Nakladatelství Odeon přineslo čtenářům závěrečný díl takzvané řecické trilogie Anny Bolavé. Po úspěšném titulu Do tmy, dalším díle Ke dnu je zde kniha Před povodní.
Anna Bolavá je pro mě velmi zajímavou osobností. K její první knize jsem se dostala náhodou a byla jsem za ni opravdu vděčná. Její styl je velmi zvláštní, ale v tom nejlepším slova smyslu. Dokáže navodit zajímavou atmosféru a předvádí unikátní hru se slovy. Stylově se vymyká knihám, které běžně čtu, ale zkrátka mě něčím přitahuje, což byl i důvod, proč jsem se těšila na tento závěr.
Před povodní začíná ukázkou z předchozího dílu, Závěrem I. a následuje Část první. Na tento chaos jsem si musela trochu zvyknout a připomenout si v hlavě některé postavy, nicméně jsem se i díky krátkým kapitolám brzy začetla a sdílela osudy s velmi zajímavými obyvateli vesnice i hostem v podobě doktorky Borské. Ta je bývalou psycholožkou Hany Strnadové a pozve si ji nešťastně zamilovaný Jarda Vávra, aby mu poradila s řešením komplikovaného vztahu. Ta je zpočátku nadšená, ale vesnice ji nepřímá a čekají ji nelehké chvíle.
Autorka tentokrát pracuje s poněkud nadpřirozeným motivem, který mi ne úplně sedl. Nicméně ke knize pasuje a v ději má rozhodně své místo. Vilu na břehu řečovické řeky, kde žije Hana navštěvuje neznámý host, který přichází starou studnou a nepatří do suchozemského světa. Také Hanu přitahuje svět pod hladinou mnohem více než vesnický život. Na pilu rodiny Vávrových navíc chodí anonymní dopisy a dny začínají chutnat jako zkažená ryba. Do toho si řeka žije vlastním životem a vrací obyvatelům to, co do ní během zimy nerozvážně naházeli…
Dějově se mi Před povodní příliš nelíbilo, předešlé knihy hodnotím podstatně lépe, ale čtení pro mě bylo opět zážitkem z hlediska lingvistického. Obdivuji Annu Bolavou za to, jak pracuje se čtenářem, jak dokáže navozovat atmosféru i popsat nejrůznější osoby. A co teprve její styl, některá líčení opravdu stojí za to a četla jsem je se zatajeným dechem. Trilogie Do tmy se tak uzavřela a já jsem hodně zvědavá, co přijde nyní a nenechám si to ujít.
Anna Bolavá je literární pseudonym Bohumily Adamové, která se narodila a vyrostla v jižních Čechách. Studovala bohemistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze, krátce pracovala v Ústavu pro jazyk český a nyní pracuje jako stomická poradkyně. Pod různými jmény publikovala například v Tvaru nebo Hostu a vydala sbírku básní Černý rok (2013) a o dva roky později její románový debut Do tmy, za který získala Magnesii Literu. Volným pokračováním díla bylo Ke dnu (2017) a závěrem trilogie je právě Před povodní.
Před povodní
Autor: Anna Bolavá
Žánr: beletrie, česká literatura
Nakladatelství: Odeon (Euromedia Group)
Rok vydání: 2020
Počet stran: 248
Hodnocení: 75 %
https://www.knizniklub.cz/knihy/494018-pred-povodni.html
| < Předchozí | Další > |
|---|
Jak se u nás v dnešní době hraje reagge? Jak Češi reagují na Jamajčany? Kam spěje česká hudba? Nejen o tomhle jsme si povídali se zpěvákem a kytaristou skupiny Švihadlo, Petrem Šturmou.
Literární anketa Kniha roku se pomalu blíží ke svému vyvrcholení. Na stránkách projektu můžete hlasovat a vybrat některého z nominovaných, kteří si odnesou žánrové ceny. Výsledky budou vyhlášeny na slavnostním galavečeru 16. lis...
Román Sestry (v anglickém originálu Sisterland) americké autorky Curtis Sittenfeldové je poutavé čtení. Předcházely mu výborné reference, byla jsem proto na něj velmi zvědavá a předem musím říci, že mě rozhodně nezklamal. Psychologická sonda do vzta...
Je to skutečně záhada. Velký dramatik Shakespeare napsal spoustu nejlepší divadelních her, jaké kdy se objevily a taky několik velmi špatných her. Jako by v Shakespearovi byli dva autoři. Nebo že by Shakespeare, onen herec co utekl ke k...
Kdysi, při návštěvě Brna, jsem měla tu čest, vidět vilu Tugendhat v jarním období. Tehdy jsem ještě nevnímala detaily, ale i tak ve mně zůstalo slovo „funkcionalismus“ viset dosud, a vila je jeho první asociací v mé mysli. Jmenuje s...