Z města Ústí nad Labem je známější sice křesťanský kostel se šikmou věží, ale ten „červený“ je jen o pár ulic dál a skrývá technický unikát evropského významu. Kostel je zasvěcen apoštolu Pavlovi a patřil německým evangelistům. Červený se mu říká proto, že tato stavba, jako ostatní evangelické kostely jsou charakteristické cihlovou fasádou.
Ten v Ústí nad Labem je ale postavený z betonu a cihly jen imituje, i když pár těch opravdových cihel tam pozorný návštěvník také uvidí (u oken). Stavbu financovali bohatí ústečtí podnikatelé a v roce 1902 byla vypsána soutěž pro architekty. Byl vybrán lipský architekt Julius Zeissig a ústecký stavitel Alwin Koohler. Již 28. září 1904 byl položen základní kámen a celá stavba byla dokončena v roce 1906 a v tehdejších korunách stála 150 tisíc.

Je to jednoduchá novorománská stavba s polokruhovou apsidou v závěru a 40 metrovou věží. Okna půlkruhově zaklenutá. Nad portálem je trojúhelný fronton s obloučkovým vlysem a latinským křížkem. Nad ním pak ztrojené novorománské okno. O tom, že klenba se svým rozpětím 12 metrů je postavená z betonových prefabrikátů se sice z drobných zmínek z dobového tisku vědělo, ale větší pozornost se tomu nevěnovala. Železobeton se v té době už používal, i když hlavně při stavbách železničních mostů a použití při stavbě kostela bylo dost v té době neobvyklé. Dokumentace se žádná nedochovala, původní obyvatelstvo bylo odsunuto a naši historici neměli z čeho čerpat. A tak, že se jedná o technický unikát, se dozvěděli od badatelů z drážďanské univerzity až v roce 2008. A od drážďanských kolegů pak muzeum dostalo článek z berlínského časopisu z roku 1905 věnovaný právěstavbě kostela, včetně fotografii a nákresů.

Unikátní bylo technologického řešení podle nového patentu vídeňského inženýra Franze Visintiniho na předpojaté příhradové nosníky. O jeho prvním použití pro klenbu kostela psal a vyzdvihoval tehdejší odborný tisk po celém světě. Na jednom ze snímků je vidět rozestavěnou klenbu s tenkými stěnami železobetonových nosníků tak tenkých, že připomínají „pavoučí síť“. Potvrzena byla i informace, že veškeré části klenby byly na stavbu již dovezené zhotovené a klenba se „skládala“ až na místě. Uznání proto dostala i ústecká stavební firma, která tuto technickou novinku realizovala a právě pro její preciznost je kostel od roku 1998 památkově chráněnou stavbou. Nelze se divit, že po znovu uvedení ve známost o unikátní klenbě, se častějšími návštěvníky stávají nyní i budoucí architekti z celého světa, ten poslední obdivovatel byl s Kanady.

Původní interiér se zachoval pouze částečně. Evangelické kostely jsou strohé proti bohatým křesťanským a po válce byl vnitřek upraven. Původní okna, zdobená apoštolem Pavlem a Petrem, výjevy ze života Krista a s ornamenty byly zničeny při náletu v dubnu 1945. Okna v apsidě byla zazděna a vnitřní německé nápisy zabíleny. Nad vchodem a na bocích stěn je umístěna kruchta ze dřeva. Původně na ni byly citáty z bible psané v němčině, které byly po válce nahrazeny zlacenými kříži, které se v evangelických kostelích nevyskytují.

Na kruchtě jsou původní varhany kuželové tvaru s dvěma manuály z dílny Herrmanna Euleho, které nedávno poškodili zloději, kteří se do kostela vloupali. Z kararského mramoru byla zhotovena socha žehnajícího Krista v nadživotní velikosti a také z bílého mramoru byl zhotoven oltář, který byl krásně zdobený. Jeho otesaná strana, není pro veřejnost viditelná, směřuje k soše. Přestože mezi hlavními mecenáši této stavby nebyl žádný ústecký uhlobaron, kostel byl plně elektrifikován a dokonce vytápěn až po kruchtu parním topením. Na původních radiátorech jsou patrné původní zdobné vlysy a odvod páry byl zamaskován na střeše.

Ve věži, ze které byl krásný rozhled na město, byly původně tři zvony. Dochoval se pouze ten největší s vyobrazením Martina Luthera. Věž není přístupná, při vichřici byla poškozena střecha, která teprve nedávno byla opravena. Nyní se hledají finance k jejímu vyčištění, protože zatím slouží jako nerušené hnízdiště holubům.

Poslední zajímavostí je to, že kostel nyní slouží k bohoslužbám Církvi československé husitské a Českobratrské církvi evangelické, které jsou zároveň správci této ojedinělé stavby, která je od roku1998 památkově chráněná.

Prameny: http://www.usti-aussig.net/stavby/karta/nazev/57-chram-apostola-pavla
Foto: autorka
| < Předchozí | Další > |
|---|





Rádi bychom vám v tomto rozhovoru představili mladou designerskou dvojici – Kateřinu Dobískovou a Jana Čížka z Olomouce - která vyrábí hodiny ze starých vinylových desek. Vystupují pod značkou vinylovehodiny.cz, recyklují staré desk...
Bratislava pre všetkých ponúkala počas aprílového víkendu malým aj veľkým návštevníkom prehliadku priestorov vojenského múzea Bunkeru BS- 8 Hřbitov. Ide o vojenské opevnenie, ktoré je symbolom vlastenectva a veľko...
Je poslední týden před volbami a v redakci nejmenovaného periodika vládne napětí. Nestačí, že musí celý tým během předvolebního týdne dělat přesčasy, aby byly pokryty všechny důležité události, ale je potřebné zveřejnovat všechno dřív, než konku...
Hostem 49. Letní filmové školy Uherské Hradiště bude filipínský režisér, držitel Zlatého lva z Benátek Lav Diaz, který převezme Výroční cenu Asociace českých filmových klubů. V rámci doprovodného programu vystoupí Davi...