I do Česka se dostal román ve Švédsku velmi oceňovaného autora Jonase H. Khemiriho, který si nebere servítky a velmi nahlas a otevřeně komentuje švédskou společnost. Především se zabývá vztahem většiny k přistěhovalcům, často hovoří a druhé a třetí generaci imigrantů. Ve svém románu Všechno, co si nepamatuju, hledá odpovědi o tom, kdo je vlastně Samuel, hlavní postava příběhu.
Samuel je zvláštní mladík s velmi špatnou pamětí a tak si neustále něco zapisuje a především sbírá položky do své Zkušenostní banky. Jako by měl prožít vše a co nejrychleji, jakoby věděl, že jeho konec nastane příliš brzy. Jeho okolí je tvořeno především jeho kamarádem Vandadem a tajnou láskou, umělkyní Pumou, a do příběhu se dostává i Laide, jeho přítelkyně.
Samuel zahyne při dopravní nehodě a nikdo neví, co se stalo – byla to nehoda nebo sebevražda? To se snaží vyřešit mladý autor s africkými kořeny (ne nepodobný samotnému Khemirimu, což vyvolává další a další otázky. Je kniha autobiografická?), který naráží na Pumu při jejím pobytu v Berlíně.
„…jak hlasitá musí být taková havárie, aby ji bylo slyšet až do budoucnosti, jak rychle musíme jet, abychom přežili v něčí paměti, jak blízko se musíme ocitnout smrti, abychom byli hodni vstoupit do dějin?“
Autor prostřednictvím Samuelova příběhu řeší partnerské vztahy a hledá tu pravou definici lásky. Z některých monologů můžeme cítit strach z toho být sám a raději žít s někým, i když nám úplně nevyhovuje. V jeho hledáčku je i přátelství – co je ještě přátelství a co už je zneužívání druhého?
Khemiri v knize nenásilně přechází z postavy na postavu, skvěle je definuje vlastní formou vyjadřování. Krátké monology mu umožňují říct na malém prostoru velmi mnoho, a zároveň nechat ve čtenáři rezonovat spoustu nevyřčeného. Neznám podobnou knihu, která by byla napsaná formou střídavých odpovědí různých osob, ze které si postupně skládáte obraz, až se do vyprávění dostane samotný Samuel, jehož život je postupně odkrýván jeho nejbližšími osobami.
V každém případě je to prostě severská kniha – popisuje sice smrt člověka, tedy tragickou událost, ale jsou zde určité monology a situace, při kterých se chtě nechtě budete smát.
Blíží se závěr roku a já myslím, že jsem právě přečetla tu nejoriginálnější knihu tohoto roku. Pokud máte chuť na něco nového a neokoukaného, dejte šanci Jonasi H. Khemirimu vás uchvátit.
P. S. Kniha je z velké části ovlivněna zážitky autora. Původním plánem bylo napsat knihu o lásce. Dle slov samotného autora jde v knize o to, jak vnímáme své vlastní vzpomínky a jak každý z nás vnímá stejnou věc jinak.
Všechno, co si nepamatuju/Allt jag minns
Autor: Jonas Hassen Khemiri
Přeložil: Zbyněk Černík
Žánr: román, skandinávská literatura
Nakladatelství: Kniha Zlín
Rok vydání: 2017
Počet stran: 280
Hodnocení: 95 %
Zdroj foto: www.knihazlin.cz
Knihu zakoupíte na knihazlin.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Už za pár dní vstoupí do českých kin film Známí neznámí. U této příležitosti jsme vyzpovídali producentku filmu Wandu Adamík Hrycovou.
S Jasonem Lutesem v románu Berlín – Město kamene navštívíme Německo roku 1928. Období, kdy Výmarská republika se zmítá v problémech, její ekonomika pokulhává, vláda porušuje podmínky příměří (vyzbrojování = peníze), nacistická st...
Michal Viewegh v letošním roce oslavil kulaté 60. narozeniny a u té příležitosti si nadělil i knižní dárek v podobě autobiografie s názvem Děravé paměti. Podtitul Šedesát báječných let pod psa potom mluví za vše.
Slovácké divadlo je od předminulého týdne, kdy byly vyhlášeny Ceny divadelní kritiky, v první desítce nejlepších českých divadel. Do elitní sestavy se ale neprobojovalo jen uváděním ztřeštěných komedií a výpravný...
Ačkoli obě nyní hodnocené knihy, jak Holubcovo Ještě nejsme za vodou, tak Malaníkové Autenticita ve světě médií, jsou maximálně rozdílné, spojuje je důraz na prozkoumávání vnějškově doložitelných faktů a hodnověrnost následné percepce. Není pak rozhodu...