„Neřešte to sami,“ říká autor knihy Neradost Karel Novotný.

„Neřešte to sami,“ říká autor knihy Neradost Karel Novotný.

Tisk

PEREXOVY OBRAZEK Neradost Karel NovotnyV knihkupectvích se nedávno objevila růžová knížka s neobvyklým názvem Neradost. Jejím autorem je Karel Novotný – marketér, konzultant a otec dvou dětí. Ve své literární prvotině se rozhodl podělit o své pocity a myšlenky z období, kdy si procházel těžkou depresí. Jak tato kniha vznikala? A proč je růžová? Na tyto a další otázky odpovídá autor v původním interview pro K21.

 

 

OBRAZEK 2 Karel Novotny

Knihu Neradost jste tvořil v době, kdy jste se léčil z deprese. Mohl byste stručně popsat, s jakým záměrem jste se pustil do psaní?

V tom to právě je — nějakým zázrakem se mi konečně povedlo něco tvořit bez záměru. Bez cíle. Bez formy. Povedlo se mi nesvázat obsah nějakou vnější šablonou. Jak se to stalo nevím. A pevně doufám, že si to někdy ještě aspoň jednou pro/u/žiju.

Komu byste tedy knihu doporučil? Myslíte si, že by třeba mohla pomoci někomu, kdo si touto nemocí prochází?

To je strašně těžké říct. Ono už jen myšlenka, že by ta knížka někomu měla pomoct, je pro mě velmi složitá. Není to jejím cílem. Ale samozřejmě. Několik takových reakcí se už na knížku vrátilo, jsem za to nesmírně rád. Knihu bych doporučil těm, kteří si tím prochází. Těm, co rádi putují sami v sobě. Těm, kteří si myslí, že jsou tak jiní, až jsou si divní. A sami. Což si troufám říct, jsme občas tak trošku všichni.

A když jste si depresí procházel vy sám, narazil jste na nějaké autory (ať už české či světové literatury), kteří by vám pomáhali vaše psychické stavy zvládat?

Určitě. Moje vlastní četba byla dost možná stejně vlivná jako psaní. Ale nešlo o odbornou literaturu ani nějak extra depresivní. Ale řekněme existenciální ano. Takže společnost mi dělali třeba Remarque, Nietzsche, Herbert nebo Kafka. Ale bylo jich víc.

Jak na knihu reagovaly vaše děti / vaši blízcí? Jde přece jen o relativně intimní zpověď, která může být místy děsivá…

No... moje partnerka v jisté fázi se mnou knížku přestala sdílet, řešit, prožívat. A já jí rozumím. Byl to pro mě signál, že knížka by měla žít ve vlastním světě, koneckonců jsem ji proto takto udělal, aby se ode mě ten příběh mohl odpoutat, žít samostatně. Četla ji nejbližší rodina, přátelé. Cirka před rokem jsem právě mezi nejbližšími zjistil, že ty texty by mohly zajímat více lidí. A především cizích.

A když bychom mluvili o depresi jako takové, dokázal byste zpětně určit, co mohlo být jejím spouštěčem?

Já sám. Moje neschopnost sám se sebou žít, sám se poslouchat, naslouchat si, starat se o sebe.

Co byste poradil lidem, kteří si depresí teprve procházejí?

Jednu jedinou radu si dovolím při vší úctě vyslovit — neřešte to sami.

Kniha Neradost je dosti zajímavá svým experimentálním grafickým zpracováním. Jaký jste měl vliv na její provedení? Byl to váš nápad?

Ta kniha je můj autorský projekt. Někdy loni v zimě jsem zvažoval, jak s tím ven. Když jsem se rozhodl pro knihu, zvažoval jsem jít přes nakladatele nebo do toho jít sám. Zvolil jsem druhou cestu. Postavil jsem si pro knížku svoje vlastní mikro-nakladatelství, postavil jsem tým. Zpětně - jedno z mých nejlepších rozhodnutí za poslední roky! Toto bych sám už nezvládl. A tak mě moje šéfová Alena Bartková seznámila s grafickým designérem Jakubem Gruberem, který můj celkový záměr pochopil na první dobrou a celé to ještě zvedl o úroveň výš, než jsem doufal. Nemohl jsem si přát skvělejší partu kolem sebe.

Co pro vás představuje růžová barva? Spatřujete depresi právě v ní? Nebo má tvořit jakýsi umělecký paradox?

Baví mě ten paradox. Baví mě, jak jednoduše jen přes jedinou barvu se dá vyjádřit ta zažitost, strnulost vnímání. Veselá holčičí růžová v pařátech depresivního chlapa. A na Vánoce! Nemluvě o tom, že růžovou mám rád.

Součástí knihy je rovněž samostatná sada jednatřiceti pohlednic. Jak tato výtvarná příloha vznikala? A jak fungovala spolupráce s umělci? Vybíral jste si je sám?

Od začátku jsem měl pocit, že tomu něco chybí. Nějaké vizuálno. A byl jsem taky zvědav, co by vzniklo, kdyby někdo mohl začít nad texty dál tvořit. Vytipoval jsem si umělce sobě blízké i sobě sympatické a začal jsem je oslovovat. Měli volnou ruku a můj příslib, že cokoli pošlou, přijmu. A tak to taky dopadlo. Ilustracím jsem nakonec domyslel formu pohlednic, aby si každý mohl s knížkou dělat, co je mu libo. Text tak zůstal textem, ilustrace ilustrací. Zvlášť. Přitom dohromady.

Která z těchto přiložených pohlednic pro vás depresi ztvárňuje nejlépe?

Bavilo mě, jak (jak jsem doufal) každý z umělců téma uchopil úplně jinak. Někdo tam ten děs skutečně vložil. Někdo naopak před tím děsem spíše výtvarně utíkal. Snad se to povedlo a je to jako celek vyvážené. Já osobně si tu svoji depresi, ten svůj prožitek, dokážu teď asi nejlépe projektovat přes Vlkadech od Michaela Petruse. Ale dost se mi to mění.

OBRAZEK 2 VlkadechMichael Petrus: Vlkadech 1

Máte nějaké další literární plány?

Mám, vždycky jsem měl a obávám se, že vždycky mít budu. Literární, hudební, divadelní... Plánů mám na rozdávání. Ale Neradost je první můj skutečný projektil vyslaný k vám, ven. Takže do budoucna se nechám překvapit. To mě na mně ještě pořád baví, že se umím překvapit.

Děkujeme za rozhovor a těšíme se tedy na další projekt, ať už literární, hudební, divadelní či jiný.

Foto zdroj: Z archívu autora


 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Václav básně nerecituje, on je vypráví

kumpáni perexV lednu 2006 hrál Honza Paulík na jedné vernisáži v kladenském zámku na kytaru, přišel za ním recitátor Václav Fikrle a řekl mu: „Prosím vás, do toho vašeho hraní bych si uměl představit, že bych něco povídal.“ ...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Čtěte také...

Začala jsem svým snům rozumět a vykládat je i druhým

Taťána KročkováNejdříve psala básničky, které, jak sama přiznává, byly spíše jakési přetlaky emocí a jejího silného vnímání. Pak přišly novelky ze života, v nichž mohla uplatnit svoji fantazii, která pracovala na plné obrátky. Později si jen t...


Literatura

McCourtův Andělin popel vychází nově v nakladatelství Prostor

McCourtPokud neznáte knihu Andělin popel, nebo na ni navazující pokračování Andělina země, možná by vás leckdo mohl obvinit z literárního barbarství a neznalosti literatury. McCourt...

Divadlo

Městské divadlo v Mladé Boleslavi představí premiéru muzikálu Miluju tě, ale…

premiera200První premiérou roku 2023 bude muzikál Miluju tě, ale…, který bude mít premiéru v pátek 17. února od 19 hodin na velké scéně Městského divadla v Mladé Boleslavi. Hra mladoboleslavskému divákovi představí ne neznámého autora Joea DiPietra (hraje se tu...

Film

Když se Zemi Oz rozhodne místo Dorotky zachránit Oscar

200filmNejslavnější americký animátor Walt Disney dokázal svou fantazií a umem převést na plátno krásné příběhy a postavičky, které si oblíbili malí i velcí diváci. Avšak největším snem a přáním Walta Disneyho bylo vdechnout život knize Lymana Franka Bauma Čarod...