Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Na Slovensku občas vyjdou knihy, které můžeme jen tiše závidět. Mám na mysli zejména ABECEDÁR SLOVENSKÉHO FILMU 1921-2021. Nejsou to dějiny národní kinematografie (ty ostatně – na rozdíl od Česka – vyšly rovněž), je to spíše tříšť postřehů a zajímavostí.

Ale dříve než se ke jmenované knize dostanu, musím upozornit na mnohem skromnější, ale nikoli zanedbatelnější knihu Rozhovory o filme. Obsahuje obsáhlé rozmluvy s devíti slovenskými filmaři, režiséry, scenáristy apod., ať již zastupují starší generaci (například Dušan Trančík nebo Stanislav Párnický, jejichž tvorbu dobře známe i u nás) nebo naopak patří k mladším tvůrcům. Společným jmenovatelem rozhovorů je pedagogická činnost zpovídaných, kteří se svěřují mimo jiné i se svými zkušenostmi a názory v této oblasti.

Českého čtenáře bude asi nejvíce zajímat povídání s Peterem Bebjakem, jenž se výtečně uchytil i v Česku. Zaujal početnými televizními seriály (hlavně detektivní), kterým vtiskl autenticitu i naléhavost – jmenuji aspoň Kriminálku Anděl, Případy prvního oddělení nebo Devadesátky. Bebjakovou předností je, že se vyslovuje stručně a přehledně, vyhýbá se mlžení o sporných bodech, aby snad někoho neurazil. Uvažuje o důležitosti scénáře. Podnětné jsou postřehy o kompromisech mezi režijními představami a konečnými kompromisy s producenty (za ideální považuje, když se má podíl i na produkci), zamýšlí se nad hereckou prací. Vyhovuje mu totiž autentičnost emoce, jakou herec/herečka/herče prezentuje, nikoli strojově nacvičený projev.

Slovenský film v glosách
A nyní k Abecedáru slovenského filmu 1921-2021. Jak jsem již napsal, tato publikace nechce nahrazovat dějiny. Je tom spíše soubor asociativních statí povětšinou zhruba desetistránkových, nazvaných podle příslušného písmenka z abecedy, k němuž jsou přiřazeny. Takže stěží překvapí, že pod písmenem J nalezneme pojednání o Jánošíkovi, u písmene T se dočkáme stručného náčrtu televizní tvorby nebo že pod písmenem C se skrývá přemítání o cenzuře (byť bohužel jen té komunistické). Jiná písmenka však vykazují daleko menší významové ukotvení, spíše pracují s asociačním půdorysem – stačí se začíst do textíků nazvaných eden, grapefruit, sfinga...

Těch článků, občas i trochu plkavých, je celkem sedmadvacet (nejsou tedy zužitkována všechna písmenka, která se v abecedě vyskytují) a mezi jejich autory, předními znalci tamní kulturní sféry, objevíme i cizince, např. Jonathana Owena, jenž se mimo jiné věnuje Juraji Jakubiskovi, nebo Daniela Birda – ten sepsal jakýsi úvodní vhled do problematiky slovenské kinematografie. Převažuje přístup, který se vyhýbá přílišnému nadhledu a zevšeobecňování, často jsou zpracovány konkrétní případy, které lze předložit jako ukázkový případ – třeba pohledy na násilně združstevněnou vesnici, které od prostoduše oslavných rychle přecházely k odsuzujícím, takže narazily na zákaz (např. nejen Lackovy dokumenty o jihoslovenské Príbetě).

Jak stručně postihnout obšírnější látku
Některé texty však zaujmou svou souhrnností, s jakou i na omezeném prostoru zpracovávají zvolené téma – třeba o týdeníku Nástup, vyráběném za druhé světové války v době „samostatného“ slovenského státu. Některá témata prostupují vícerem článků, zmíním se aspoň o tlaku politiky a ideologie, o zobrazování privátních citových záležitostí. A také se řeší protiklad mezi uměleckými ambicemi a zábavním posláním, neboť – jak známo – film je mimo jiné i spotřební zboží sledující zisk.

Závěrem musím doplnit, že popisovaná kniha není úplně originálním nápadem. Její sestavovatelé se určitě inspirovali anglickou knihou, která obdobným způsobem zpracovávala odkaz Waleriana Borowczyka, ceněného i zpochybňovaného polského tvůrce animovaných filmů, jenž emigroval a kontroverzní ohlas získal i v mezinárodním měřítku. Publikace o jeho odkazu pojednávající, která je mnohem sevřenější, protože cílí na jedinou osobu, se ve slovenském překladu nazývá Borov abecedár – recenze vyšla ZDE SLOVENSKÉ POZDRAVY WALERIANU BOROWCZYKOVI (kultura21.cz) Přitom termín „abecedár“ ve významu zde užívaném nemá nic společného s naším slabikářem, je to spíše výkladový slovník, jemuž se před drahnými staletími říkalo „vokabulář“ (z latinského vocabularium); dnes toto starobylé pojmenování nalezneme třeba jako webovou stránku Ústavu pro jazyk český. Takže oba abecedáře doporučuji pozornosti zdejšího čtenářstva.

Marek Leščák, Martin Šulík (eds): Rozhovory o filme
Vydaly Slovenský filmový ústav a Vysoká škola múzických umení, Bratislava 2022. 200 stran
Hodnocení: 80 %
Rozhovory o filme - Marek Leščák, Martin Šulík, brožovaná vazba, slovenský jazyk | Knihy na Martinus.cz
Foto: kniha

Martin Kaňuch (ed.): Abecedár slovenského filmu 1921-2021
Vydal Slovenský filmový ústav, Bratislava 2022. 328 stran
Hodnocení: 90 %
Abecedár slovenského filmu 1921 - 2021 - kolektív, brožovaná vazba, slovenský jazyk | Knihy na Martinus.cz
Foto: kniha, Česká televize (Jánošík)