V nakladatelství Kazda vyšla kniha Ptačí smysl s podtitulem Jaké je to být ptákem. Nahlédnete díky ní do světa těchto opeřených tvorů.
V předmluvě autor vysvětluje, že je knížka o tom, jak ptáci vnímají svět a že čerpá z celoživotního ornitologického výzkumu a z přesvědčení, že soustavně podceňujeme, co se děje v ptačí hlavě. „Už teď víme docela hodně a jsme připraveni na další objevy. Je to příběh o tom, jak jsme se dostali až sem a co přinese budoucnost,“ píše dále. V této souvislosti bych ráda poznamenala, že originál knihy spatřil světlo světa v roce 2012 a bylo by velmi zajímavé sledovat, co se od té doby změnilo.
Jednotlivé kapitoly knihy se, jak název napovídá zaměřují na smysl: Tim Birkhead začíná zrakem, sluchem, pokračuje hmatem, chutí a čichem a v závěru se zabývá velmi zajímavým magnetickým smyslem a emocemi.
Díky knize jsem si uvědomila, jak je opravdu složité některé věci určit. Ono se sice zdá, že vědci mají své metody výzkumu, ale vcítit se do kůže živých tvorů opravdu ještě nedokáží. Například u zraku mohou porovnat stavbu ptačího oka s ostatními obratlovci, nebo provést behaviorální testy. Podobně u sluchu musí sledovat, jak ptáci reagují na zvuky. V tomto případě se často využívá jednoduchých úkolů jako je zobnutí do tlačítka a podobně. Z kapitoly o hmatu v tématu orgasmu jsem si zvýraznila tuto větu: „Způsob, jakým Mark došel k odpovědi, se může zdát podivný či dokonce perverzní, ale biologové někdy musejí dělat nezvyklé věci, aby našli pravdu.“
Ptačí smysl je dílem odborníka, což se na několika místech projevuje. Rozhodně ví, o čem mluví a má co říct, ale občas se mi zdálo, že až moc odskakoval. Své vlastní zkušenosti prokládal s výzkumy, až se kniha mnohdy hůře četla. Je populárně naučná, ale oproti jiným jako je například Genialita ptáků alespoň za mě vyžadovala mnohem více pozornosti. V tomto ohledu bych uvítala výraznější členění textu, alespoň nějaké podnadpisy, a především více nákresů. Ty se nachází jen na začátku kapitoly a musím přiznat, že jsem se na ně vždy velmi těšila a že se ilustrátorce Katrině van Grouw opravdu povedly.
Když se textem prokoušete, dozvíte se však spoustu nového a zajímavého. Mě například překvapily informace o snůšce vajec. Ornitologové ptáky rozdělili podle toho, zda snáší pevně stanovený neměnný počet vajec nebo jejich neomezený počet vajec a zjistili, že jestliže jsou vejce odstraněna ihned potom, co byla snesena, není jejich hnízdní nažina stimulována dotykem a mozek není zpozorněn, že má ukončit snášení vajec. Datel zlatý takto při testech snesl místo 5 až 8 vajec až 71 vajec za 73 dní. Také jsem nikdy nepřemýšlela nad jedovatými ptáky (je fascinující, kolik jich vlastně je) a zajímavá byla i souvislost mezi barvou a chutí živočichů. Se zájmem jsem si přečetla také o čenichání a hledání potravy kiviho. Tím spíše, že se nachází v naší zlínské zoo a dokázala jsem si tak vše lépe představit.
Tim Birkhead je přední světový ornitolog, profesor na univerzitě v Sheffieldu a autor úspěšných knih ověnčených řadou cen. Při jejich psaní čerpá ze svých bohatých vědomostí, které získal celoživotním studiem ptáků.
Ptačí smysl
Jaké to je být ptákem
Autor: Tim Birkhand
Překlad: Alena Klvaňová
Žánr: zvířata, populárně-naučná
Nakladatelství: Kazda
Rok vydání: 2020
Počet stran: 272
Hodnocení: 75 %
Knihu můžete vyhrát v naší soutěži: Zjistěte, jaké je to být ptákem
https://www.knihykazda.cz/ptaci-smysl/
< Předchozí | Další > |
---|