Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Krásná bubenice, která se proslavila díky spolupráci s Princem, přijela poprvé do Prahy, aby představila své aktuální sólové album Icon. Koncert se konal v rámci Agharta Jazz Festivalu. Sheila E. se na evropské turné vydala s doprovodnou kapelou, i když během pražského koncertu dokázala, že mít o pár rukou navíc, mohla by vystupovat i sama.

Jako milovnice bicích jsem si tento koncert nemohla nechat ujít, i když jsem tvorbu Sheily E. neměla do hloubky nastudovanou. Do Lucerna Music Baru přicházím něco málo po deváté večer (oficiální začátek je sice ve 21:00, ale který z koncertů populární hudby začal včas), moje jméno je u akreditací jako první, pánové mi přejí hezký večer a já věřím, že to tak bude.

Pár minut před půl desátou se rozeznívají první tóny Samba Funk, kapela se postupně ukazuje na pódiu a nakonec přichází i Sheila Escovado, která míří rovnou k menší bicí soupravě (na pódiu je ještě jedna klasická, ke které Sheila usedne při svém sólu a vzadu na pódiu druhá, kterou ale ovládá bubeník John Wesley McVicker Jr.). Už po první skladbě Sheila odhazuje paličky do publika, což udělá během koncertu ještě několikrát.

{youtube}3UkXOwQvoOY{/youtube}

Největší část koncertu zabírají písně již zmiňovaného alba Icon, které bylo vydáno v roce 2013. Sheila zpívá, hraje na bicí, ale do rukou během vystoupení bere i kytaru nebo baskytaru. S vokály jí pomáhá výborná Lynn Mabry, které skvěle komunikuje s posluchači a snaží se je přivést do varu. Stejnou snahu má i sama Sheila, ale s převážně českým, dost rezervovaným publikem to jde trochu ztuha. Ke zpěvu se někdy přidává i saxofonista Eddie M, který nástroj ovládá naprosto neuvěřitelným způsobem a energie, která z něj srší je neskutečně nakažlivá. Se Sheilou hraje z celé kapely nejdéle, na rozdíl třeba od kytaristy, který se k evropskému turné přidává až na pražském koncertě. Kapelu ještě doplňuje baskytarista Raymond McKinley, který celý koncert majestátně drží svou linku.

K opravdu monstróznímu sólu se dostáváme během A love bizzare. Sheila je naprosto strhující, sólo bere nám všem dech, bubenice je odměněna opravdu obrovským potleskem, až si říkám, jestli to Lucerna unese… Potom nám Sheila sděluje, že jí letos bude 58, což je opravdu neuvěřitelné, protože byste věk neměli z čeho uhádnout – vzhledově byste jí mohli hádat klidně o polovinu méně a když k tomu přičtete, jak skvěle ovládá bicí a s jakou vervou zpívá a skáče po pódiu... (sama Sheila dodává, že věk je jenom číslo). Sólo zakončuje prohlášením, že čím je starší, tím si věci dělá lehčími, tomu je ale těžko uvěřit, protože její nasazení je na nejvyšší úrovni. Pokud byste si ale v českých luzích a hájích chtěli poslechnout sólo podobného energického ražení a nápaditosti, doporučuji navštívit koncerty, na kterých za bicími usedá Jiří Stivín.

Další pokus, jak více rozproudit náladu u posluchačů, činí Sheila, když bere kytaru a mikrofon a sestupuje dolů do publika a zpívá Rock Star v kruhu se svými fanoušky. Překvapením je, jaký je to drobeček, což by vysvětlilo, proč nosí tak šíleně vysoké podpatky, které dle různých videí vypadají, kromě paliček, jako typický Sheilin doplněk.

Píseň Oakland (in the house) pro tento večer přetextovala na Prague (in the house) a show opravdu pomalu, ale jistě, vrcholí. Eddie M si i trochu zarapuje a pěkně to na pódiu roztáčí.

Po hodině hraní se kapela odebírá pryč, ale fanoušci vytrvale Sheilu a její band vyvolávají zpět a jsou úspěšní. Kapela se po návratu rozehrává v rytmu samby a Sheila si z publika vybírá mladíka, se kterým tančí a kterého pak ještě vyměňuje za druhého návštěvníka.

Jako finální skladbu si kapela nechává Glamorous life, kde se hudebníci předvádí v sólech a Sheila nezůstává pozadu. Hraje na menší soupravu „na stojáka“, ale na údernosti to nic nemění, zažíváme úplné rytmické peklo.

Sheila po bouřlivém potlesku vyzývá všechny, kdo fotili nebo točili koncert, aby se o fotky podělili na její facebookové stránce a upozornila na nedávno vyšlou biografii A beat of my own drum. Jediným negativem koncertu bylo, že se někdy zpěv ztrácel ve zvuku nástrojů. Přeplněno (třeba jako na Postmodern Jukebox) nebylo, což bych brala jako plus. Užili jsme si večer plný funky, ale i latiny, a místy bychom koncert mohli klidně označit za rockový, protože skladby měly celkově tvrdší feeling než na albu. Odnesli jsme si nezapomenutelný zážitek a tunu pozitivní energie. Tak Sheilo E., brzy na shledanou!

Sheila E.

Kdy: 31. 3. 2015

Kde: Lucerna Music Bar

Hodnocení: 87 %

Foto: autorka