Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Pustit se do hodnocení krátké novely Josepha Conrada Srdce temnoty je v dnešní době už trochu oříšek. Co nového se ještě dá o více než sto let staré knížce napsat, co už by nevyslovil někdo před vámi? A z jakého pohledu k ní přistoupit? Volím pohled historický. Události prezentované knihou jsou totiž bez znalosti historického kontextu obtížně pochopitelné, kniha však totiž poeticky pojednává o věcech, které by neměly být zapomenuty. Zároveň je artefaktem této, od té naší tak odlišné, doby.

Kongo, země, ve které se odehrává většina děje. Když vyslovíme jméno této země, patrně se většině lidí vybaví především události minulého století, kdy zemi vládl pevnou rukou diktátor Mobutu Sese Seko. Ten se k moci dostal krátce po vyhlášení nezávislosti Konžské demokratické republiky a v roce 1971 změnil její oficiální název na Zair. To vše provedl s podporou Američanů, kteří si pochopitelně nepřáli, aby země padla do rukou komunistických revolucí a přihlásila se tak k socialistickému táboru. Naděje jeho občanů šly ale rychle k ledu, jelikož zahájil vládu politiky jedné strany, která neměla nic společného s demokracií. Spustil vlnu znárodňování, kultu osobnosti či například tisk nových bankovek, což mělo vyřešit ekonomickou krizi. Aby zvětšil mezinárodní prestiž země uspořádal také zápas Rumble in the jungle, kde proti sobě stanuli Mohammad Ali a George Foreman v souboji o titul šampiona v těžké váze. Tým Zaire se také, jako teprve druhý africký tým, probojoval na mistrovství světa ve fotbale. Za tento úspěch diktátor fotbalistům věnoval auta a domy, které jim ovšem zase sebral poté, co předvedli na trávníku ostudné výkony (nelíbila se především prohra 9:0 s Jugoslávií). Po téměř třicetileté vládě byl nucen z Konga/Zairu uprchnout. Nemusel si však zoufat, protože majetek, který v zemi nakradl se odhaduje na 4 miliardy dolarů.

Abychom ovšem pochopili pozadí, ve které kniha vznikala, musíme se vrátit ještě o pár desetiletí zpátky, do doby vlády belgického krále Leopolda II. Ten belgickému království vládl od roku 1865, Svobodný stát Kongo, které mělo tvořit hlavní zdroj příjmů pak založil v roce 1885. Ona „Svoboda“ v tomto státě spočívala v tom, že území bylo v osobním vlastnictví krále Leopolda a nikdo mu tedy nemohl do jeho řízení mluvit, pochopitelně, že sám nikdy toto území nenavštívil. Stal se tak vlastníkem území, které bylo zhruba 76 x větší než území Belgie, svou krutostí překonával všechny známé koloniální poměry. Chod v kolonii byl orientován pouze na zisk a rabování přírodních zdrojů (kaučuku či slonoviny), tomuto účelu sloužily kruté vynucovací prostředky (časté bývalo usekávání rukou dítěte dělníka, který nezvládl vysoké kvóty). V Evropě byl za svého života považován za humanistu, jak daleko jeho humanismus sahal, prozrazují statistiky. V době jeho vlády bylo původní obyvatelstvo vyvražděno z poloviny, to znamená, že zemřelo zhruba 10 milionů lidí. Jeho osobní zisky z území byly, podobně jako u Mobutua, rovněž vysoké. Odhadují se na zhruba 1 miliardu dolarů, za tyto peníze skupoval území v Belgii a na severu Francie. Po své smrti odkázal všechna vlastnická práva na kolonii belgickému státu, což přece jen vedlo k mírného zlepšení podmínek původních obyvatel. Pro jeho působení v Kongu byl poprvé v historii užit termín zločiny proti lidskosti. O době jeho vlády vznikla kniha King Leopold's Ghost (Mariner Books, 1998), která se dočkala také zpracování v podobě stejnojmenného filmového dokumentu (2006, r. Pippa Scott a Oreet Rees).

Sám autor knihy Srdce temnoty Joseph Conrad bral inspiraci pro svou knihu ve svých cestovních denících, z doby, kdy pobýval ve Svobodném státu Kongo. Před odjezdem také věřil v Leopoldův humanismus, aspoň tedy do doby, než v Kongu strávil 6 měsíců.

Příběh celé knihy vypráví na Nellie, jachtě plující po Temži, Charles Marlow, který působil v Kongu jako kapitán parníku pro společnost zabývající se obchodem se slonovinou, která je brána jako symbol bohatství. Marlow je člověk milující temnotu a temná místa na mapě, je fascinován objevováním. Přemítá o tom, zdali Římané viděli Británii, dnes největší zemi na světě, před 2000 lety, podobně jako on viděl Kongo. Vzpomíná na cestu za velitelem obchodní stanice Kurtzem, jehož stanoviště se nacházelo nejdále ve vnitrozemí, na velmi povrchně zmapovaných úsecích řeky Kongo. Při jeho dlouhé cestě je mu všemi, které potkává, předkládán mýtus o Kurtzovi jako o univerzálním géniovi či snad dokonce Bohovi. Místo toho je ale Kurtz ztělesněním evropského barbarství, říká, že chce civilizovat, ale jde mu pouze o zisk. Mimo očekávání Kurtze Marlow na své cestě potkává také afričany, kteří jsou v jeho příběhu tiší, až téměř němí. Prý je nutné odnaučovat je jejich „hrůzným obyčejům“, jde ale pouze o jejich vykořisťování i za cenu jejich vyhlazení, které symbolizují hlavy napíchnuté na kůlech, kterými jsou „ozdobeny“ obchodní stanice. Vše vede k očekávanému konci, kdy je Kurtz demytizován, když se k němu nakonec Marlowe dostane, zjistí, že Kurtz je na pokraji zhroucení a krátce na to umírá s posledními slovy „Ta hrůza“.

Příběh se stal často užívaným archetypem. Jeho nejznámější adaptací je pravděpodobně film Apokalypsa (Apocalypse now, 1979, r. Francis Ford Coppola). Pronikl ale i do světa počítačových her, kdy byl adoptován ve hře Far Cry 2 (2008, Ubisoft Montreal). Postavu Kurtze zmiňuje mimo jiné i Josef Škvorecký v knize Příběh inženýra lidských duší.

O autorovi:

Joseph Conrad se narodil ve zchudlé polské šlechtické rodině. V dětství žil s rodinou ve vyhnanství, když byl jeho otec za proticarskou činnost vyhoštěn na sever Ruska. Od dvanácti let, kdy osiřel, byl vychováván u příbuzných v Krakově (tehdy patřícího k Rakousku-Uhersku). V sedmnácti letech uprchl do Marseille. Poté se po dvacet let plavil po všech světových oceánech a do všech světadílů, nejprve ve francouzských, později v anglických službách. Zpočátku jako námořník, později i jako kapitán. Joseph Conrad získal britské státní občanství. Pro zhoršující se zdravotní stav se usadil v Anglii. Zde se začal věnovat své literární činnosti. Svá díla psal anglicky.

Název: Srdce temnoty
Autor: Joseph Conrad
Překlad: Jan Zábrana
Počet stran: 132
Nakladatelství: Dokořán
Rok vydání: 2010, 2. dotisk 5. 4. 2022
Rok vydání originálu: 1899 na pokračování, 1902 knižně

https://www.dokoran.cz/index.php?Srdce-temnoty&