Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Zavzpomínejme na léto. Asi třicet let nebylo na Krétě takové vedro. Ručička teploměru se pohybovala kolem čtyřicítky, větřík ani nezavlál, obloha byla bez mráčků, že by si malíř ani neškrtl, moře bez vln… Teplé byly i noci, kdy panovala pětatřicítka. Česká skupina byla přesto v pohybu – hodiny řeckých tanců si jen přeložila na večer, kdy bylo přece jen snesitelněji. Na ostrově, kvůli tomu, aby to s někým neseklo, byl totiž přes den vyhlášen klidový režim…

V letovisku Stalos na severozápadě Kréty bylo živo, byť sezóna ještě nezačala. V tavernách hrála živá řecká muzika, sluníčko vykouzlilo každému úsměv na tváři. Zpěvačky řeckého původu Martha a Tena Elefteriadu tam strávily čtrnáct dnů, během nichž se prostřídaly dvě skupiny žen i mužů holdujících řeckým tancům, někteří z nich se pravidelně zúčastňují nebo zúčastňovali kursů, které se konají každý čtvrtek v podvečer poblíž pražského náměstí Míru – před lety je začala organizovat právě Martha. Stanka, která na Krétě strávila čtrnáct dnů, žije ve Zlíně a do Prahy by to měla daleko, a tak navštěvuje kursy v Otrokovicích, kde shodou náhod také jsou. Zúčastnila jsem se druhé části pobytu. V krétském letovisku Stalos jsme chodili tančit hlavně do rodinné taverničky Dyonysos, kde každý večer k poslechu i tanci hrají otec se synem – Giannis a Giorgos. Na zdi visí rodinné fotky, je tam příjemná atmosféra. Česká skupina kolikrát roztančila i další návštěvníky, především Skandinávce. Tančily se základní tance – Sirtaki, Chassaposerviko nebo Sirto.

Tance z dětství

V hotelovém komplexu Sebastian, kde také hrála živá řecká hudba, se k Češkám a Čechům, které vedla Martha Elefteriadu, přidali i Australané a Australanky, jedna z nich se svěřila, že je původem z Kréty a nyní žije v Sydney. Proto se do rodných míst ráda vrací, potěšilo ji, že si mohla „skočit“ tance, které zná z dětství – nejen ty základní. V zahradě patřící k hotelu Santa Marina Beach hráli a zpívali krétští bratři Nektarios Kostakis a Evtychios, s kterými Martha s Tenou již spolupracovaly. Shledání bylo příjemné! Když se trochu ochladilo, zatančili jsme si dopoledne na prosklené terase hotelu Creta Palm – Martha přítomným oživila kupříkladu i tanec Bajduška, jež tvoří série poskoků, které mohou být doprovázeny i pohyby rukou. Nejjednodušší je tanec Chassaposerviko, na který se většinou chytne i ten, kdo žádný z tanců nezná. „Říká se mu také rychlé chassapiko, což byl původně tanec řezníků z oblasti Malé Asie. Když byli po řecko-turecké válce v letech 1919-22 Řekové odsunuti z oblasti Smyrny (dnes turecký Izmir), rozšířil se tento tanec v různých variantách po celé zemi,“ uvádí web Marthy a Teny Elefteriadu recke-tance.cz. Sirto zase patří k nejrozšířenějším tancům, existuje v různých variantách.

Tanec pro film Řek Zorba

A jaký řecký tanec je nejslavnější? „Nejslavnější řecký tanec, který znají lidé snad na celém světě, vlastně v řecké taneční tradici vůbec neexistuje. Vychází z tance chassapiko a byl v r. 1964 vytvořen pro film Řek Zorba na hudbu Mikise Theodorakise. (I když podle jiné teorie jde o prastarý lidový tanec, který má mnoho variant, ale proslavil ho právě až tento film.) Ať už je ale původ tance jakýkoliv, díky krásným melodiím, které ho doprovázejí, získal nesmírnou oblibu a dnes se tančí v různých variantách nejen po celém Řecku, ale i ve světě. I naše česká podoba tohoto tance má několik verzí. Vzhledem k dost složitým krokovým variacím patří sirtaki k náročnějším tancům, ale zato k těm nejoblíbenějším. Na kurzech se učí také kroky s otočkami a osmičkami tak, aby si tanečníci mohli vyzkoušet variantu tancovanou v několika řadách,“ uvádí zmíněný web. Atmosféru po dopolední hodině řeckých tanců umocnila návštěva u paní Vasiliji, která v letovisku Stalos žije. Dřív kolem jejího útulného domku bývala pole, dnes nízké hotýlky. Vasilija se stará o krásnou zahrádku a plno koček. Občas k ní někdo "zabloudí", protože její malý ráj září na dálku, každého vřele přivítá... Turistický ruch kolem jí nevadí, ráda poznává lidi z různých zemí, kteří na severozápad Kréty přijedou. V letovisku byla k vidění například také sochařská dílna s geniem loci.

Praktická minojská civilizace

Příjemným oživením byl i výlet do nedalekého města Chania, kam lze dojet místním linkovým autobusem, jezdícím každých patnáct minut. Chania byla mezi lety 1845-1971 hlavním městem ostrova a jedním z nejkrásnějších v celém Řecku – jsou tam spleti uliček, přístav a holubů místy jak v italských Benátkách. Počtem obyvatel je Chania na druhém místě, hned za stávajícím hlavním městem Kréty, kterým je Íraklion nacházející se na východě ostrova. Před návštěvou Íraklionu jsme nemohli opomenout nedaleký Knossos, na kterém je vidět, jak praktičtí byli ve zlatém období minojské civilizace, takzvané nové palácové éry, asi 1700 let před naším letopočtem. Hravě si poradili třeba s kanalizací nebo se splachovacím záchodem. První palác v Knossu vznikl kolem roku 2000 před naším letopočtem, za 300 let jej zničilo zemětřesní, s financováním vykopávek začal v roce 1900 sir Arthur Evans, někdejší ředitel oxfordského Ashmolean Museum.

Každý rok jiný ostrov

To vše doplnilo řecké tance, které lze s Marthou Elefteriadu na některém z řeckých ostrovů tančit každý rok – česká skupina v minulých letech navštívila ostrovy Samos, Karpathos, Korfu, Lefkada, Zakynthos, Kos, Kefalonia a Lesbos. Letos se zájezd uskutečnil s cestovní kanceláří Fischer. Řeckých tanců jsou stovky, místní lidé znají vždy asi pět šest celořeckých a pak domácí. A je příjemné vidět, jak parket mnohde roztančí právě tanečnice a tanečníci z Česka.