Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

„Británie je hrdá na svou dlouhou tradici poskytování bezpečného útočiště lidem prchajícím (sic!) před pronásledováním a konflikty“ (z příručky Život ve Spojeném království: cesta k občanství - Ministerstvo vnitra Spojeného království, 2005)

Ve svém druhém románu ´Včelička´ (Other hand - jiná ruka) autor Chris Cleave opět brilantním způsobem uplatnil a rozvinul své zkušenosti a znalosti zřejmě ze studií experimentální psychologie, které získal jako student na Oxfordské univerzitě. Příběh je krutý a zároveň dojemný, příběh, který s nadhledem a přímočarostí vypovídá o překážkách a mravních dilematech, s nimiž se potýkáme v současném globalizovaném světě, ve společnosti, která až příliš často zapomíná na pravý smysl solidarity.

Hlavní postavy knihy, dvě ženy Sára a Včelička – úspěšná britská novinářka a mladá černoška (africká domorodka - budoucí ilegální uprchlice) - se spolu setkají za dramatických okolností na opuštěné pláži u moře v Nigérii, což má pro obě nedozírné následky. Nigérie byla v té době zmítaná válkou o ropu, a tudíž i situace v zemi byla provázena neskutečným chaosem. Konflikt byl sice krátký, ale nepřehledný a skoro se o něm nepsalo. Dokonce britská i nigerijská vláda to neustále popíraly. Ale v Nigérii se skutečně odehrávalo peklo, vesničané byli vybíjeni, ženy znásilňovány a jejich domovy byly zničeny. To všechno kvůli ropě. A stejně jako turisté nejsou chráněni před rozběsněnými hordami mužů, tak ani Sára s Včeličkou nebudou ušetřeny jejich běsnění. V románě se samozřejmě dočteme i to, proč si mladá 16letá černoška dala jméno Včelička.

„Takže i když říkám, že jsem uprchlice, musíte pochopit, že prchnout není kam.“

Čte se jedním dechem

Román Včelička od úspěšného britského novináře se čte dobře. S humorným nadhledem a přece nekompromisně Cleave vypovídá o potížích, které v osobním životě obou hrdinek nastávají, takže se nenudíme. Cleave tak svým románem Včelička oslovil čtenáře po celém světě. Přestože je spisovatel muž, stáváme se svědky hluboké sondy do ženských duší našich hlavních hrdinek, Sáry i Včeličky a prožíváme silný příběh dvou zcela rozdílných žen. Pro čtenářky je to velmi sympatický prvek, protože získáváme pocit, že tu knihu Cleave psal jen pro nás, ženy.

„Říkám ti, že trápení je jako oceán. Pokrývá dvě třetiny světa.“

Začínáme číst!

Začínáme v detenčním centru (zadržovací imigrační středisko Black Hill) ve Velké Británii, kde se setkáváme s Včeličkou, která se nám ve své první osobě zpovídá ze svého strachu před muži a věčné touze po rychlé smrti v případě jejího ohrožení. Zřejmě musela prožít peklo na nigerijské pláži, kdy ztratila za velmi drastických okolností nenávratně svou milovanou sestru. A současně prožila příběh s bělochy z Velké Británie, kteří jí zachránili život. Jsme přítomni Včeliččinu úsilí naučit se úřední jazyk – angličtinu, aby pak nebyla nuceně deportována zpět do Nigérie. Budeme účastni jejímu objevu o zvláštnostech angličtiny: „Každé slovo se umí bránit. Zrovna když se ho chystáte chňapnout, umí se rozdělit na dva různé významy a pochopení je fuč.“… „Existuje Kingston v Anglii, ale také Kingston na Jamajce, kde je jiné klima. Tohle je další vaše kouzlo – dokonce i vaše města jsou rozdvojená,“ dál sledujeme tok jejích nekonečných myšlenek.

Setkání Sáry i Včeličky - podruhé

Po dvou letech se s oběma hrdinkami opět setkáme v Londýně. Setkání zase končí katastrofou, kdy za nejasných okolností umřel Sářin manžel. A děj pokračuje dál ústy Sářinými, která si promítá svůj dosavadní vztah k mrtvému již manželovi a k vetřelkyni Včeličce. Všechny tyto úvahy o marnosti života se derou neúprosně do našich myslí. Nepostrádáme ani sex ani love story: „V téhle fázi našeho manželství už se z toho stala otázka údržby, jako když odvzdušňujete topení, jen další součást péče o domácnost. Nevěděla jsem, vlastně to pořád ještě nevím, k jakým strašlivým následkům by mělo dojít, kdyby člověk to topení neodvzdušnil. To není věc, kterou by si kterákoli opatrná žena dovolila zjistit.“

Autor se neuchyluje k žádným politickým komentářům, jen sleduje bezmocnost obou žen. Obrazy marných protestů, obrazy z posledních dnů postupně degradované Včeličky i Sáry nám nadlouho uvíznou v hlavě.

I když těm ženám jistě držíme palečky, v románě to dopadne úplně jinak, ale tak už to v životě bývá. A to se my, čtenáři, raději přesvědčíme sami, že ano?!

„Tak láska dělá z nás všech blázny.“

Chris Cleave se narodil v roce 1973 v Londýně. Dětství prožil v Kamerunu. Po studiích experimentální psychologie na Oxfordské univerzitě se živil jako barman, námořník, vyučoval námořní navigaci, nyní píše sloupky pro britský list The Guardian. V roce 2005 napsal svůj první román´ Žár´´, jenž se stal bestsellerem a byl zfilmován. V roce 2011 mu vyšla ´Včelička´´, která ve Velké Británii měla velký ohlas a prodalo se jí přes milion výtisků. Ve filmu podle románu ´Včelička´ by měla hrát Nicole Kidmanová. Letos v létě 2012 vyšel další jeho román opět s velmi krátkým názvem -´Gold´.

Z anglického originálu The Other Hand (nakladatelství Sceptre 2008) přeložila Hana Zahradníková
Obálka: Roberto de Vicq
Výtvarná redaktorka: Soňa Šedivá
Technická redaktorka: Petra Mejstříková
Praha 2012, 302 stran, 1. vydání
Vydalo: nakladatelství Plus ve společnosti Albatros Media, a.s.
Hodnocení: 90 %
Žánr: psychické drama

Zdroj foto: albatrosmedia.cz a internet