„A já pořád kdo to tluče a on bednář na obruče,“ mohli by si zpívat společně s dětskou říkankou plzeňáci. Bednářské řemeslo ve zdejším pivovaru naštěstí ještě nepatří do minulosti. Lidé mohou výrobu dubových sudů dokonce i vidět živě.
Ministerstvo podporuje tradice
Plzeňský Prazdroj dosud zachovává tradiční výrobu dřevěných sudů a kádí. Není proto divu, že Josef Hrůza, mistr zdejší bednářské party, který se bednařině věnuje více než 40 let, získal ocenění Nositelé tradice lidových řemesel. Tento titul každoročně uděluje Ministerstvo kultury a jeho cílem je podpořit pokračování staletých řemeslných tradic u nás.
Mistr chválí celou partu
„Ocenění jednoznačně patří celé naší partě, protože bednařina, a zejména práce na ležáckých kádích a sudech, je sehraný koncert celé party bednářů, kde má každý svoji roli. Jsem rád, že náš plzeňský pivovar tuto krásnou tradici nejen uchovává, ale umožňuje veřejnosti spatřit bednářské řemeslo naživo. Naposled před týdnem při Pilsner Festu v pivovaru, další příležitost vidět výsledek bednářské práce budou mít lidé při říjnových oslavách 170. výročí piva Pilsner Urquell,“ říká Josef Hrůza.
Pivaři mohou porovnávat tradici i modernu
Míst, kde se staré bednářské řemeslo dosud provozuje, není v Evropě mnoho a Plzeňský Prazdroj je jedním z nich. Část produkce plzeňského piva se už po 170 let vyrábí ve stejných podmínkách, a pivovar se proto bez pořádných dubových kvasných kádí a sudů neobejde. Milovníci lahodného moku tak mohou porovnávat chuť tekutého zlata vyrobeného v moderních nerezových tancích a tradičního ležáku, jehož způsob výroby se od poloviny 19. století nezměnil. Pivovar sice tvrdí, že zde není rozdíl, jenže milovníci tekutého chleba stejně nedají na tradici dopustit.
Jak se stát z učedníka mistrem
Mezi zaměstnanci pivovaru v současnosti najdeme i 7 bednářů. Za ty, kteří odcházejí do důchodu, si pivovar vychovává nové. Stát se bednářem ovšem není jenom tak, protože výuka řemesla tu skončila už v roce 1975. Adept se proto neobejde bez bohaté truhlářské praxe, po které následují tři bednářské učednické roky. Teprve po nich dostane výuční list a mistr ho pohlavkem a slovy „Dej Bůh štěstí“ pasuje na opravdového bednáře. Společně s ostatními z party má potom v pivovarských sklepích na starosti péči o sudy a opravy již hotových sudů pro zrání ležáku a jeho transport, a také výrobu sudů nových. Například sudy také vymazává smolou.
Pozvánka pro příznivce
Plzeňský ležák je dnes lahůdkou pro zvláštní příležitosti. Jedna z nich, pro kterou bednáři připravili speciální 170litrové sudy, proběhne 5. října 2012 na plzeňském Náměstí Republiky. Příznivci tekutého zlata se mohou radovat: plzeňské se z nich u příležitosti oslavy 170. výročí Pilsner Urquell bude čepovat zdarma.
Zdroj foto: Plzeňský Prazdroj
| < Předchozí | Další > |
|---|
Lucie Hlavinková se narodila a celý život žije v Brně. Studovala historii a religionistiku na FF MU. Věnuje se výuce, překladům a psaní. Dlouhá léta psala „do šuplíku“, až v roce 2016 zvítězila v literární soutěži nakladatelství A...
Divoké labutě autorky Jung Chang se vrací díky Nakladatelství Ikar v druhém díle, aby tentokrát více poodhalily vlastní osud autorky po odchodu z komunistické vlasti do Velké Británie a ukázaly, že stíny ...
Galerie Rudolfinum hlavního města Prahy do začátku ledna nabízí ke zhlédnutí výstavu kubánské umělkyně Any Mendiety s názvem Stopy. Obrazy autorky jsou přesvědčivé jak svoji intimitou, tak i provokativností. Mendietu původem z Kuby, kde se narodila v...
Je to neuvěřitelné, jak letí ten čas. Docela nedávno byl v jámě budoucího divadla na Lidické ulici v Brně kladen základní kámen – až z Broadwaye. Pokřtili jej šampaňským manželé Formanovi. A jejich přání, aby to bylo divadlo veleúspěšn...
Nás nynější svět ovládají audiovizuální média: skrze filmy, televizi, internet či počítačové hry si utváříme představu o současnosti a poměrech v ní. Jenže fungování těchto médií lze zkou...