Jak snadné je nalepit na kohokoliv neznámého nálepku jen proto, že jsme se rozhodli, že o něm vlastně víme všechno, to už asi poznal každý z nás na vlastní kůži. Aby Neil deGrasse Tyson ukázal absurditu stereotypizace, naplnil svou novou knihu myšlenkovými experimenty. Díky nim zjistíte, jak hloupé je dělení lidí podle barvy pleti, sexuality, politického názoru nebo druhu konzumované potravy.
Opravdu jsme „pány tvorstva“, jak si naše savčí mozky o sobě rády myslí? S kým by si raději promluvili hypotetičtí návštěvníci z vesmíru – s člověkem, rostlinou, nebo s kolonií mravenců? V knize Neila deGrasse Tysona Vesmírný posel od nakladatelství Zoner Press najdete odpovědi, které vás možná překvapí…
Drtivý dopad komety je krásný a pro medvěda jsme maso z volného chovu
Tyson s vřelostí a výmluvností sobě vlastní odhaluje řadu překvapivých pravd, od postřehů o řešení globálních konfliktů až po připomenutí, jak vzácné je být naživu. Na jeho vědecké paletě je svět vykreslený jinak, než jak jsme zvyklí jej vnímat, a obsažené informace nabízejí tolik potřebný protilék na mnohé z toho, co nás rozděluje. Na podstatu osvícení se můžeme podívat jak z vesmírné perspektivy, tak prostřednictvím racionality vědy. Fakta o astrofyzice jsou prošpikována filosofickými úvahami a otázkami vybízejícími ke změně úhlu pohledu.
Například v souvislosti s kolizí úlomků komety Shoemaker-Levy 9 s Jupiterem se dočteme toto: Díky vesmírné perspektivě zůstávají škody a chaos způsobené těmito katastrofami zastřené. Jejich krása přebíjí vše ničivé. Vše, co je smrtící. Toho dne na Jupiteru nic nezemřelo. Kdyby se však úlomky komety srazily se Zemí, byla by to událost na úrovni vymírání.
Populárně-zábavná formě podání informací dává čtenáři šanci více se zorientovat ve světě vědy. Díky Vesmírnému poslovi se můžeme alespoň pokusit vidět svět takový, jaký by mohl být – nejen takový, jaký je, i když to někdy vyzní dost drsně.
Co jsme my pro grizzlyho nebo ledního medvěda? Jsme cítící bytosti, schopné umění, filozofie, vědy a civilizace? Ne. Jsme maso z volného chovu.
Vesmírný posel přináší nový a vskutku neotřelý pohled na civilizaci a inspiruje čtenáře k tomu, aby si podobným způsobem odpověděli i na další otázky týkající se nejrůznějších témat. Některé kapitoly a témata v nich obsažená by se určitě hodily pro zpestření hodin přírodopisu, fyziky, matematiky i dalších vyučovacích předmětů na základních či středních školách. Vášnivé diskuze ve třídě (nebo v rodinném kruhu) při společném rozebírání obsahu přečtené knihy by jistě byly velmi podnětné a osvěžující.
Neil deGrasse Tyson žije v New Yorku, vystudoval fyziku na Harvardu a na Kolumbijské univerzitě získal doktorát z astrofyziky. Je jedním z nejvlivnějších propagátorů vědy a autorem mnoha bestsellerů (Astrofyzika pro lidi ve spěchu, Dopisy astrofyzika). Je také ředitelem Haydenova planetária v Americkém přírodovědném muzeu, kde působí od roku 1996. Vystupuje jako moderátor a spoluzakladatel populárního podcastu StarTalk nominovaného na cenu Emmy a jeho odnože StarTalk Sports Edition, která spojuje vědu, humor a popkulturu. Na jeho počest je pojmenován asteroid 13123 Tyson.

Vesmírný posel (Starry Messenger: Cosmic Perspectives on Civilization)
Autor: Neil deGrasse Tyson
Překlad: Radomír Beneš
Vydavatel: Zoner Press, 2023
Počet stran: 256
Hodnocení: 85 %
Zdroj použitých informací: www.zonerpress.cz/vesmirny-posel
| < Předchozí | Další > |
|---|









Vloni zavalil čtenáře komiksů šílenec jménem Deadpool a nejinak tomu je i letos. V květnu vydalo nakladatelství Crew další komiks s tímhle bláznem v hlavní roli: Deadpool 3- Hodný, zlý a ošklivý. A jak naznačuje název, DéPéčko na to neb...
Výtvarně nadané děti do 17 let mohou ukázat svůj talent v ojedinělém projektu Galerie talentů. Autorem bohulibého počinu je Václav Bárta (otec zpěváka a herce Václava „Noida“ Bárty), který dětem nabízí možnost prezentace dílek v in...
Letošní, již 36. ročník festivalu Českolipský divadelní podzim má ambice znovu vrátit této akci prestiž, kterou měla před lety, kdy se do České Lípy sjížděly amatérské soubory z celých Čech i ...
Záhy po nastolení komunistického režimu se vynořily představy, že ani filmové studio Barrandov se nijak neodlišuje od běžných továren, vždyť i v něm se přece vyrábí zboží. Vzápětí převážila víra, že je zbytečné natáčet...