Kultura21.cz

Román Vypravěčka z Osvětimi mě oslovil svým náročným tématem a říkala jsem si, jak si asi tato autorka poradila z jeho zpracováním. Musím říct, že mě kniha od začátku chytla a přečetla jsem ji za tři večery, kdybych měla více času a nemusela ráno vstávat brzy, tak za dva. Upozorňuji ale na to, že to není lehké a pozitivní čtení, přesto neobsahuje žádné zbytečně negativní, agresivní a násilné či nechutné scény, je napsaná opravdu citlivě, přesto pravdivě, což velice oceňuji. Příběh je neskutečně dojemný, srdcebolný, alarmující, teskný a přináší poselství: jsou události v historii, na kterém bychom neměli nikdy zapomínat.

Pro mne dosud neznámá autorka Siobhan Curhamová si mě okamžitě získala a musím ocenit i skvělý překlad knihy. Při dohledávání webových stránek autorky, která se v příběhu inspirovala hned několika lidmi, kteří přežili koncentrační tábor a pak o tom napsali (mezi nimi mimo jiné také významný psycholog Viktor Emanuel Frankl), jsem zjistila, že Siobhan Curhamová u nás má zatím tuto jedinou přeloženou knihu, ale je autorkou již desítek úspěšných románů, a to převážně z období druhé světové války. Moc ráda bych si od ní tedy přečetla také další knihy, což je výzvou pro nakladatelství Cosmopolis a klidně i tuto překladatelku Lucii Liboviskou, aby také další romány připravili k vydání u nás. Budu první mezi nadšenými čtenářkami a jistě nebudu jediná.

Příběh začíná ještě v době, kdy úspěšná mladá spisovatelka Etty dopisuje pátý díl svého románu, ale v nakladatelství jí řeknou, že židovské autory již nadále vydávat nesmí. To je pro ni velkým zklamáním, proto chce patrona svých knížek, malou panenku Aurélii hodit do řeky a nechat tak všechno odplavat pryč. Nakonec si to rozmyslí a chce panenku z řeky vytáhnout, což jí přinese nečekané setkání se sympatickým mladíkem, boxerem, s nímž se později setká už v Osvětimi. Díky své odvaze a snaze pomoci druhým se Etty dostává do Osvětimi, celá cesta i vztahy a příběhy dalších osob autorka citlivě a podrobně popisuje: navázaná přátelství na život a na smrt, každodenní utrpení, tragédie, drobné radosti, jaké jsou pro nás naprostou samozřejmostí, každodenní strach o život i o životy svých blízkých.

Etty v koncentráku stráví několik let a neúnavně pomáhá druhým svou psychickou podporou a svým vypravěčským uměním. Když jsou konečně osvobození a ona přeživší poté, co ztratila všechny své nejbližší lidi přichází zpět do svého bytu, v němž nachází stopy přítomnosti cizích osob, naprosto zlomená, zhrzená troska, zjišťuje, že její život po tom všem nadále nemá smysl a je připravena spáchat sebevraždu…

V knížce, která pečlivě vykresluje skutečně to, co se v koncentračních táborech dělo a dokonale popisuje pocity vězňů, jsou místy až příliš romantické situace, kterých je sice jako šafránu, ale jsou velmi silné a zásadní, až si říkáte, že tohle v celé té beznaději přece nemůže být pravda a nemohlo by se to tak stát…ale proč by vlastně ne? To zjistíte také v závěru knížky, až si přečtete, jak všechno dopadne. Knížce bych dala více než 100% a doporučuji všem!

Anotace:

Silný příběh ženy, která se nevzdala a brutálnímu útlaku čelila svými příběhy, v nichž vytvářela krásný svět představivosti a naděje, do kterého mohla utéct ona i její posluchačky.

Spisovatelka Etty Weilová musela opustit byt s výhledem na Seinu, kde tvořila své romány, a projít temnými branami Osvětimi. Tváří v tvář otřesné realitě se ale nevzdala, odmítla ztratit víru ve fantazii a svým vyprávěním se pokusila uniknout do hezčího světa. Její příběhy dodávaly vnitřní sílu a naději nejen jí, ale i ostatním ženám. Jenže v táboře čekala smrt na každém kroku, a tak se v Etty zrodilo pevné odhodlání – přežít a jednou o tom všem napsat. Aby vrátila život lidem, které milovala. Člověk totiž doopravdy zemře teprve tehdy, když se na něj zapomene.

Název: Vypravěčka z Osvětimi
Autor: Siobhan Curhamová
Překlad: Lucie Libovická
Nakladatelství: Grada/Cosmopolis
Rok vydání: 2024
Počet stran: 328
Hodnocení: 100%

https://www.grada.cz/vypravecka-z-osvetimi-13910/