Koule je opravdu silná rozhlasová hra. Myslím, že se od ní málokdo odtrhne, že skoro každý ji vyslechne až do konce, i když spousta replik mu nebude po chuti. Když posloucháte Pavlu Tomicovou v roli Mileny, máte chuť se smát, plakat, nadávat, chvilku je vám trapně, jindy propuknete v lítost. Pavla Tomicová si hraje s vaší trpělivostí – je neurvalá, ukřičená, tvrdá a současně milá, laskající rozněžnělá… I díky jejímu skvělému výkonu vás rozhlasová hra Koule přitluče k přijímači. Uhranutě nasloucháte, vzpomínáte na doby minulé a s hlavní hrdinkou i rekapitulujete.
Pavla Tomicová představuje v komedii Davida Drábka bývalou slavnou atletku, která v rozhlasovém studiu rekapituluje svůj sportovní i soukromý život plný komických, trapných ale i bolestných protikladů. Její výkon je jedinečný, uvěřitelný a „živočišný“. Jejím protějškem je Jan Vondráček v roli moderátora, který se chce dostat atletce pod kůži, ale zároveň se strachy třese, aby slavná koulařka nepodkopala na vedení jeho kariéru. Proto se po celou dobu rozhovoru chová servilně, ustrašeně a bojí se dostat na kůži kdysi slavné sportovkyni. Dává jí prostor pro její emoce, téměř s ní nepolemizuje, pokud ano, rychle se opět stáhne tak, jak si „domina“ přeje. Hra se vysmívá rozhlasové maše a kýčovitým talkshow plných jalového žvanění a falešného pochopení pro všechny ty „hodné lidičky“.
Uvedení inscenace v lednu 2011 vyvolalo nebývalý ohlas. O svých inspiračních zdrojích a motivacích pro napsání této hry tehdy David Drábek řekl:
„Inspiraci reálnými postavami nepopírám, ale šlo mi daleko víc o to vytvořit příběh vskutku obojživelné české dominy, symbol toho, co je na Češích křupanské a zoufalé, ale i zvláštně neodolatelné a vlastně životné. Směs kýče a podivného smutku tohohle plebejského národa. I s jeho trumfem v podobě smyslu pro humor. A dál je tu strašidelné téma státem řízeného dopingu, kdy bylo sportovcům dávkováno takové množství svinstev, že jim to nevratně poškodilo zdrav. A do tohohle ďábelského bolševického projektu byla zapojena i spousta lékařů, kteří tak prohráli zápas se svým svědomím a přísahou – o tom je hra Koule víc než o čemkoliv jiném.“
V anketě o nejoblíbenějšího rozhlasového herce Neviditelný herec za rok 2011 se umístili oba aktéři – Pavla Tomicová a Jan Vondáček na druhých místech ve svých kategoriích. Samotná hra Koule se stala podle stejné ankety nejoblíbenějším pořadem roku.
Několik slov o autorovi:
David Drábek vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obor filmová a divadelní věda. Ještě v době univerzitních studií založil spolu s Darkem Králem divadelní Studio Hořící žirafy, pro které své hry psal a také je režíroval. V letech 1996–2001 pracoval jako dramaturg činohry Moravského divadla v Olomouci. V letech 2001–2003 vedl nově vzniklou alternativní scénu Hořící dům. Jako autor a kmenový režisér pak působil v pražském divadle Minor a pohostinsky spolupracoval s řadou dalších českých divadel (Divadlo Na Vinohradech, Divadlo Na Zábradlí, Národní divadlo Brno). Od sezóny 2008/2009 je uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové. Na svém kontě má několik ocenění, například dvakrát jeho hry zvítězily v soutěži Cen Alfréda Radoka. Ve stejné soutěži byly oceněny i české premiéry jeho her. Také jeho rozhlasový debut – hra Vykřičené domy získal Cenu Prix Bohemia Radio v roce 2008.
Obsah CD: Neplatný pokus; Uvnitř jsem ze žuly; Špatná otázka; Trenér; Zpovědi; Radmila; Závěrečná řeč
Účinkují: Pavla Tomicová, Jan Vondráček, Rostislav Novák st., Johanna Tesařová, Lucie Polišenská, Kamil Halbich, Jan Szymik, Zdeňka Seifertová, Milan Kačmarčík, Apolena Veldová, Jan Hušek, Miroslav Hanuš, Jiří Knot, Dana Reichová, Daniel Rous, Dana Batulková a Pavel Tesař.
Dramaturg: Martin Velíšek
Režie: Aleš Vrzák
Vydal Radioservis, 2011
Uvedení inscenace v lednu 2011 vyvolalo nebývalý ohlas. O svých inspiračních zdrojích a motivacích pro napsání této hry tehdy David Drábek řekl:
„Inspiraci reálnými postavami nepopírám, ale šlo mi daleko víc o to vytvořit příběh vskutku obojživelné české dominy, symbol toho, co je na Češích křupanské a zoufalé, ale i zvláštně neodolatelné a vlastně životné. Směs kýče a podivného smutku tohohle plebejského národa. I s jeho trumfem v podobě smyslu pro humor. A dál je tu strašidelné téma státem řízeného dopingu, kdy bylo sportovcům dávkováno takové množství svinstev, že jim to nevratně poškodilo zdrav. A do tohohle ďábelského bolševického projektu byla zapojena i spousta lékařů, kteří tak prohráli zápas se svým svědomím a přísahou – o tom je hra Koule víc než o čemkoliv jiném.“
V anketě o nejoblíbenějšího rozhlasového herce Neviditelný herec za rok 2011 se umístili oba aktéři – Pavla Tomicová a Jan Vondáček na druhých místech ve svých kategoriích. Samotná hra Koule se stala podle stejné ankety nejoblíbenějším pořadem roku.
Několik slov o autorovi:
David Drábek vystudoval na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci obor filmová a divadelní věda. Ještě v době univerzitních studií založil spolu s Darkem Králem divadelní Studio Hořící žirafy, pro které své hry psal a také je režíroval. V letech 1996–2001 pracoval jako dramaturg činohry Moravského divadla v Olomouci. V letech 2001–2003 vedl nově vzniklou alternativní scénu Hořící dům. Jako autor a kmenový režisér pak působil v pražském divadle Minor a pohostinsky spolupracoval s řadou dalších českých divadel (Divadlo Na Vinohradech, Divadlo Na Zábradlí, Národní divadlo Brno). Od sezóny 2008/2009 je uměleckým šéfem Klicperova divadla v Hradci Králové. Na svém kontě má několik ocenění, například dvakrát jeho hry zvítězily v soutěži Cen Alfréda Radoka. Ve stejné soutěži byly oceněny i české premiéry jeho her. Také jeho rozhlasový debut – hra Vykřičené domy získal Cenu Prix Bohemia Radio v roce 2008.
Obsah CD: Neplatný pokus; Uvnitř jsem ze žuly; Špatná otázka; Trenér; Zpovědi; Radmila; Závěrečná řeč
Účinkují: Pavla Tomicová, Jan Vondráček, Rostislav Novák st., Johanna Tesařová, Lucie Polišenská, Kamil Halbich, Jan Szymik, Zdeňka Seifertová, Milan Kačmarčík, Apolena Veldová, Jan Hušek, Miroslav Hanuš, Jiří Knot, Dana Reichová, Daniel Rous, Dana Batulková a Pavel Tesař.
Dramaturg: Martin Velíšek
Režie: Aleš Vrzák
Vydal Radioservis, 2011
| < Předchozí |
|---|
Psal se rok 1994, když v Praze vzniklo nové hudební seskupení, které si dalo název Maxim Turbulenc. V tom roce mi bylo třiadvacet a tahle trojice mi připadala pěkně praštěná. Dokázali ale rozesmát a získat si náklonnost napříč ge...
Od románové tvorby si Kateřina Tučková „odskočila" k divadlu a brněnský Host nedávno vydal knižně její scénář ke hře Vitka, uvedenou brněnským Divadlem Husa na provázku. Které jiné město u nás by také mělo inscenovat osud brněnské rodačky Vítězslavy Kaprálové, jejíž hudebn...
O obou autorech lze říci, že skutečně umí proniknout do světa za oponou, konspirací, ověřování neskutečného a posvítit pořádně pod oponu lží a iluzí světovlád. Těžké téma? To rozhodně, takže čtenář jistě ocení, že kniha je koncipována formou ro...
Letní premiéra na Biskupském dvoře bývá již tradičně spojena s některou výraznou brněnskou osobností či událostí. Příběh o životě Elišky Rejčky se nabízel už několikrát a dramaturgie našeho divadla o něm často uvažovala. Vždyť tato dvojná...
I dnes se stává, že diváci prožívají nekonečné seriály (proč by se na ně jinak dívali?), že mají tendenci vztahovat postavu na jejího představitele. Oblibu nezaručuje sebelépe zvládnutá role v "kusovém" pořadu, ale ustavičně se vracející typizované figurky: vždyť kdo vítězí třeba v soutěži TýTý?...