Přesně takový se jeví hlavní hrdina irského spisovatele Eoina Colfera Daniel McEvoy. Někdejšího příslušníka mírových sborů, současného vyhazovače v ošuntělém kasinu v New Jersey, potkal pěkně Hlubokej průser. A přitom si myslel, že už na zbraně nikdy nesáhne, že už nebude zabíjet, že už si pokojně bude žít a že mu ke štěstí bude stačit nějaký ten prima víkend s kamarádkou Conie, která pracuje ve stejném baru. Jenže jednoho dne zmizel kamarád Zeb, prý lékař, ale spíš šarlatán, ktrého zná Daniel už z Libanonu. V jeho ordinaci Daniel natrefí na zabijáka, který naštěstí na bývalého vojáka nestačí. A tak má na krku mrtvolu. Rozhodne se, že Zeba najde, třeba ještě žije. Pak někdo zabije Conie a půda kolem Daniela začíná být pěkně žhavá…
Když se konečně přenesu přes magickou lahodnost jídla, začnu přemýšlet o Zebovi. Asi by se dalo říct, že je to kamarád. Jediný, kterého tu mám. Když se člověk dožije čtyřicítky, předpokládá se, že může jmenovat aspoň pár chlapů, které považuje za své nejbližší přátele. V Irsku by se možná našlo několik bývalých spolubojovníků z armády, kteří by byli ochotní něco pro mne udělat, tady ale ani jeden. Dokonce ani Zeb by se kvůli mně nevystavil žádnému skutečnému osobnímu nepohodlí. Jednou v noci jsem ho přinutil vylézt z postele a někam pro mne dojet, a měsíc jsem pak musel poslouchat jeho stížnosti.
Eoin Colfer se do čtenářů pustil pěkně drsně. Od začátku je nešetří a pěkně skládá jednu událost za druhou. Jeho hlavní hrdina není žádné neviňátko a umí se o sebe postarat, někdy dost tvrdě. Občas se dostává až na hranu zločinu, ale snaží se balancovat v té beztrestné části případů. Colfer nám představil typického drsňáka, jenž se s ničím nemazlí, jde rovnou na věc a pěsti má tvrdé, až až. Pro mne je sympatické, že mrtvoly se v příběhu moc nekupí, vraždy a zabití probíhají bez zbytečně podrobných popisů, čímž je dána svoboda čtenářově fantazii. Vyšetřovatelé se neblýskají svými znalostmi z oblasti forenzní vědy, neohromují složitými přístroji a neunavují popisy řeči těla. Prostě je to drsný příběh o drsném hrdinovi, který pátrá na vlastní pěst po vrahovi své přítelkyně a který hledá svého kámoše v místním podsvětí.
Hlubokej průser je první čistě „dospěláckou“ knihou irského spisovatele. A nutno pochválit – povedla se. Osobitý humor, skvělá zápletka, neotřelý hrdina. Je jasné, že autor se hrdě hlásí k drsné škole Dashiella Hammeta či Raymonda Chandlera. Ve zvoleném žánru se velmi jistě pohybuje, rozvíjí jej dál a někdy zdárně parodizuje. Tím dosahuje toho, že příběh nikde neskomírá, pěkně šlape vpřed, graduje ve vysokém tempu. Čtivost rozhodně zaručena! Vstup mezi literaturu pro dospělé zvládl irský spisovatel na jedničku s hvězdičkou. Nutno podotknout, že v českém prostředí mu k tomu notně přispěl skvělý překlad Pavla Medka.
Hlubokej průser
Autor: Eoin Colfer
Překladatel: Pavel Medek
Žánr: krimi
Vydáno: 2012
Stran: 296
Vydalo nakladatelství: Plus
Hodnocení: 90 %
Zdroj foto: Albatros media
< Předchozí | Další > |
---|