Co nám na sebe prozradil ilustrátor Petr Vyoral, patron naší výtvarné soutěže? Přečtěte si náš krátký rozhovor a třeba se i nechte inspirovat. Povídat si totiž budeme hlavně o tom, jak se stát ilustrátorem knih.
Jak ses dostal ke kreslení a proč sis vybral ke studiu obor 3D animace?
Kreslím jako každý, od té doby, co mi dali do ruky tužku, akorát jsem u toho vydržel o trochu déle. Líbily se mi komiksy, kreslené vtipy v Dikobrazu, karikatury, ale nikdy jsem neuvažoval o tom, že by kreslení mohlo být něco, co by mě uživilo, takže jsem studoval stavební fakultu. Po jejím ukončení jsem ale zkusil studovat 3 roky animaci, kde jsem se možná navzdory učebnímu plánu zaměřil na 3D animaci, storyboarding aj.
Co tě nejvíce baví kreslit, tvořit?
Pro mě je nevyčerpatelným zdrojem člověk, postavy, gesta, tváře. Neustále ale „dostudovávám“ anatomii zvířat. Mým přirozeným cílem je osvojit si základní struktury a tvary, abych si mohl dle námětu skicovat, co mám v hlavě, a nebyl tak omezován jen referenčními fotografiemi.

Jak se může takový ilustrátor proslavit a stát se třeba ilustrátorem dětských knížek?
O slávě si myslím že to určitě není. Dneska nejsou malíři žádnými celebritami, tedy ti živí. Pro mě je cílem zvládnout řemeslo, a pak profesionálně odvést práci. Na základě zadání převádím něčí představu „na papír“. Druhou stránkou je volná tvorba. Stát se ilustrátorem knížek opravdu není lehké, a já se za něj ani nepovažuji, jde o občasnou záležitost. Knižní obálky u překládaných knih se nedělají a ty autorské jsou pak dílem náhody, kdy vás kdo osloví a které nakladatelství či který autor vám dá šanci.

Zpočátku je důležitou věcí mít kvalitní portfolio, oslovovat nakladatele a trpělivě čekat na šanci předvést, že to zvládnete. Hlavní věcí je ale dívat se kolem a studovat a inspirovat se ostatními autory. Mít sen o vlastní ilustrované knize může mít každý, ale každý si jej musí splnit sám.
Na čem všem jsi pracoval a jaká spolupráce byla pro tebe nejlepší?
Pro mě jsou nejdůležitější komiksy. Je to časově náročné, ale jde o větší projekty, kde spolupracujete s více lidmi, kteří koordinují korekce a společně pak čekáte, co z té tiskárny vlastně po roce, dvou vyjde… Kreslil jsem například komiksovou adaptaci Švejka, autorský komiks Poslední Čech, Legendy – Slavné sportovní okamžiky, a pak desítky obálek většinou fantasy, sci-fi knížek.

Co chystáš do budoucna, co je tvým snem?
V současnosti se nejvíce věnuju karikaturám. Je to velká výzva, protože se to nikdy neopakuje a použití i díky digitální formě je stále více.
Jakou technikou kreslíš, digitálně, nebo klasicky?
Klasická tužka je nenahraditelná, ale tablet má své přednosti. Nejde ale skenovat své práce donekonečna, takže pracovně kreslím výhradně digitálně. Rychlé skici pošlete klientovi, můžete dělat náhledové animace, a následně posílat tisková data pro velkoformátový tisk. Každý si musí najít to své – každý ví, nebo by měl zjistit, co jej baví a co chce kreslit, a pak je na něm, který nástroj k tomu použije.

Děkuji za rozhovor a přeji hodně pracovních úspěchů!
| < Předchozí | Další > |
|---|




Marie Rottrová oslavila 13. listopadu letošního roku životní jubileum, osmdesáté narozeniny. Při té příležitosti vydal Supraphon vinylovou podobu alba Lady Soul 14x / 1970-2021. V následujícím rozhovoru zpěvačka vzpomíná na své začátky, na c...
Olympijský vítěz v moderním pětiboji z Londýna David Svoboda se věnuje sportu maximálně a volného času si proto moc neužije. Když se však i přes velkou zaneprázdněnost naskytne nějaká volná chvilka, rád si zajde třeba na zajímavý koncert či divadelní př...
Ústecké muzeum opět propůjčilo své prostory k zajímavé výstavě. Stává se již dobrým zvykem představovat umělce kteří na ústecku žili, žijí nebo tvořili či tvoří. Tentokrát dostal prostor Roman Kozák. Narodil se v roce 1961 a...
Životní epizoda božského zpěváka, který se ze své socialistické vlasti vydal v 70. letech naplnit své sny do kapitalistické ciziny, inspirovala dramatika a režiséra Jakuba Čermáka k vytvoření nové inscenace napsané přímo pro Švandovo divadlo...
Hned od začátku letošního roku se mi podařilo zajít několikrát do kina a ani jednou jsem nelitovala. České romantické komedie nejsou totiž tak špatné, jak leckdy kritika tvrdí. Jedním z oceňovaných snímků je Na horách režiséra Rudolfa Havlíka s Anetou Krejčíkovou a Ig...