Rozhlas slaví devadesátiny a my slavíme s ním. Je krásné, že oslavenec dává dárky svým posluchačům. Jedním takovým dárkem je téměř dvanáctihodinová mp3 Rozhlasová historie. Tomáš Černý a Miloslav Turek vybrali a sestavili nahrávky z let 1923 až 2013. jede o jedinečný projekt – dosud nikdy nic podobného nebylo v takovém rozsahu publikováno.
Editoři se v úvodu průvodního slova, v kterém jsou veškeré snímky pečlivě popsány, přiznávají:
„Upřímně řečeno: roky 1923 – 1927 ve výběru chybí. Nelze je bohužel dost dobře vykreslit zvukem, aniž bychom k tomu použili dobové komerčně vydávané gramofonové desky, což ovšem nebylo naším úmyslem. Jak známo, program Radiojournalu se v prvních letech odbavoval výhradně živě a snímky pro účely vysílání či archivace se na zvukové fólie začaly nahrávat až začátkem třicátých let. Naštěstí však byly zaznamenány – byť mnohem později – autentické vzpomínky celé řady účastníků prvních kroků naší radiofonie, a tak vás o obrázek ze stanu ve Kbelích u Prahy nepřipravíme.“
Ano, začíná se vzpomínkami na rok 1923, kdy Radiojournal zahájil své vysílání. Pak následují záznamy, které mapují život v republice a současně i dosah a rozsah rozhlasu. Takže nečekejte pouze proslovy politiků k té které události, ale i záznamy sportovní, kulturní, reportáže, veselé skeče, i různé perličky jako třeba Hlášení o stavu vody v českých tocích z roku 1983 – tuto relaci všichni znali a mnozí si na ni jistě vzpomínáte, jen mi není jasné, kdo ji doopravdy poslouchal a z jakého důvodu, a taky proč česky a německy hlasatelé dnes a denně deklamovali zrovna tyto údaje…
Působivé nahrávky rozdělili editoři do pěti kapitol, které postihují zásadní epochy naší historie: 1 – Období první republiky; 2 – Období druhé světové války; 3 – období poválečné republiky; 4 – Období komunistické totality; 4 – období od sametové revoluce.
Začínáme tedy vzpomínkou na rok 1923, hned za ní následuje projev T. G. Masaryka z roku 1928 k desátému výročí republiky, pak pokračují další a další záznamy. Slyšíme v projevech Tomáše Baťu, Miladu Horákovou, Josefa Suka, Jana Masaryka, Alexandra Dubčeka… osobnosti historie, které si dokážete vybavit z dobových fotografií. Teď pronášejí své projevy, odpovídají na dotazy, jako kdyby tu byly s námi. Vedle toho rozverné skeče kopírující dobu svého vzniku, vnímáme odpovědi obyčejných lidí na dotazy reportérů z různých reportáží… I ty se snažíme si představit, dát jim tvář. Velmi podněcující a inspirativní, věřte. Tento rozhlasový dárek posluchačům, který končí – symbolicky – inaugurací prvního přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana v březnu letošního roku – je dobrým společníkem třeba pro dlouhé zimní večery. A rozhodně je výtečnou pomůckou pro hodiny historie od základních škol pro školy vyšší. Určitě by se měl objevit v knihovně pedagogů nejedné školy.
Bez pěti minut dvanáct hodin, sto šestnáct záznamů, to už je pěkná porce k poslechu, při kterém si najednou připadáte v úplně jiné dimenzi; skoro se zdá, jako byste cestovali časem! A je to velmi zajímavé cestování, věřte…
Název: Rozhlasová historie 1923 – 2013
Editoři Tomáš Černý a Miloslav Turek
Stopáž: 11 hodin 55 minut
Vydavatelství: Radioservis, 2013
Hodnocení: 99 %
Zdroj foto: radioservis-as.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Je to pár dnů, co představil zpěvák a textař Vlady Gryc svůj první videoklip s písničkou Tchýně. Zatímco hudba je dílem Hellmuta Sickela, postavu příšerné tchýně si ve zmíněném klipu střihla šansoniérka a muzikálová herečka Renata Drössler. I...
Když se řekne konec devatenáctého století v české literatuře, vybaví se nám okamžitě jména Neruda, Mácha, Jirásek, Němcová, Světlá, Tyl, Arbes… Také nás hned napadne: klasici. A ti se jen tak dobrovolně ...
České sklo je celosvětově považováno a uznáváno za kulturní fenomén. Harrachovské sklárně v Novém Světě v Krkonoších patří přední místo mezi podniky, které se v minulosti o proslulost českého sklářství zasloužily. Sklárna, zmiňovaná v písemných pra...
Představení Fifty Dejvického divadla bylo vrcholem čtvrtého dne zlínského divadelního festivalu Setkání Stretnutie, jehož cílem je upozornit na aktivní vztahy českých a slovenských divadel a divadelníků a ukázat výsledky jejich spolupráce.
Už jsme asi pozapomněli, že ještě před čtvrtstoletím byly běžné kolektivně organizované závodní dovolené, přidělované odbory (jednotné, komunistické nadvládě podřízené Revoluční odborové hnutí - neboli ROH) pr...
