„Vaří jako Rettigová!“

„Vaří jako Rettigová!“

Tisk

Magdalena Dobromila Rettigov200Kdo by dnes neznal toto pochvalné zvolání a jméno Magdaleny Dobromily Rettigové (1785 – 1845)? Je spojeno s představou o tradiční, výborné a vydatné české kuchyni. Zalistovala jsem její Domácí kuchařkou, kterou dnes v domácích knihovnách najdeme jen zřídka, a došlo mi, že mě její otisk provází vlastně už od dětství. Nudle s tvarohem, bublanina švestková, karfiol omaštěný, flíčky se šunkou… Tohle všechno znám už od školky. Co jsem se ale dozvěděla až jako dospělá je fakt, že Magdalena Dobromila strávila část dětství ve Statenicích. Letos si připomínáme 230. výročí jejího narození a 170. výročí jejího úmrtí. Dovolte mi krátké zamyšlení.

 

 

„Tam počíná moje paměť“
Právě do doby, kdy se přistěhovala do Statenic, sahají její první vzpomínky. Bylo jí pět let, když její tatínek František Artmann, vrchnostenský úředník, dostal práci jako správce statenického zámku hraběte Šporka. Statenice byly malá vesnička, nebyla tady ani škola a tak malou Magdalenu učila její matka doma. Psala, počítala a četla už v pěti letech. „Kdo nezahálí, umí,“ říkávala její matka, která dceru učila především německy a teprve ve věku deseti let ji poslala do školy. Magdalena moc radostné dětství neměla. Matka jí zakazovala hrát si se selskými dětmi ze vsi. V tom čase obývala jedno křídlo statenického zámku ovdovělá baronesa Sterntalová, která měla dvě dcery a Magdalena je brzy pojala za kamarádky. Pro dětské hrátky však její matka neměla pochopení a držela ji zkrátka. Za každou chybu ji přísně trestala. Od útlého věku byla dívka nucena tvrdě pracovat v domácnosti a vzpomínala si na to, jak za to otec matku káral. Magdalena však poslušně plnila matčiny příkazy a později byla matce vděčná za to, že ji naučila píli a pracovitosti. Její, už tak ne příliš šťastné dětství, poznamenalo úmrtí otce a smrt sourozenců. Malá Magdalena se s matkou nejprve odstěhovala do Plzně, později se přesunuly k tetě do Prahy, kde se musela starat o domácnost a pomáhat matce vydělávat na živobytí. Život s matkou byl nelehký.

 

Magdalena Dobromila Rettigo12

Ne vždy bylo dobře
Ve třinácti letech vážně onemocněla kašlem, bolestí nemohla spát a tak si krátila čas prací a čtením. Ke kašli se přidala žloutenka a Magdalena si přála umřít. V nemocnici proležela mnoho dní ve mdlobách a na pokraji svých sil. Přes útrapy a bolesti se vyléčila, vrátila se jí chuť do života a ona začala brzy pracovat. Do svých osmnácti let žila Magdalena v německojazyčném prostředí a prakticky neuměla česky. Snad řízením osudu se seznámila s českým buditelem a spisovatelem Janem Aloisem Sudipravem Rettigem, který se stal později jejím manželem. Zastával jako právník funkci radního v několika městech, zejména ve východních Čechách. Rettigová s ním tak pobývala v Přelouči, Ústí nad Orlicí, Rychnově nad Kněžnou a posledních jedenáct let svého života v Litomyšli. Rettig měl pro svoji aktivní a pracovitou ženu, která se po svých smutných osobních zkušenostech rozhodla věnovat se zejména výchově a výuce dívek, velké pochopení a podporoval ji.

Magdalena Dobromila Rettigo56

 

Láska k literatuře
První literární pokusy Rettigové byly psané německy. Napsala mnoho drobnějších a pár rozsáhlejších děl. Za podpory a vlivu manžela a přátel se rozhodla psát i česky. Publikovala svoji tvorbu nejprve v časopisech, později vydala několik povídkových knih určených především dívkám. Byla výbornou vypravěčkou a často je považována za zakladatelku české červené knihovny. Navzdory tomu, že její tvorba nedosahovala vysokých uměleckých kvalit, publikovala dál a šířila národní vědomí a osvětu v ženském měšťanském prostředí. Především díky své Domácí kuchařce, vydané poprvé roku 1826, rozšířila znalectví české kuchyně a sbírku kuchařských receptů, současně přispěla i k rozšíření českého jazyka v měšťanském a lidovém prostředí. A tahle kniha, kterou mám v ruce, vyšla během více než sto let v mnoha vydáních. Řekněte sami, není to národní poklad?

Magdalena Dobromila Rettigov

 

„ … třebaže mé nepatrné spisy nezůstaly ležet,
přece jsem psala Kuchařku,
neb, buď Bohu žel, že tomu tak,
až potud více lidu se shání
po dobrém a chutném obědě
než po nejkrásnější básni …“
                  (M. D. Rettigová 16. 4. 1845)


 
Banner

Přihlášení



Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z angažmá v divadle nadále hostovala. Pak několik let vystupovala v Německu a skandinávských zemích. Po návratu do Čech působila ve finančnictví a nakonec se ke zpěvu Miriam Čížková vrátila. Dnes nejen koncertuje, ale také vede dětský pěvecký kroužek Svět kvítek.

Olomoucká Liška B. je inscenace půvabná a svébytná i díky silné hudební složce

Kdysi jsem viděl v hukvaldském amfiteátru operu Příhody lišky Bystroušky, což na mě natolik zapůsobilo, že jsem se stal milovníkem hudby Leoše Janáčka. Jenomže očekávaná premiéra inscenace nazvaná Liška B., která proběhla v pátek 19. ledna v Moravském divadle Olomouc, je přece jenom jiná písnička. Nicméně i hudební stránka nové inscenace je velmi silná.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Pavel Křížek: „Sýkorky a veverky si neplatí sociální a zdravotní pojištění.“

Pavel Ochrana fauny Pavel KřížekKřížek je zakladatel organizace Ochrana fauny ČR. Na svém kontě mají lidi z této organizace mnoho zachráněných zvířat a  mnoho dalších  projektů, které se týkají nej...

Machiavelliho Vladař – cynik nebo realista?

Politika je umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Má se zabývat tím, co je, nikoli tím, co by mělo být. V politice neexistují zcela bezpečné směry, obezřetnost spočívá ve výběru těch nejméně nebezpečných.

Čtěte také...

Moje hvězda měsíce

Stendhal 200Rozhodnout, kterou osobnost si zvolit jako hvězdu minulosti v měsíci lednu, není jednoduché. Hned prvního ledna se narodil baron Pierre Fredi de Coubertin, zakladateli novodobých olympijských her by bylo 150 let...

Z archivu...


Literatura

Andělé všedního dne

altPatříte-li mezi tradicionalisty, jejichž představa andělů zahrnuje okřídlené bytosti bdící nad našimi osudy a strážící naše kroky, můžete se nechat obohatit o novátorský a zcela jiný přístup, o pohled, jenž nám předkládá spisovatel Michal Viewegh...

Divadlo

V Lomnici nad Popelkou proběhlo klání ochotnických souborů
ImageOchotnický soubor při Tylově divadle v Lomnici nad Popelkou má poměrně dlouhou tradici. Jeho historie se datuje už od roku 1825. Ve dnech 1. -  4.března 2012 uspořádal domácí Divadelní spolek J. K. Tyl již tradiční př...

Film

Nepřestávejte snít se Severskou filmovou zimou

sfz 200I v únoru letošního roku se fanoušci severské kinematografie dočkají festivalu Severská filmová zima. Na programu jsou filmy, které již bylo možné zhlédnout třeba při Severském filmovém podzimu, zimní festival s sebou nese mnohé novinky. Jako třeba film N...