Pečeť smrti a Král nezná bratra

Úterý, 11 Únor 2014 08:55 Jaroslava Krejčová

kral perex Pokud má čtenář současně k dispozici historickou knížku s detektivní zápletkou od dvou různých autorů navíc s dějem v Praze, může porovnávat nejen autory, ale také jak se měnilo město. Oba autory není potřeba zvlášť představovat Jan Bauer a Vlastimil Vondruška patří již dlouho mezi oblíbené spisovatele, což dokazuje množství jejich vydaných titulů, které lze počítat již na stovku. U obou si nejvíce oblibu získaly právě tituly historické s detektivní zápletkou.

V Pečeti smrti se s královským prokurátorem Oldřichem z Chlumu podíváme na Prahu v době vlády krále Přemysla II. Otakara (1261) a se zástupcem královského sudího Jakubem Protivou do doby vlády Václava IV(1363) v Králi, který nezná bratra. Za sto let mezi korunovacemi obou králů se Praha hodně rozrostla zejména zásluhou Václavova otce Karla IV. Přemyslovský rod vystřídali Lucemburkové, ale intriky mezi mocnými nekončily a oba vyšetřovatelé museli i s nimi počítat. Byli sice nejlepšími vyšetřovateli ve své době, ale to je nijak nechránilo před těmi, kdo „ tahali za provázky“, protože i králové byli jimi ovlivňováni.

I děje začínají podobně. Oldřich dostal od samotného krále delikátní pověření zjistit, zda mu nebyl krácen majetek o jednu vesnici a Jakub od královského podkomořího vyšetřit vraždu dvou královských zbrojnošů. Oldřicha nezajímá, že právě v té době došlo k vraždě děkana školy, Jakub se nestará o nezaplacený královský dluh. Ani jeden netuší, že právě to, o co se nezajímají, jim způsobí největší problémy a že to spolu souvisí. Oldřich má oporu ve svém panošovi Otovi a veliteli své družiny Divišovi. Jakub zase spoléhá na františkánského kněze Blasiuse a na svého pacholka Juru. Teprve když jim začíná jít o život, pochopí souvislosti. Oldřich se rozhodne, že lepší pro jeho vyšetřování bude, když bude považován za mrtvého, Jakub lituje, že vzal do své úschovy listiny od vévody Bolka.

Vavruškův Oldřich jako rytíř se pohybuje v nejvyšší společnosti a na práci s podanými má své pomocníky, Jakub jako jen bývalý rychtář si i tu špinavou práci musí udělat sám. Zajímavé je porovnání nejen velikosti města, ale i jeho čistoty, spíše nečistoty, která se za sto let podstatně zhoršila.

Dobu krále Přemysla II. Otakara, autor líčí s romantickým nádechem a jen s náznaky života tehdejších obyčejných lidí. Bauer naopak nezastírá a otevřeně představuje jejich nelehký život a všímá si podrobně i těch lidí žijících a živořících na okraji společnosti za vlády Václava IV.

Obě knížky mají shodné rysy, dobře se čtou a seznamují čtenáře se životem našich prapředků. Přebal knížky Pečeť smrti upoutá na první pohled, že patří do edice Hříšných lidí Království českého, přebal Král nezná bratra je purpurový se zlatým písmem a je to desátý titul ze série o Jakubu Protivovi z Protivce.

Pečeť smrti