Učitel potřebuje znát kulturu země, odkud dítě s jiným mateřským jazykem přichází

Učitel potřebuje znát kulturu země, odkud dítě s jiným mateřským jazykem přichází

Tisk

skolstvi 200Ze 450 dětí je v jedné z pražských základních škol 80 dětí s odlišným mateřským jazykem. Na jednu třídu tak připadá 8 dětí cizinců. Dětí, jejichž mateřským jazykem není čeština, přibývá i v dalších školách. Potřebují pomocnou ruku! Podle pražské zastupitelky a poslankyně Marty Semelové (KSČM) však chybí zmapování situace, dostatečná materiální a metodická podpora pedagogů, propracovaný systém jazykové výuky a podpory těchto žáků.

 

 

Zúčastnila jste se pracovního setkání Integrace a vzdělávání cizinců v pražské Libuši. Čeho konkrétně se týkalo?
V Libuši žije početná vietnamská komunita, jelikož na území této městské části se nachází komplex tržnice Sapa, v tamních školských zařízeních zároveň narůstá počet dětí ukrajinské, ruské nebo čínské národnosti. Městská část hodně spolupracuje se Svazem Vietnamců a Svazem vietnamských žen.


V čem spolupráce spočívá?
Realizováno tam bylo několik integračních projektů týkajících se vzdělávání pedagogů pro výuku češtiny pro cizince, potřeby asistentů pro děti s odlišným mateřským jazykem, tlumočníků pro komunikaci škol s rodiči a dětmi, kursů před nástupem dětí do mateřinek, výuky češtiny pro dospělé či toho, jak při komunikaci překonat kulturní rozdílnost. Projekty zatím byly financovány z operačních nebo rozvojových programů ministerstva školství, na něco přispělo ministerstvo vnitra. MŠMT totiž administruje čtyři programy, ministerstvo vnitra je doplňuje dalším programem.


Jsou zajištěny zdroje financování do budoucna?
To bylo právě předmětem pracovního setkání. Bez zajištění financování do budoucna totiž hrozí konec nebo omezení těchto aktivit. Představitelé městské části proto zaslali dopis pražským radním Ireně Ropkové a Haně Novákové (obě ČSSD), zároveň se s žádostí o společné řešení dané situace obrátili na výbory zastupitelstva pro školství a pro národnostní menšiny. Na pracovní setkání byli přizváni i další odborníci na tuto problematiku.

skolstvi 1

 


Co v rámci pracovního setkání zaznělo?
Ředitel základní školy Meteorologická Zdeněk Bělecký uvedl, že na jejich škole je 450 dětí, z toho 80 dětí s odlišným mateřským jazykem. Na jednu třídu tak připadá 8 dětí cizinců, dál jsou tam děti se specifickými poruchami učení a s různými druhy postižení. Třídní učitelka je tak v situaci, kdy na polovinu žáků ve třídě by měla vypracovávat individuální vzdělávací plán.


Mají podobné zkušenosti i další školská zařízení?  
Ředitelka dvoutřídní mateřské školy K Lukám Marta Hrubá zase řekla, že v každé třídě je 28 dětí, z toho vždy 8 dětí cizinců. Čtyřleté děti nerozumí jednoduchým pokynům, protože neumějí pořádně ani svůj mateřský jazyk, a každou chvíli hrozí nebezpečí úrazu. Získali sice souhlas mít asistenty ve třídě, nemají ale jistotu, kolik a kdy na ně dostanou peníze. Přitom dětí cizinců přibývá, od září už jich budou mít 30 % ze všech dětí v mateřské škole.


Přineslo setkání nějakou odpověď na to, jak situaci řešit?
Radní Ropková přislíbila, že dojde k navýšení financí a bude vytvořen krajský akční plán, bez něhož není možné čerpat evropské dotace. Rozvojový program MŠMT totiž pokrývá pouze část potřebných nákladů, město chce proto přidat 75 milionů korun navíc. Další příležitost vidí tato radní, zodpovědná za oblast školství a sociálna, v evropských fondech.


Mohou pomoci i pražské instituce pracující s dětmi ve volném čase?
Ano. Zástupce magistrátu pro oblast národnostních menšin zdůraznil význam zájmového vzdělávání jako vhodného doplňku pro začleňování dětí cizinců. V té souvislosti uvedl, že požádali 12 domů dětí a mládeže v hlavním městě, aby svou pozornost zaměřily i na tyto otázky. Přizvaní zástupci vietnamských rodin upozornili mimo jiné na skutečnost, že vzdělávat je nutné nejen děti, ale i rodiče. Zároveň vyzdvihli význam sociálního poradenství pro tyto rodiny. Podle mého názoru se nesmí zapomínat ani na rozvíjení mateřského jazyka dětí cizinců. Významnou pomocí by byl také systém koordinátorů.


Co dalšího by podle vás pomohlo?
Chybí zmapování situace, dostatečná materiální a metodická podpora pedagogů, propracovaný systém jazykové výuky a podpory žáků s odlišným mateřským jazykem. Chybí koordinace a koncepce na úrovni MŠMT i na úrovni krajů. Měl by být vytvořen i vzdělávací obsah češtiny jako druhého jazyka a metodika jeho výuky.


V minulosti se uskutečnil i kulatý stůl, kde zaznělo, že počty dětí s jiným mateřským jazykem přijatých do mateřských a základních škol rostou. Kvůli jazykové bariéře je tendence zařazovat je do nižších ročníků. Co s tím?
Zástupci ministerstva školství přislíbili zorganizovat další kulaté stoly k prodiskutování témat a předložit východiska strategie vzdělávání žáků s odlišným mateřským jazykem k široké odborné a veřejné diskuzi, včetně finančních dopadů. Je třeba to řešit, protože děti si tuto svou situaci nevybraly, rozhodli za ně rodiče. Děti jsou vytrženy z vlastních kořenů, jsou posazeny do lavic, poslouchají něco, čemu nerozumí, v neznámém prostředí, kde nikoho neznají. Jsou to minimálně dva roky chaosu, v němž se dítě nachází, cítí se osaměle, neví, jak si najít kamarády.

skolstvi 2


Není to pro ně jednoduché…
Všechny výzkumy poukazují na tyto děti jako na ohroženou skupinu. Mimo jiné také předčasně opouštějí vzdělávací systém. Přitom mnohdy jsou to děti velmi inteligentní, které se prostě jen potýkají s jazykovou bariérou. Významnou roli tu hraje osobnost učitele. I pro něho je však tato situace velmi obtížná, potřebuje se zorientovat, znát zemi, odkud dítě přichází, její kulturu a tradice. Na to vše by měl být připravován, už proto, že potřeba výuky dětí s odlišným mateřským jazykem bude do budoucna nabývat na významu.


Zatím na to ale učitelé připravováni příliš nejsou. Nebo ano?
V současné době se na pedagogických fakultách téma přípravy na výuku žáků s odlišným mateřským jazykem objevuje sporadicky a velmi okrajově, opomíjena je i oblast přístupu pedagoga k vyučování češtiny jako druhého jazyka. Přitom pro úspěšné začlenění žáků s odlišným mateřským jazykem je ovládnutí češtiny zásadní. Opominout nelze ani střední pedagogické školy, jejich absolventky často hledají uplatnění jako učitelky mateřských škol. I tady příprava na vzdělávání těchto dětí chybí. Zkušenosti u nás i v zahraničí přitom ukazují, že podpora ze strany pedagogů mateřských škol hraje při integraci dětí nezastupitelnou roli.  


Vnímáte jako problém, že na jazykovou podporu ze zákona nemají nárok studenti středních škol?
Podmínky vzdělávání cizinců upravuje školský zákon, každý žák cizinec plnící povinnou školní docházku má nárok na jazykovou přípravu, na studenty středních škol se to tedy již nevztahuje. Je to problém, protože ji pro zvládnutí výuky a úspěšné začlenění do pracovního procesu nutně potřebují. Poměrně dlouho se podpory dostávalo pouze dětem ze zemí EU, teprve v posledních letech, od novely školského zákona z roku 2012, mají nárok na jazykovou podporu všichni žáci základních škol. Ale jak už jsem uvedla, způsob poskytování jazykové přípravy není koordinovaný, je nepřehledný a vlastně neefektivní.


Přitom jste již zdůraznila, že dětí cizinců přibývá. Máte k dispozici nějaká konkrétní čísla?  
Mluvily jsme hlavně o pražské Libuši. Se vzděláváním dětí, jejichž mateřským jazykem není čeština, se ale - v tu větší, v tu menší míře - potýkají po celé republice.  Ze statistické ročenky školství vyplývá, že český vzdělávací systém navštěvuje od předškolního po střední vzdělávání víc než 30 tisíc žáků pocházejících ze zahraničí. Ve školním roce 2011/12 navštěvovalo mateřské školy 4714 dětí cizinců, v loňském roce to už bylo 6307 dětí. Na základních školách se ve školním roce 2013/14 vzdělávalo 15 109 žáků cizinců, na středních školách 9 147 žáků cizinců. Je zřejmé, že tito žáci vyžadují nemalou pozornost.

Foto: MČ Praha  Libuš
Z pracovního setkání Integrace a vzdělávání cizinců v pražské Libuši.


 
Banner

Přihlášení



Kdo zabil Malého prince?

Autor policejních detektivek Michel Bussi se nechal inspirovat záhadnou smrtí Saint-Exupéryho a napsal napínavý příběh, který je hrou nejrůznějších náznaků a stop a zároveň je výjimečnou poctou Saint-Exupérymu a jeho malému hrdinovi.


JOTA

Dobrodružství mývala Gianlucy začínají na půdě malířské dílny mistra Leonarda da Vinciho

Fantasy plná napětí, záhad a humoru, odehrávající se v renesanční Itálii, se sice tváří jako četba pro děti a mládež, ale vůbec tomu tak nemusí být. Autor knihy Adam Folta totiž stvořil hrdinu – mývala Gianlucu, šibala, pohádkáře, dobrosrdečného naivku – který je sympatický jak svými kladnými vlastnostmi, tak svými nedokonalostmi.


65. pole
Banner

Rozhovor

Vlastislav Toman: Jsme v Česku schopni natočit film podle komiksu?

Kruan perexNovinář a spisovatel pan Vlastislav Toman je autorem dobrodružných, sci-fi a fantasy příběhů. V letech 1959 – 1992 byl šéfredaktorem časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců. Kromě kultovního českého komiksu o Malém bohovi a Kruanovi napsal pře...

Hledat

Epocha nároků: Christopher Caldwell o soumraku demokracie

Epocha nároků s podtitulem Zákon o občanských právech a soumrak americké demokracie popisuje na příkladu Ameriky od šedesátých let do současnosti, jak se může dobře míněný zákon zvrhnout ve svůj protiklad. Dílo v překladu Aleše Valenty vychází v edici Agora, ve které nakladatelství Leda představuje nekonformní knihy zaměřené na politiku a společnost.


LEDA

Čtěte také...

Matej Mináč: Impulzem bylo zaznamenat maminčiny vzpomínky na tragické časy přes úsměvné příběhy

ocima fotografky 200Filmy uznávaného režiséra Mateje Mináče proslavily příběh záchrany 669 dětí sirem Nicholasem Wintonem během 2. světové války. Jeho nejnovější film má název Očima fotografky a je o osudu dítěte, které nemělo to štěstí dostat se vča...


Literatura

Než vyjde pravda najevo – štěstí skryté v kávě

 

nez pravda vyjde najevo 200V uličkách Tokia se nachází kavárna s názvem Funiculi Funicula a na první dojem se neliší od všech ostatních. Přesto je naprosto unikátní – lze v ní totiž cestovat v čase. Není to ovšem jen tak. Cestov...

Divadlo

Kdo lehce nabude, lehce také pozbude

kdo 200Kdo z nás by nechtěl přijít k velkému jmění, aniž by musel vynaložit příliš velké úsilí pro jeho získání či vydělání. Avšak takový štědrý movitý i nemovitý dar se může velmi rychle proměnit v dar danajský. Své o tom ví i hlavní protagonistka inscenace

Film

Seriál, který měl konkurovat Hře o trůny

200filmSeriál Camelot vyjel do boje v roce 2011. Ve stejném roce odstartovala na HBO Hra o trůny jako údajný konkurent. A i přes hvězdné obsazení a zkušené režiséry byla show zrušena. Nové podání legendy o králi Artušovi a jeho rytířích kulatého stolu před divák...