Backman zase hraje na city a jde mu to!
Banner

Backman zase hraje na city a jde mu to!

Tisk

uzkosti-a-jejich-lide 200Oblíbený švédský spisovatel po několika menších dílech (konečně) přichází s plnohodnotným románem s názvem Úzkosti a jejich lidé.

 

 

 

Kniha Úzkosti a jejich lidé se tváří jako komedie a odpočinkové čtení. Je v ní však skryto mnohem více a určitě zasáhne nejednoho čtenáře.

Záhada zavřeného pokoje

Příběh se točí kolem skupiny rukojmích zajatých při prohlídce bytu. Jedná se o nesourodou skupinu, ve které je neúspěšný bankovní lupič, dva morousové závislí na nákupech v IKEA, potměšilý multimilionář, smutná stará paní, žena v pokročilém stadiu těhotenství, otravný chlápek a také králičí hlava. Na druhé straně je policie v podobě otce a syna a také vyjednávač. Lupič to nakonec vzdá a všechny propustí. Jenže když dovnitř vpadne policie, byt je prázdný… Následuje série výslechů a rodící se detektivní zápletka.

Backmanův styl i děj knihy vystihuje tato ukázka: „Pravda? Ta skoro nikdy není tak složitá, jak si myslíme. Jenom doufáme, že složitá je, abychom si připadali chytřejší, když na ni přijdeme s předstihem. Tohle je příběh o mostu, blbcích, rukojmích a o prohlídce bytu. Ale taky je to příběh o lásce. Vlastně hned o několika.“ (str. 236)

Všem jde jen o jedno...

Každá postava v bytě je úplně jiná – má rozdílný věk, tím pádem i životní zkušenosti nebo postoje. Čtenář o těchto protagonistech postupně zjišťuje více a více, stejně jako oni o sobě navzájem. Malý byt podporuje intimitu a odhaluje se tak spousta tajemství.

Já jsem se s postavami hned neztotožnila, ale později mi přirostly k srdci a dokázala jsem se v nich i najít. Čím více jsem četla, tím mi bylo jasně, že i když je každý jiný, všichni to myslí dobře. Fandila jsem jim a v závěru se, jak usmívala, tak měla skelné oči.

Jedinečný vypravěč

Backmanovi se nedá upřít, že je skvělý vypravěč. K příběhům musí přistupovat s propracovaným plánem, kdy má opravdu jasno v tom, co a jak chce sdělit. Jeho přístup k tématům i vyprávění obecně není prvoplánový, motivy dávají smysl a z každého písmenka přímo sálají emoce. Někdo na to není, i já jsem si při čtení musela chvíli zvykat na skákání v ději a také mi trvalo, než jsem se začetla. Dlouho jsem měla pocit, že je kniha úplně o ničem a zdálo se mi, že se nikam neposouvá. Také jsem si říkala, že příště už Backmana číst nebudu. Pak se to však zlomilo a ve mně byl po přečtení moc příjemný a těžce popsatelný pocit, který vám doporučuji zažít.

O autorovi

Fredrik Backman pochází ze Stockholmu, pravidelně píše sloupky do švédských novin a na svůj blog. Jeho prvního románu Muž jménem Ove (2012, česky Host 2014) se jen ve Švédsku prodalo přes sedm set tisíc výtisků a práva byla prodána do třiceti zemí. Po úspěšné prvotině autorovi vyšly další knihy: Co by můj syn měl vědět o světě (2012, u nás 2017), Babička pozdravuje a omlouvá se (2013), Byla tady Britt-Marie (2014), Medvědín (2017), jeho pokračování My proti vám (2018) a novela A každé ráno je cesta domů delší a delší (2018).

uzkosti-a-jejich-lide

Úzkosti a jejich lidé
Autor: Fredrik Backman
Překlad: Helena Matocha
Žánr: beletrie, humor
Nakladatelství: HOST
Rok vydání: 2020
Počet stran: 375
Hodnocení: 87 %

https://www.hostbrno.cz/uzkosti-a-jejich-lide/


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Veronika Skalecká: Psaní je můj největší koníček, vydávání knih je splněným snem

archiv Veronika Skalecké IMG 1879Od dětství ráda četla a brzy začala psát první básničky a povídky. Snila o tom, že jednou napíše román. To se jí také splnilo, když v roce 2024 vydala román Vrátit se. O rok později detektivku Stu...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Příběhy příliš lidské jsou tak trochu nelidské

pribehy-prilis-lidske perexCo si má člověk počít, když samotná existence je utrpením? Možná, že právě na tuhle otázku se prostřednictvím prapodivných osudů nejrůznějších postav v knize Příběhy příliš lidské snaží najít odpověď její autor, píší...


Výtvarné umění

Krajina jako paměť, rytmus a duchovní prostor

tomas zemla200V Alšově jihočeské galerii byla zahájena výstava slovenského malíře Tomáše Žemly (*1984) nazvaná Defragmentation. Autor, který patří k výrazným osobnostem současné česko-slovenské krajinomalby, představuje ve Wortnerově domě nejnovější cyklus ...

Divadlo

Růžena Lysenková hrála hodně v televizi, ale velké role měla hlavně v divadle

lysenkova200Pamětníci a milovníci divadla si mohli všimnout, že letos 6. září to bylo deset let, co odešla ve věku 94 let vynikající herečka Růžena Lysenková. Naposledy si zahrála v roce 1997, a to v televizním filmu Čas jeřabin. A i když se objevila v řadě in...

Film

Anna, Elsa a Olaf slaví Vánoce

Vanoce s Olafem 1Princezna Anna a královna Elsa připraví pro obyvatele Arendelle nádhernou vánoční oslavu. Všichni však odejdou brzy, protože si chtějí užít své vlastní váníční tradice. Anna a Elsa si uvedomí, že na na rozdíl od ostatních ony d...