Čeští čtenáři si měli zatím možnost přečíst přibližně třetinu Paasilinnovy tvorby. Takže ví, že autor rád své příběhy proplétá se zvířaty – ať už se jedná třeba o Zajícův rok, Les oběšených lišek – a nebojte se hororového názvu, jde o velice milý příběh, Chlupatý sluha pana faráře – kde se ukázalo, že medvěd zastane téměř jakoukoliv práci. A tentokrát se zaměřuje na to, co dělat s vysloužilými slony.
Sanna Tarkiainenová se zhlédla v cirkuse, jenže místo toho, aby vystupovala jako hvězdná artistka, jak by si přála, má na starosti zvířata a do manéže se pořádně nedostane. A co teprve tehdy, když zůstane na ocet s malou slonicí Emilkou.
Tentokrát už pod pseudonymem Lucia Lucander vyráží dobývat ruské stepi s vlastním vystoupením. Nezáří jen Emilka, i Lucia se konečně dostane „ke slovu“. Potkávají Ivana, který jim pomáhá s každodenní starostí o slona a zajišťuje přepravu na místa vystoupení, což jsou obvykle vlaková nádraží.
Spolupráce mezi Lucií a Ivanem směřuje až ke svatbě – ale spíše pro tu obrovskou oslavu, než z opravdové lásky. Lucia však cítí, že je čas se vrátit do rodného Finska, neboť volání domova je čím dál tím silnější.
Jenže co se nestane! Evropská unie vydává vyhlášku, podle které už v cirkusech nesmí vystupovat zvířata. Emilka, už zběhlá umělkyně najednou nemůže pokračovat v představeních – a to umí i ruského kozáčka!
Nezbývá, než se začít tvářit, že ve Finsku žádný téměř čtyřtunový slon není. Nenápadně mu hledat nový prozatímní domov, než se vymyslí způsob, jak by se Emilka mohla vrátit domů, ke svým předkům, do Indie nebo Afriky.
Tak začíná letní dobrodružství plné cestování a kreativního myšlení a taky bohaté na dobrosrdečné muže, kteří chtějí pomoc krásné dámě v nesnázích. Autor zde opět využil svého netradičního pohledu na věc a laskavého humoru. Kniha se odvíjí v poklidnějším tempu. Za mě osobně knihu řadím spíše k průměru, než ke hvězdám z Paasilinnovy tvorby, ale pokud si potřebujete odpočinout a vydechnout od stresu a napětí, Emilka s Lucií a jejich přátelé vám jistě pomohou.
Další z knih, na kterou jsme uvedli recenzi: http://kultura21.cz/literatura/13335-hejkal-komu-neni-shury-dano-dlouho-duchem-nebude-arto-paasilinna
Nejdelší chobot ve Finsku
Autor: Arto Paasilinna
Žánr: světová próza
Nakladatelství: Hejkal
Rok vydání: 2016
Počet stran: 192
Hodnocení: 80 %
Zdroj foto: http://www.kosmas.cz/
http://www.hejkal.cz/nakladatelstvi/titul.asp?79
| < Předchozí | Další > |
|---|
„Léta jsem říkával, že jsem dělník kultury, ale když jsem to vyslovil docela nedávno před jedním známým umělcem, tak mi řekl: Chlapče, ale tak to není. Vy jste kumštýř, píšete knihy, fotíte a pak děláte výstavy, dělník kultury byste byl, kdybyste byl třeba kuli...
Výjimečný a bouřlivý život Světlany Allilujevové. Takový podtitul nese kniha Rosemary Sullivanové Stalinova dcera.
Fotografie a příběhy dobových kaváren, cukráren a koloniálů, ale i autentické předměty a zajímavosti ze „sladkého“ podnikání. To vše představí nová výstava nazvaná Cukr, káva, limonáda, která začíná od 25. října v Českém muzeu stříbra v Kutné Hoře...
Čestný doktorát Janáčkovy akademie múzických umění získá česká operní a koncertní pěvkyně Magdalena Kožená a také britský orchestrální i operní dirigent Sir Simon Rattle. Obě hvězdy mezinárodního hudebního nebe si mimořádné ocenění převez...
Dalším z filmů, které je možné zhlédnout na festivalu Severská filmová zima je norský film se zvláštním názvem Ženy v příliš velkých pánských košilích. Film v sobě spojuje osudy tří žen, které se proplétají navzájem v norském městě Trondheim. Na diváky ta...