Hudební scéna Městského divadla v Brně jubiluje

Hudební scéna Městského divadla v Brně jubiluje

Tisk

Hudebni scena 200Je to neuvěřitelné, jak letí ten čas. Docela nedávno byl v jámě budoucího divadla na Lidické ulici v Brně kladen základní kámen – až z Broadwaye. Pokřtili jej šampaňským manželé Formanovi. A jejich přání, aby to bylo divadlo veleúspěšné, se naplnilo. Teď už, po deseti letech a po odehrání 48 premiérových titulů, to lze s jistotou říct.

 


Když se v hluboké jámě u divadla kladl základní kámen, dívali se účastníci slavnosti do rozzářené tváře ředitele Stanislava Moši a báli se asi i za něj. To, co ho do budoucnosti čeká, si  lidé „od fochu“ uměli představit a mnozí se báli, že se mu jeho divadelní sen z jakéhokoliv důvodu zhroutí. Zásadní otázka totiž zní: Jak dělat divadlo, aby bylo kvalitní, objevné a novátorské, současně aby bylo hodně divácky navštěvované, za vstupné, které je ve shodě s poměrem: nabídka / poptávka. A především, aby bylo hodně navštěvované každý den. Jediný večer kdy je jedno sedadlo neobsazené, tvoří nenahraditelnou ztrátu. Ty peníze za ten konkrétní večer se již nikdy nezískají. To je nevýhoda podnikání v oblasti služeb. A divadlo, z ekonomického pohledu, není nic jiného, než služba. Povede se naplnit ta sedadla Hudební scény? To se ještě při slavnosti základního kamene opravdu nevědělo.

Jak dopadl ten sen? Každý to může posoudit.  Statistická čísla vypovídají, že brněnský divák je inteligentní, že rychle pochopil, jaké je to divadlo, kde z jedné inscenace ke druhé jsou umělecké výkony stále lepší a lepší. Principál Stanislav Moša a jeho tým vsadili na Brňany. Nemusí organizovat autobusové zájezdy z vesnic nebo třeba z Vídně. Brněnský divák večer co večer naplňuje hlediště. Neexistují statistiky, kolik je diváků z jiných částí republiky, kolik ze Slovenska.  Městské divadlo se díky kvalitě svého repertoáru stává stále známější a divadlo milující fandové jej navštěvují i bez zájezdů cestovních kanceláří.  Má svůj okruh diváků v Bratislavě,  přijíždějí Pražané, Plzeňáci, Ostravané, Hudební scénu dobře zná celý Jihomoravský kraj.

Hudebni scena 2


Kromě hraní doma se interpreti z hudební scény vypravují i do zahraničí. Ve foyeru činoherní scény můžeme sledovat na několika panelech na mapě Evropy města, kde se všude hrálo a kolik představení. Jsou to úctyhodná čísla.  Za těch deset let navštívili se svým repertoárem Belgii, Dánsko, Francii, Chorvatsko, Holandsko, Lucembursko,  Německo, Itálii,  Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švýcarsko. Nejvíc představení za rok (2005) měli v Německu a Dánsku s inscenací Josef a jeho pestrobarevný plášť (104 repríz) potom v Holandsku, Belgii a Portugalskou (2004) s představením Muzikály z Broadwaye (68x)  a v Německu (2006) s muzikálem Vlasy (53x) Spočítáno podtrženo, za deset let divadlo v zahraničí hrálo 845 krát. V posledním roce (2013) hráli v Německu Krásku a zvíře (10x) a na Slovensku Bídníky (14x) Ještě je nutné připomenout, že v muzikálu, byť je to žánr „kde se hraje tančí a zpívá“ jsou tituly úplně nebo částečně nastudovány v angličtině, francouzštině, němčině nebo španělštině.

K desetiletému výročí vznikla krásná publikace. Ony všechny přehledné knihy, které vycházejí koncem  každého roku jsou nádherné. Jsou v nich recenze všech premiér a fotografie k nim. Ale ta k desátému výročí je svým velkým přehledem skutečně nepřehlédnutelná. Věnuje se všem 48 inscenacím, které diváci mohli zhlédnout na Hudební scéně od října 2004. Nechybí výčet členů realizačního týmu ani premiérové obsazení, připomenout si atmosféru představení napomáhají fotografie Jefa a Tina Kratochvilových, kterých čítá kniha na 400. Celé desetiletí shrnuje ve svých čtyřiceti osmi původních recenzích  Peter Stoličný, architekt Jozef Kubín píše o projektu nové hudební scény a o procesu realizace. Ředitel Stanislav Moša se ohlíží za celou historií v článku: Jak šel čas.

Hudebni scena 1


„Desetiročenka“ je milým, ale významným ohlédnutím za prací mnoha lidí, kteří spojili svou profesní dráhu s Hudební scénou Městského divadla Brno. Kdo by ji chtěl získat, může si ji koupit v Městském divadle v Brně, nebo se domluvit v komerčním oddělení na jiném způsobu dodání. Vše o tomto divadle, včetně emailových adres komerčního oddělení i umělců Městského divadla v Brně najdete na stránkách www.mdb.cz

Foto: www.divadlo.cz, www.mdb.cz, www.musical.cz

( 1 hlas )


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Dominik Landsman: „Baví mě i naprosto nesmyslná přirovnání typu byl veliký jak mrtvý tučňák.“

dominik landsman200

Dominik Landsman (* 14. října 1985) je český spisovatel. Autor vystudoval na Vysokém učení technickém v Brně obor Finance podniku, následně pracoval jako realitní makléř. V době, kdy dostal v zamě...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Když kamarádi už nejsou, co bývali

fuk 200Divadlo pod Palmovkou opět hraje po rekonstrukci ve svých prostorech. Jednou z premiér aktuální sezóny je i hra nizozemské autorky Marie Goos, která poukazuje na to, že časy a lidi se mění, i když byli skálopevně přesvěd...


Literatura

Mýty s pořadovým číslem 12 jsou pořádně temné!


myty12 perexŘíjen se v nakladatelství Crew nesl mimo jiné i ve vydání již dvanáctého dílu pohádkové série Mýty, tentokráte s podtitulem Doba temna. A název napovídá víc, než dost. Naši hrdinové budou muset čelit následkům války, ale slídivý pocit neb...

Divadlo

Epilog jedné rodinné tragédie

epilog 200Může mít člověk, který má peníze a s nimi také velkou moc, ještě nějaký morální kredit? Dokáže rodina zbohatlíků ustát zamlčované nevěry, korupční aféry a vypjaté vztahy mezi rodinnými příslušníky? Na tyto otázky dostanete odpověď v Divadle na Vino...

Film

KLIP: Porno převlečené za umění? Ani náhodou!

srbsky film klipOd chvíle, kdy – díky akci pro filmofily ´Fresh Film Fest´ - do naší distribuce vpadl snímek Klip, se ozývá ze všech stran Klip! Klip! Hurá!, anebo Klip! Klip! Fuj! Jak kdo do divácké veřejnosti volá, tak se pak z div...