Příliš krásná dívka – nepříliš povedené čekání na motiv
Banner

Příliš krásná dívka – nepříliš povedené čekání na motiv

Tisk

krasnadivka perexKlasik praví „za vším hledej ženu“. V případě detektivního románu z pera Jana Seghertse Příliš krásná dívka to platí do puntíku. 

 

 

První část knihy čtenáře zavede do ospalé alsaské vinařské vesničky, kde se zčistajasna zjeví tajuplná krásná dívka, jež nalezne útočiště u vdovy žijící na statku kousek od vesnice. Po smrti vdovy krásná Manon zmizí. O několik dní později je ve frankfurtském městském lese nalezeno tělo zavražděného mladíka a policejní vyšetřování se rozjždí. S rozjezdem policejní akce vstupuje na scénu kriminalista Marthaler, který za vydatné pomoci svých kolegů vnáší pomalu, ale jistě světlo do případu. Jak se daří kriminalistům krůček po krůčku odhalovat pozadí vraždy, přibývají další mrtvoly a nesrovnalosti, které vyšetřování vedou do slepých uliček, a nutí Marthalerův tým pátrat dál a dál. 

Kombinace krásná žena a vražda byla v detektivních románech uchopena všemi možnými způsoby, není snad variace, které nebylo použito. A právě kvůli této skutečnosti a současně neschopnosti autora přijít s něčím když už ne originálním, tak alespoň co nejmíň okoukaným, je zhruba po přečtení první čtvrtiny jasné, kdo držel vražednou zbraň. Čtenáři to v hlavě nešrotuje na plné obrátky, není nucen bojovat s nutkáním nakouknout na poslední stránku. Jen si tu s větší tu s menší chutí vychutnává tu omáčku okolo a prokousává se k motivu. Po přelouskání několika málo stránek se z napínavého detektivního románu stává nepříliš záživné čekání na motiv. A nepomáhají ani serpentiny a slepé uličky, kterými se snaží autor cestu k odhalení vraha a především motivu vražd odchýlit od přímého směru. Přestože cesta směřuje k předem jasnému cíli, nudu občas rozežene neočekávaná událost, ať ze sféry soukromého života Matrhalera nebo vývojem vyšetřování. Místy jsme se nemohla zbavit dojmu, že autor ve snaze dodat románu na originalitě trochu překombinoval události, sebevražda jednoho ze svědků zločinu mi připadala zbytečná a jaksi navíc. 

Ač nejsou dvě místa, která jsou od sebe mnoho kilometrů vzdálená, a která přitom hrají klíčovou roli v románu, ničím novým, možná se občasný čtenář detektivek uznale vyjádří k invenci autora. Ale tomu, kdo už má něco načteno, nejspíš mihne hlavou něco nic moc pokusu o originalitu. Rozhodně však nelze upřít Janu Seghertsovi schopnost pohrát si s charaktery postav, ač ani zde se nevyhnul otřepaným klišé. Charaktery postav postrádají osobitou jedinečnost, jsou to jen sériovostí načichlé loutky. Hlavní detektiv, pro kterého je práce náplastí na hlubokou ránu v podobě ztráty ženy, vstup nové ženy do jeho života, rozpory s kolegy, náhlý záblesk, díky kterému dojde k pokrokům ve vyšetřování, to vše už to mnohokrát bylo. Jeden by skoro nabyl dojmu, že detektivové se nemůžou nezamilovat, nebo vyřešit problémy svého osobního případu bez vysokého a vyčerpávajícího pracovního nasazení na zapeklitém případu. Stejně tak se celý sbor vyšetřovatelů podobá mozaice na první pohled originální, ale druhý pohled odhalí povědomé kontury, okoukané barvy a motivy. 

Hlavní hrdinka – vražedkyně představuje prototyp ženy, která přitahuje zraky mužů jako ten nejsilnější magnet, a současně chladnokrevné bestie, jíž se nepříčí bodat do lidského těla. Její pohnuté dětství a dospívání jakožto příčina zločinu současných neoplývá nápaditostí. Na druhou stranu však autor pracuje ohledně líčení minulosti hlavní hrdinky pouze s náznaky, což nechává prostor pro čtenářovu fantazii a ten je ušetřen zevrubného popisu příkoří, která se krásně vražedkyni Manon udála. 

Na detektivních románech považuji za nejlepší postupné odhalování vraha a jeho motivů. V případě detektivního románu Příliš krásná dívka zůstalo jen u odhalování motivů, tudíž jsem se nemohla  zbavit dojmu, že něco postrádám, že mi při četbě něco chybí. To, že mozkové závity při četbě nebyly namáhány, považuji za dosti zásadní vadu na kráse jinak čtivé detektivky. 

Příliš krásná dívka 

krasnadivka

Autor: Jan Segherts 
Žánr: detektivka
Vydáno: 2013
Stran: 381 
Vydalo nakladatelství: Host 
Překladatel: Iva Kratochvílová 
Hodnocení: 40 % 

Zdroj foto: nakladateství Host

http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/

( 0 hlasů )

 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Zdeněk Zelenka: „Diváci si neoblíbí pohádku, která je hororová“

duch nad zlato 4Režisér a scenárista v jedné osobě. Tak to je Zdeněk Zelenka, který je právem považován za nekorunovaného krále české televizní tvorby, neboť dokázal na televizní obrazovky převést mnoho krásných příběhů v rozmanitých...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Z archivu...

Čtěte také...

Vánoce se blíží a s nimi přicházejí vánoční příběhy

krtek a vanoce albatrosJe sice teprve říjen, ale podle obchodníků už se blíží čas vánoční a je třeba vytáhnout vánoční sortiment. V některých supermarketech se už objevily adventní čokoládové kalendáře, vedle nich se kupí čokoládové figurky a vrství ván...


Výtvarné umění

Aktuálne výstavy v Dům pánů z Kunštátu v Brně o neexistujúcej utópii aj o pocite straty

dum 1Dům panů z Kunštátu, ktorý spadá pod Dom umění v Brně od 29.4. hostí dve nové výstavy. Obe sú novátorské a obe majú silný komunikačný apel na diváka.

...

Divadlo

Balada pro banditu po ostravsku

altDo divadla se chodí na 3D představení plné přehrávání a emocí. I když bývá kino lepší, jsou hry, kvůli kterým stojí za to divadlo navštívit. Jednou z takových je prověřená klasika Balada pro banditu.

 

...

Film

Jak spolu prchali princezna a budoucí písař

princ 200Z trojice nových pohádek, které přichystala Česká televize, spatříme jako první Princeznu a písaře, a to ve stědrovečerním čase. O den později následuje Kdyby byly ryby a na druhý svátek vánoční se můžeme těšit na slovenský příspěvek Láska na vlásk...