Hudební scéna Městského divadla v Brně jubiluje

Hudební scéna Městského divadla v Brně jubiluje

Tisk

Hudebni scena 200Je to neuvěřitelné, jak letí ten čas. Docela nedávno byl v jámě budoucího divadla na Lidické ulici v Brně kladen základní kámen – až z Broadwaye. Pokřtili jej šampaňským manželé Formanovi. A jejich přání, aby to bylo divadlo veleúspěšné, se naplnilo. Teď už, po deseti letech a po odehrání 48 premiérových titulů, to lze s jistotou říct.

 


Když se v hluboké jámě u divadla kladl základní kámen, dívali se účastníci slavnosti do rozzářené tváře ředitele Stanislava Moši a báli se asi i za něj. To, co ho do budoucnosti čeká, si  lidé „od fochu“ uměli představit a mnozí se báli, že se mu jeho divadelní sen z jakéhokoliv důvodu zhroutí. Zásadní otázka totiž zní: Jak dělat divadlo, aby bylo kvalitní, objevné a novátorské, současně aby bylo hodně divácky navštěvované, za vstupné, které je ve shodě s poměrem: nabídka / poptávka. A především, aby bylo hodně navštěvované každý den. Jediný večer kdy je jedno sedadlo neobsazené, tvoří nenahraditelnou ztrátu. Ty peníze za ten konkrétní večer se již nikdy nezískají. To je nevýhoda podnikání v oblasti služeb. A divadlo, z ekonomického pohledu, není nic jiného, než služba. Povede se naplnit ta sedadla Hudební scény? To se ještě při slavnosti základního kamene opravdu nevědělo.

Jak dopadl ten sen? Každý to může posoudit.  Statistická čísla vypovídají, že brněnský divák je inteligentní, že rychle pochopil, jaké je to divadlo, kde z jedné inscenace ke druhé jsou umělecké výkony stále lepší a lepší. Principál Stanislav Moša a jeho tým vsadili na Brňany. Nemusí organizovat autobusové zájezdy z vesnic nebo třeba z Vídně. Brněnský divák večer co večer naplňuje hlediště. Neexistují statistiky, kolik je diváků z jiných částí republiky, kolik ze Slovenska.  Městské divadlo se díky kvalitě svého repertoáru stává stále známější a divadlo milující fandové jej navštěvují i bez zájezdů cestovních kanceláří.  Má svůj okruh diváků v Bratislavě,  přijíždějí Pražané, Plzeňáci, Ostravané, Hudební scénu dobře zná celý Jihomoravský kraj.

Hudebni scena 2


Kromě hraní doma se interpreti z hudební scény vypravují i do zahraničí. Ve foyeru činoherní scény můžeme sledovat na několika panelech na mapě Evropy města, kde se všude hrálo a kolik představení. Jsou to úctyhodná čísla.  Za těch deset let navštívili se svým repertoárem Belgii, Dánsko, Francii, Chorvatsko, Holandsko, Lucembursko,  Německo, Itálii,  Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Španělsko a Švýcarsko. Nejvíc představení za rok (2005) měli v Německu a Dánsku s inscenací Josef a jeho pestrobarevný plášť (104 repríz) potom v Holandsku, Belgii a Portugalskou (2004) s představením Muzikály z Broadwaye (68x)  a v Německu (2006) s muzikálem Vlasy (53x) Spočítáno podtrženo, za deset let divadlo v zahraničí hrálo 845 krát. V posledním roce (2013) hráli v Německu Krásku a zvíře (10x) a na Slovensku Bídníky (14x) Ještě je nutné připomenout, že v muzikálu, byť je to žánr „kde se hraje tančí a zpívá“ jsou tituly úplně nebo částečně nastudovány v angličtině, francouzštině, němčině nebo španělštině.

K desetiletému výročí vznikla krásná publikace. Ony všechny přehledné knihy, které vycházejí koncem  každého roku jsou nádherné. Jsou v nich recenze všech premiér a fotografie k nim. Ale ta k desátému výročí je svým velkým přehledem skutečně nepřehlédnutelná. Věnuje se všem 48 inscenacím, které diváci mohli zhlédnout na Hudební scéně od října 2004. Nechybí výčet členů realizačního týmu ani premiérové obsazení, připomenout si atmosféru představení napomáhají fotografie Jefa a Tina Kratochvilových, kterých čítá kniha na 400. Celé desetiletí shrnuje ve svých čtyřiceti osmi původních recenzích  Peter Stoličný, architekt Jozef Kubín píše o projektu nové hudební scény a o procesu realizace. Ředitel Stanislav Moša se ohlíží za celou historií v článku: Jak šel čas.

Hudebni scena 1


„Desetiročenka“ je milým, ale významným ohlédnutím za prací mnoha lidí, kteří spojili svou profesní dráhu s Hudební scénou Městského divadla Brno. Kdo by ji chtěl získat, může si ji koupit v Městském divadle v Brně, nebo se domluvit v komerčním oddělení na jiném způsobu dodání. Vše o tomto divadle, včetně emailových adres komerčního oddělení i umělců Městského divadla v Brně najdete na stránkách www.mdb.cz

Foto: www.divadlo.cz, www.mdb.cz, www.musical.cz

( 1 hlas )


 

Přihlášení



Tolkienova korespondence je fascinující četbou plnou překvapení – ukazuje se, jak málo jsme toho o slavném spisovateli dosud věděli!

Nechtěl bych, aby to znělo nějak nadneseně či pateticky, ale jsem přesvědčen, že se jedná o jednu z nejvýznamnějších vydavatelských událostí posledních let – v monumentální publikaci (téměř osm set stran) je nám představen slavný spisovatel John Ronald Reuel Tolkien z doposud neznámé perspektivy, jejíž absence nám bránila poznat tohoto výjimečného muže takříkajíc „z první ruky".

Sedm prstenů. Třetí díl z knižní série Ztracená nevěsta je tady!

Spisovatelka Nora Robertsová má za ta léta na svém kontě už opravdu velkou spoustu románů a nadále se těší velké čtenářské oblíbenosti. A pokud máte rádi pořádné duchařiny, možná vás zaujme třetí díl trilogie Ztracená nevěsta, který pod názvem Sedm prstenů poměrně nedávno vydalo nakladatelství Alpress. Obzvláště jestli jste četli předchozí dva díly Nikdy tě neopustím a Zrcadlo minulosti, budete chtít vědět, jak nakonec v této strhující závěrečné knize všechno dopadne.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Jakub Neuls: Na Československý jazzový festival se do Přerova dobří holubi vracejí!

jazz200Ve dnech 23. až 25. října proběhne v Městském domě v Přerově 42. ročník Československého jazzového festivalu. I letos slibuje silné mezinárodní obsazení a mimořádné hudební zážitky, což ostatně potvrzuje i Jakub Neuls, jeden z akčních a zapálených organizáto...

Co se stane, když do běžného nedělního provozu oblíbeného fastfoodu zasáhne potopa?

Zdálo se, že to v FCK, jedné ze známých fastfoodových franšíz, bude obyčejná neděle. Kuřata se smaží. Lidí chodí a jedí. Všechno šlape, jak má. Jenže pak začnou z nebe padat kapky.

Čtěte také...

Nora, osekaná, Helmerová

nora uvodkaHenrik Ibsen a jeho Nora (původně Domeček pro panenky) patří k divadelní klasice. Hra byla napsaná před více než sto lety, ale její téma – postavení žen ve společnosti - je živé dodnes. Inscenace brněnské Reduty (Národní divadlo Brno) přijela v p...


Výtvarné umění

"Tovární haly, žhnoucí pece, vířící částečky smaltu ve vzduchu…“Dvě křehké ženy v zajetí uměleckého smaltu

smalt 200Nejsem výtvarník, obrázky hodnotím stylem „líbí-nelíbí“, různé techniky nedokážu rozlišovat bez pomoci odborníka. K jedné spíš opomíjené jsem se dostala díky kamarádce a někdejší kolegyni Alexandře Horové. Umělecký smalt

Divadlo

Romantický muzikál podle bestselleru Johanny Spyri

Heidi200Nejznámější švýcarská spisovatelka Johanna Spyri (1827–1901) se narodila a dětství prožila v malebné vesnici Hirzel. Dodnes zde v domě, kde autorka příběhu o osiřelé holčičce Heidi chodila do školy, působí muzeum, které ...

Film

Vstup do Zóny jen na vlastní nebezpečí

Zona 200Když příznivec ruského režiséra Andreje Tarkovského uslyší nebo uzří slovo Zóna, okamžitě zastříhá ušima, zbystří pozornost a hledí zjistit, zda se tenhle výraz neváže k filmu Stalker (1979). V případě knihy Zóna, vydané nakladatelstvím Paseka, se sk...