Historické nahrávky z rozhlasového archivu na téměř dvanáctihodinovém mp3 disku
Banner

Historické nahrávky z rozhlasového archivu na téměř dvanáctihodinovém mp3 disku

Tisk

200mluRozhlas slaví devadesátiny a my slavíme s ním. Je krásné, že oslavenec dává dárky svým posluchačům. Jedním takovým dárkem je téměř dvanáctihodinová mp3 Rozhlasová historie. Tomáš Černý a Miloslav Turek vybrali a sestavili nahrávky z let 1923 až 2013. jede o jedinečný projekt – dosud nikdy nic podobného nebylo v takovém rozsahu publikováno.

 

 

Editoři se v úvodu průvodního slova, v kterém jsou veškeré snímky pečlivě popsány, přiznávají:
„Upřímně řečeno: roky 1923 – 1927 ve výběru chybí. Nelze je bohužel dost dobře vykreslit zvukem, aniž bychom k tomu použili dobové komerčně vydávané gramofonové desky, což ovšem nebylo naším úmyslem. Jak známo, program Radiojournalu se v prvních letech odbavoval výhradně živě a snímky pro účely vysílání či archivace se na zvukové fólie začaly nahrávat až začátkem třicátých let. Naštěstí však byly zaznamenány – byť mnohem později – autentické vzpomínky celé řady účastníků prvních kroků naší radiofonie, a tak vás o obrázek ze stanu ve Kbelích u Prahy nepřipravíme.“

Ano, začíná se vzpomínkami na rok 1923, kdy Radiojournal zahájil své vysílání. Pak následují záznamy, které mapují život v republice a současně i dosah a rozsah rozhlasu. Takže nečekejte pouze proslovy politiků k té které události, ale i záznamy sportovní, kulturní, reportáže, veselé skeče, i různé perličky jako třeba Hlášení o stavu vody v českých tocích z roku 1983 – tuto relaci všichni znali a mnozí si na ni jistě vzpomínáte, jen mi není jasné, kdo ji doopravdy poslouchal a z jakého důvodu, a taky proč česky a německy hlasatelé dnes a denně deklamovali zrovna tyto údaje…

Působivé nahrávky rozdělili editoři do pěti kapitol, které postihují zásadní epochy naší historie: 1 – Období první republiky; 2 – Období druhé světové války; 3 – období poválečné republiky; 4 – Období komunistické totality; 4 – období od sametové revoluce.

mlu

Začínáme tedy vzpomínkou na rok 1923, hned za ní následuje projev T. G. Masaryka z roku 1928 k desátému výročí republiky, pak pokračují další a další záznamy. Slyšíme v projevech Tomáše Baťu, Miladu Horákovou, Josefa Suka, Jana Masaryka, Alexandra Dubčeka… osobnosti historie, které si dokážete vybavit z dobových fotografií. Teď pronášejí své projevy, odpovídají na dotazy, jako kdyby tu byly s námi. Vedle toho rozverné skeče kopírující dobu svého vzniku, vnímáme odpovědi obyčejných lidí na dotazy reportérů z různých reportáží… I ty se snažíme si představit, dát jim tvář. Velmi podněcující a inspirativní, věřte. Tento rozhlasový dárek posluchačům, který končí – symbolicky – inaugurací prvního přímo zvoleného prezidenta Miloše Zemana v březnu letošního roku – je dobrým společníkem třeba pro dlouhé zimní večery. A rozhodně je výtečnou pomůckou pro hodiny historie od základních škol pro školy vyšší. Určitě by se měl objevit v knihovně pedagogů nejedné školy.

Bez pěti minut dvanáct hodin, sto šestnáct záznamů, to už je pěkná porce k poslechu, při kterém si najednou připadáte v úplně jiné dimenzi; skoro se zdá, jako byste cestovali časem! A je to velmi zajímavé cestování, věřte…

Název: Rozhlasová historie 1923 – 2013
Editoři Tomáš Černý a Miloslav Turek
Stopáž: 11 hodin 55 minut
Vydavatelství: Radioservis, 2013
Hodnocení: 99 %

Zdroj foto: radioservis-as.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Tina byla jen jedna a já jsem já, říká Soňa Drábková

sona200I když si Soňa Drábková nikdy nehrála na modelku, přesto začala pózovat a „visí“ na výstavách a jako manekýna předvádí na módních přehlídkách. Dříve ji bavil také moderní tanec, kde ji před devíti lety objevil jistý fotograf a ona stala tváří na jeho fot...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Poslouchat Terror žádný teror není

Terror 200Vydavatelství OneHotBook pokračuje ve vydávání audioknih, které mají seriálovou adaptaci a přišlo s Terrorem – historickým románem s hororovými prvky. Ten je však unikátní svou délkou a audiokniha svou monumentálností – má přes 30 hodin a četlo ji...


Výtvarné umění

Lidé a hvězdy očima Michala Bílka

Bilek perex
Kovář, sochař, malíř, řezbář, restaurátor, fotograf i dobrý amatérský hvězdář od jehož úmrtí uplynuly tři roky,  to byl Michal Bílek, jehož celoživotní dílo a život veřejnosti představuje ústecké muzeum pod názvem Lidé a hvězdy.

Divadlo

Děsuplná komedie pro diváky s jakoukoli krevní skupinou

Drakula 200Gotický román, chcete-li horor, Brama Stokera Drákula vyšel poprvé v Londýně roku 1897. Šlo o první velké literární zpracování upíří tematiky, které v následujících desetiletích svým věhlasem několikanásobně předčilo svého autora. Irský spisovate...

Film

Dny evropského filmu začínají



DEF perexJiž po osmadvacáté si můžeme vychutnat DNY EVROPSKÉHO FILMU, pořádané od středy 16. června 2021 nejen v Praze, ale i v dalších velkých městech – v Ostravě (od 17.6.) a v Brně (od 18.6). Přehlídka pak se pak shodně uzavírá v tentýž den,...