Tata Bojs, pro mě vždy záruka skvělého koncertu, zábavy a totálního uvolnění. Na předvánočním koncertě kapela pokřtila nový vinylový singl „Strana A“ a představila naživo dvě nové skladby. Pro ty, kteří nemohli na koncertě být, přináším malého průvodce. Doufám, že budu alespoň z poloviny úspěšná v přenášení lidi v čase a prostoru, jako byl ve čtvrtek Milan Cais.
Fanoušci už jsou napjatí a začínají kapelu vyvolávat. Ta přichází a každý člen kapely v ruce drží zelený laserový paprsek. Mardoša nás vítá svým tradičním „Ahoj, my jsme kapela z Hanspaulky“, Milan Cais neusedá za bicí, ale zůstává vepředu na pódiu za mikrofonem a kapela rozjíždí Filmařskou. Většina songů, které na koncertu zazní, jsou z alba Ležatá osmička. Když na řadu přichází Šťastnější, je v publiku cítit snad ještě větší nadšení než doposud a tentokrát už zpíváme s kapelou všichni do jednoho. Po Jednotce času dochází na křest singlu.
Tata Bojs se křtu ujímají sami a my se dozvídáme účel laserových paprsků – vinylový singl bude pokřtěn, když všechny čtyři paprsky protknou střed desky. Všechno dobře dopadlo, kapela se o části singlu podělila se svými příznivci a jako první představila novou píseň S ní. Kapela nepokračovala přímo s druhou písni ze singlu „Strana A“ Antikvariát, ale udělala předěl písní Světová, kterou předvedli s daleko živelnějším drivem, než je zaznamenána na albu.
Obě nové skladby sklidily velký potlesk a myslím, že se nepletu, když budu tvrdit, že už jsme všichni nedočkaví i na „zbytek“ nového alba. Upozornění pro posluchače: dávejte pozor a nevěnujte se svým elektronickým zařízením, jinak vám je kapela zabaví! (A vrátí až na konci školního roku…ne, nebojte se, hned).
Čtvrtek 18. 12. je také výročím úmrtí Václava Havla a kapela na něj nezapomněla. Nejen, že členové měli vyhrnuté kalhoty (v rámci akce Krátké kalhoty pro Václava Havla), ale promluvili i tom, proč jim je Havel blízký a celá chvíle byla velice dojemná a emotivní.
Po zbytek koncertu už jsme všichni skvěle roztančení, rozezpívaní, užíváme si třeba absolutní pecku Attention aux Hommes! Blíží se už konec koncertu, Tatáči se loučí, ale fanoušci je jen tak nepustí. Burácí natolik, že není možné se nevrátit. A tak nám kluci ještě nadělí Pěšáky, ale to nám nestačí, takže to rozjedou s Toreadorskou otázkou, Eko echo a na úplný disco závěr dají Růžovou armádu.
I přesto, že nám bylo v Arše občas trochu těsno (no jo, bylo vyprodáno) a někteří jsme se sbližovali asi víc, než jsme chtěli, koncert byl naprostá energická bomba a troufám si říct, že jsme odcházeli domů úplně rozjaření a ještě teď si pobrukujeme. Tak brzy na slyšenou!
Kdy: 18. 12. 2014
Kde: Divadlo Archa
Hodnocení: 95 %
( 1 hlas )
Zdroj foto: autorka
| < Předchozí | Další > |
|---|
Březen býval měsícem knihy, starší ročníky si to dobře pamatují. Asi i v dřevních dobách býval touto dobou propad prodejů (i když se na ně asi tenkrát tolik nehrálo) a tak byl jarní měsíc vybrán jako vhodný ku čtení. Na nějaký čas nám, milovníkům pís...
Mám dojem, že nesu dříví do lesa, nebo sovy do Athén. O této inscenaci bylo toho asi napsáno dost. Vždyť premiéra byla v listopadu roku 2016 (!). To ještě nikdo netušil, že lidstvo napadne pandemie čínské ch...
Během října startují jedna filmová přehlídka za druhou. Před několika dny jsme psali o dnech španělsky mluvených filmů i nabídce titulů uvedených na prestižních festivalech v Berlíně, Benátkách a Cannes – viz Filmová sezona začíná (kultur...