O projektu Recyklohraní a Recyklovaných pohádkách jste se na našem webu mohli dozvědět více z tiskových zpráv a také z rozhovoru s ředitelkou, paní Ilonou Johnovou Koukalovou. Nyní máte možnost podívat se na projekt očima jeho VIP patronů, mezi které patří fotografka Sára Saudková, herec Lukáš Hejlík, komik Karel Hynek, spisovatelka Bára Nesvadbová či hudebník Milan Cais a další.
Co vám dalo zapojení se do projektu Recyklované pohádky?
Sára Saudková: Radost z toho, že příjemně, to jest sepsáním příběhu, podporuji něco, k čemu sama vedu svoje děti. Nás třídění odpadu baví a opravdu mě těší, že už to přestává být záliba pár podivínů, ale stává se to jakousi normou slušného chování a rozumného přístupu k životnímu prostředí.
Bára Nesvadbová: Zatím velký úkol. Musím napsat poučnou povídku a nepoučovat. Trápí mne to už měsíc :-).
Karel Hynek: Dlouhodobě si myslím, že všichni hrozně moc plýtváme vším, co máme k dispozici, takže projekty, které na to upozorňují, jsou projekty, které mi mluví z duše.
Milan Cais: Dalo mi to pořádného brouka do hlavy.
Lukáš Hejlík: Konečně jsem si splnil svůj sen a začal psát příběh pro děti. Už pro Mozarta byl největší inspirací termín. V tom byl asi Mozartův genius větší, protože já ho nedodržel. Nicméně jsem se svou dcerou vymyslel skvělou kostru příběhu, který se jmenuje Svět z pytlíku. Je to o mikroténovém pytlíku, který v hypermarketu promluví na holčičku jménem Lucka a jejího uspěchaného tatínka. Vezmou si ho domů a on jim vypráví všechny své životní příběhy, tedy čím byl v minulých životech, tedy než ho znovu a znovu zrecyklovali - PETkou, atd.
Jak na tuto zkušenost budete vzpomínat?
Sára Saudková: S radostí, pochopitelně. Zapojila jsem se do Recyklovaných pohádek bez váhání a zlehka - a stejně tak mi šlo i psaní oné povídky. Protože když je Vám něco milé a blízké, děláte to vždycky s radostí a lehkostí.
Bára Nesvadbová: Snad jen v dobrém. Psát pro děti je sice těžké a nesmírně zavazující, zároveň ale děsně zábavné.
Karel Hynek: Nebudete tomu věřit, ale budu na ni vzpomínat v dobrém.
Milan Cais: Dalo mi to zkušenost, že na takovéhle zkušenosti je dobré vzpomínat, na rozdíl třeba od jiných.
Lukáš Hejlík: Zažil jsem s malou skvělý tvůrčí proces. Samozřejmě vyprchal ve chvíli, kdy na mě, jako podobně uspěchaného tatínka, zbylo samotné psaní.
Budete z této knihy pak přečítat vašim dětem?
Sára Saudková: Proč ne? Dětem čtu odmala a je to obřad, o který se nechci nechat připravit. Čteme hodně a takřka všechno, co se nám dostane pod ruku – tedy dojde i na tuto knížku. A třeba se v té mojí pohádce ta naše horda i pozná.
Bára Nesvadbová: Určitě anoooo.
Karel Hynek: Určitě, těším se, až si má dvacetiletá dcera lehne do postele a já budu číst a číst a číst, až nakonec usnu a dcera si opět půjde pustit videohry na pc.
Milan Cais: Určitě to zkusím.
Lukáš Hejlík: Jo, těším se i na ostatní příběhy. Čtu s malou všechno, i literatury pro starší, občas i čistě dospěláckou. Vnímám knihu přes její dětský oči, to je úplně jiný rozměr. Vlastně taková recyklace příběhu z generace na generaci.

Více informací o projektu naleznete na recyklovanepohadky.cz nebo na recyklohrani.cz
Rozhovor s ředitelkou si pak můžete přečíst zde: http://www.kultura21.cz/rozhovory/7468-recyklovane-pohadky-nauci-novou-generaci-recyklaci
Foto: recyklovanepohadky.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|





Milí čtenáři, začtěte se do rozhovoru s nejšťastnějším renesančním člověkem - beatboxerem, moderátorem, hercem, improvizátorem a kdo ví co ještě - Ondrou Havlíkem (en.dru).
Na svých vystoupeních má stále výraznější úspěch, což se už děje i za hranicemi Česka. Řeč je o kapele Karel Gott revival Morava, kde je tím "goťákem" zpěvák Josef Bouda. Hudební formace, která má základnu v Bučovicích, je stále pop...
Grandiózní derniéra výstavy fotografií Jana Saudka se odehraje ve čtvrtek 5. října v 17 hodin v Galerii města Přerova. Světově uznávaný mistr ateliérové umělecké fotografie přijede osobně navštívit svou vlastní výstavu, aby pobesedoval s fanoušky umění a...
Komedie s názvem Lov na losa se zdá být banálním příběhem snoubenců Elišky a Kamila plánujících společný životní krok – svatbu. Již v začátku se však kolem příprav odehraje smršť bizarních a absurdních situací a celý příběh tak nabírá neče...
Komedie Což takhle dát si špenát vznikla v roce 1977 a od té doby patří mezi nejlepší filmy, které se u nás vůbec kdy podařilo natočit. Velmi vhodně navržené hlavní postavy, které se dostávají vinou stroje na omlazování do rů...