U příležitosti osmistého výročí narození svaté Anežky České (1211-1282), dcery českého krále Přemysla Otakara I. a královny Konstancie Uherské, pořádají Arcibiskupství pražské a Národní galerie v prostorách kláštera Svaté Anežky České na Starém Městě v Praze velkolepě koncipovanou výstavu o životě této světice a historii a podobách jejího uctívání od 13.století po současnost.
I samotné místo konání je vlastně největším „exponátem“ výstavy, neboť klášter Na Františku založila sama Anežka se svým bratrem Václavem I. roku kolem 1231. Autorům výstavy se podařilo shromáždit téměř tři stovky předmětů spjatých s osobou svaté Anežky nebo jejími příbuznými, zejména sv. Hedvikou a sv. Alžbětou Uherskou, a návštěvníkům je představují v autentických prostorách (jedná se o kapitulní síň, refektář, kapli Panny Marie, v níž se nachází Anežčina pohřební nika, a kostely sv. Salvatora, který měl sloužit jako pohřebiště Přemyslovců, a sv. Františka), v nichž sv. Anežka žila jako řeholnice řádu klarisek.
Výstava se zaměřuje především na prezentaci výtvarného umění a uměleckého řemesla, pocházející ze 13. století, a ztvárnění Anežčina života a charitativní činnosti ve výtvarném umění, zejména 19.století, v němž byla v roce 1874 beatifikována. Jedná se např. o Hellichův oltář pro kostel sv. Ducha v Hradci Králové z roku 1874 nebo návrhy k soše sv. Anežky na Pomníku sv. Václava od Josefa Václava Myslbeka.
Mezi nejvzácnější a nejzajímavější exponáty výstavy patří pískovcová hlavice z triumfálního pásu kostela sv. Salvátora zdobená hlavičkou řeholnice, která je považována za nejstarší dochované zpodobnění sv. Anežky, tzv. Archa Puchnerová (deskový oltář) z roku 1482, nedávno objevený relikviář s ostatky sv. Anežky, opisy listů z korespondence sv. Anežky a sv. Kláry, zakladatelky řádu klarisek, darovací smlouvy špitálu sv. Františka, texty latinských legend Candor lucis aeternae o životě sv. Anežky z roku 1330, zapůjčené z kláštera sv. Františka v Šibeniku a z Kapitulní knihovny baziliky sv. Ambrože v Miláně, dále i pohřební insignie krále Přemysla Otakara II. nebo Ostatkový kříž Přemysla Otakara II., zapůjčený z Pokladu dómu v Řezně.
Návštěvník výstavy, který o Anežce ví jen to, že byla prohlášena za svatou v roce 1989, a chtěl by se dozvědět více o jejím životě a době, ve které žila, se však bohužel musí spokojit (pokud má dost času) pouze s dokumetárním filmem, jenž je na výstavě promítán. Mínusem této velkolepě pojaté výstavy je totiž absence doprovodných textů, které by návštěvníkovi – laikovi osvětlily souvislosti jednotlivých exponátů s osobou sv. Anežky a jejich historii, zvláště když exponáty nejsou řazeny chronologicky. Autoři výstavy sice připravují katalog, ale doposud není v prodeji a ne každý návštěvník si ho bude moci z finančních důvodů dovolit zakoupit. Pokud si však před návštěvou výstavy informace o sv. Anežce nastudujete, v záplavě exponátů se jistě neztratíte a prohlídky nebudete litovat. Pro zájemce jsou připraveny také komentované prohlídky, přednášky, výtvarné dílny pro děti a další doprovodné akce (více informací na www.apha.cz)
Svatá Anežka Česká – princezna a řeholnice
Klášter sv. Anežky České
U Milosrdných 17, Praha 1
Kurátoři: Mgr. Vladimír Kelnar, Mgr. Štěpánka Chlumská, Ph.D.
25.11.2011- 25.3.2012
www.apha.cz
www.ngprague.cz
Foto: autorka článku
| < Předchozí |
|---|
Sympatická zpěvačka a herečka s italskými kořeny Genny Ciatti Vám v následujícím rozhovoru prozradí, jak se jí líbí její role v muzikálu Srdcový král, který měl v září premiéru v Divadle Kalich, a jaké jsou její plány na blí...
Centrum současného umění DOX uvádí audiovizuální výstavu polského konceptuálního umělce Krzysztofa Wodiczka nazvanou Out/Inside(rs). Titulní projekt, vzniklý přímo pro pražsk...
Olina Franco je česká výtvarnice, která se již léta zabývá tematikou vztahů mezilidských i genderových. Ve svém novém cyklu „Takové byly“ se zaměřila na osudy českých žen, narozených v 19. století.
Divadlo v Řeznické v pátek 9.března 2018 v 19.30 uvede premiéru „Poslední sezení u doktora Freuda“ autora Marka St. Germaina.
Ačkoli momentální tropické teploty nenasvědčují, že by mělo léto jen tak skončit, pragmatický kalendář ví své. Polovina prázdnin je definitivně za námi a ta druhá jako naschvál uteče nepřiměřeně rychle. Nad touto kvapnou prázdninovou pomíjivostí se sn...
