Kultura21.cz

Vydání knihy Listopád od Aleny Mornštajnové se stalo literární událostí, když ne roku, tak minimálně jeho poloviny. Už před jejím vydáním se o knize objevovalo mnoho informací a po něm se nejen sociální sítě plní nejrůznějšími ohlasy.

Listopád je hned na první dojem jinou knihou než autorčina předchozí díla. Opět se zaměřuje na rodinu a vztahy, ale pracuje s alternativní realitou. Vše vysvětlují autorčina slova v úplném začátku knihy: „Co by se stalo, kdyby události listopadu 1989 nedopadly tak, jak dopadly? Nikdo neví, jak jiný by byl náš život. Tato kniha podává jen jednu z milionu možných verzí. Přesto se všechno, co je zde napsáno, kdysi kdesi dělo a někde na světě stále děje.“

V první části knihy sleduje čtenář příběh Marie Hajné, která je kvůli účasti na demonstracích zatčena a odsouzena ke dvaceti letům vězení. Je nucena přizpůsobit se, city si nechává v sobě a nad vodou jí drží jen dopisy a naděje, že se shledá jak se svými rodiči, tak především se svým manželem a dvěma dětmi. Na druhé straně je malá Magdalena, která je odebrána rodičům a umístěna do „ozdravovny“. Ta si také velmi rychle uvědomí, že se nesmí k nikomu přilnout a musí držet krok s ostatními a nějak to v „Domě u pěti dubů“ vydržet. Zpočátku si myslí, že „stát, který se o ně postará“ je právě onen dům a později si na řád zvyká a nepřipouští si žádné pochybnosti. Právě tato odevzdanost obou hrdinek je opravdu děsivá a svírající. Osudy Marie a Magdaleny se jednoho dne protnou…

Zpočátku jsem se do knihy nemohla dostat a upřímně jsem na ni ani neměla moc chuť Za to zřejmě mohl dojem, že na mě odevšad vykukuje a každý na ni má nějaký názor. Poté jsem se však začetla a přestala až na konci. Při čtení mě často mrazilo a byla jsem v šoku, o to víc, že jsem ani tu „opravdovou“ realitu nezažila. Místy jsem také cítila důležitost autorčiných řádků a některé z nich mi připomínaly i nedávnou dobu, i když současná nařízení byla jen slabý odvar.

„Do pěti hodin zbývalo pět minut. Vteřinová ručička se pohne ještě třistakrát a začne zákaz vycházení. Vojáci v uli¬cích zadrží každého, kdo se neprokáže povolením, které úřady vydávají jen těm, kteří je potřebují, aby se v době zákazu vycházení dostali do práce nebo z práce domů. Po¬kud zastaví člověka bez propustky, naloží ho do auta a od¬vezou. Kam — to nikdo neví, protože prozatím se nikdo ze zadržených nevrátil.“ (str. 73)

Listopád je trochu jiný než předchozí knihy, ale vůbec to Aleně Mornštajnové nemám za zlé. Naopak před ní smekám, že se pustila do něčeho takového, a navíc pro ni mnohem složitějšího. Příběh mě zasáhl a udělal na mě velký dojem a věřím, že s tímto názorem nejsem jediná.

Alena Mornštajnová (nar. 1963) vystudovala angličtinu a češtinu na Filozofické fakultě Ostravské univerzity. Pracovala jako lektorka anglického jazyka a překladatelka, nyní se živí jako spisovatelka. Debutovala v roce 2013 románem Slepá mapa, druhý román Hotýlek vyšel v roce 2015. Především díky svému románu Hana z roku 2017 se Alena Mornštajnová stala jednou z nejoblíbenějších současných českých autorek. Román byl přeložen do čtrnácti jazyků a získal několik ocenění. Od června 2019 uvádí Národní divadlo Brno jeho divadelní adaptaci. Jejím dalším románem jsou Tiché roky (2019), který se stal vítězem čtenářské ankety Kniha roku. Alena Mornštajnová žije ve Valašském Meziříčí. 

Listopád
Autor: Alena Mornštajnová
Žánr: česká beletrie
Nakladatelství: Host
Rok vydání: 2021
Počet stran: 303
Hodnocení: 88 %

https://www.hostbrno.cz/listopad/