Lenka Boháčová alias Lena Yellow: Má profese je pro mě koníčkem, zpěvem trávím nejvíce času
Banner

Lenka Boháčová alias Lena Yellow: Má profese je pro mě koníčkem, zpěvem trávím nejvíce času

Tisk

archiv Lenka Boháčová

Na hudební scéně se pohybuje 25 let. Za tu dobu toho stihla hodně. Působí nejen jako zpěvačka a vokalistka, ale je také lektorkou zpěvu a pořádá hlasové semináře a workshopy v kombinaci s pohybem, tancem a jógou. Je spoluzakladatelkou acappelly Yellow Sisters, která letos slaví dvacet let, s níž Lenka Boháčová alias Lena Yellow procestovala celý svět.

„Zpěv je moje životní cesta.“ Jsou to vaše slova. Jak jste se ke zpěvu dostala? Zpívala jste odmalička?

Je to tak. Vzpomínám si, že mi babička vyprávěla, jak mě vozila jako nemluvně v kočárku a už jsem si broukala. Prošla jsem klasickou základní uměleckou školou, hrála jsem na zobcovou a příčnou flétnu a k tomu zpívala sólově a také ve sboru. Tam jsem se definitivně zamilovala do vícehlasů a už nebylo cesty zpět.

Než jste vystudovala jazzový zpěv, nejdříve jste absolvovala studium na Vysoké škole ekonomické. Proč právě ekonomika?

Po revoluci to byl trend, já jsem byla dobrá v matematice, tak jsem následovala automaticky ekonomické zaměření svého otce. Až v prvním ročníku jsem začala přemýšlet více sama za sebe a zjišťovat, že má podstata je spíše humanitní. Tak jsem si studium uzpůsobila na míru a zaměřila se na neziskový sektor a filozofii.

Na hudební scéně se pohybujete od roku 2000, což je letos již 25 let. A začínala jste s karlovarskou kapelou Babylon Station, Daliborem Cidlinským a jeho DC Bandem. Pak jste vystupovala s vlastní kapelou Yellow Family a v roce 2005 spoluzaložila acappellu Yellow Sisters, která letos slaví dvacet let na hudební scéně. Jaké byly ty dvě dekády s touto skupinou, s níž jste vydala 7 alb? Co skupinu čeká dále?

To by vydalo na knihu. Bylo to neobyčejně pestrých dvacet let. Opravdu vnímám jako velký dar, že jsme se mohly od začátku koncertováním živit. Procestovaly jsme celý svět, spolupracovaly s řadou hudebních osobností, vydaly spoustu hudby, porodily devět dětí. A to vše jsme mohly společně sdílet. Takže velká jízda. Protože jsme se posledních deset let věnovaly tvorbě pro děti, tak si ke dvacátým narozeninám nadělujeme desku původní tvorby, nahráváme nové písně. Také jsme si zařídily turné, které vyvrcholí dvěma koncerty v Novoměstské radnici 6. a 7. 11. 2025 a výstavou obrazů inspirovaných Yellow Sisters ve Slovenském domě.

archiiv Lenky Boháčové

Kromě toho autorsky působíte v projektech Mateřská.com, kde zpíváte avantgardní rap a Lena Yellow, kde zpíváte soul-jazz, v němž spolupracujete se skladatelem a pianistou Tomášem Sýkorou. Jak se vám zpívá avantgardní rap a jak se vám spolupracuje s Tomášem Sýkorou?

Projekt Mateřská.com vznikl spontánně v duu s kolegyní Bárou z Yellow Sisters po narození našich dcer. Asi jsme potřebovaly vyventilovat přetlak z mateřství. Byla to velká zábava, když jsme mapovaly různé fáze a nástrahy a skládaly o nich písně. S Tomášem Sýkorou jsem spolupracovala deset let, to byla pro mě také srdeční záležitost. Vznikla deska Positivity a EP Na chvíli. Miluji soulovou hudbu a v tom jsme se úplně potkali. Moc ráda na to období vzpomínám.

Působíte nejen jako zpěvačka a vokalistka, ale také jste lektorkou zpěvu. Pořádáte hlasové semináře – Hlasem k sobě, Hlas těla. K tomu sama říkáte: „Miluji výzvy a osobní růst. Objevování daru hlasu a vědomá práce s tělem mě den za dnem přivádí k hlubšímu poznání sebe sama a větší autenticitě ve zpěvu i v životě.“ Co vás přivedlo k lektorování? Co vás na něm baví a naplňuje?

Přišlo mi přirozeně do života. Jednou se mě zeptal můj dobrý přítel, jestli bych vedla zpívací středy na Dobešce. Tím to vše začalo. Zjistila jsem, že předávání toho, co jsem se naučila, mě naplňuje, že zpěv je obrovský dar, který patří do běžného života, nejen na pódium. Pozorovat rozjasněné tváře po každém kurzu je odměna. Později jsem začala profilovat kurzy Hlasem k sobě – od objevování daru hlasu, přes sílu vícehlasu až k práci s looperem a improvizaci.

Se street – performance programem jste procestovala Evropu a západní Afriku. Jaká to byla pro vás zkušenost? Co vám to dalo a jak vás to profesně ovlivnilo?

Zkušenost to byla naprosto zásadní. Vzpomínám si, že poprvé jsme se osmělily v Berlíně, pak následoval Madrid, Las Palmas de Gran Canaria – po cestě do Gambie, Řím, Cadiz, Amsterodam… Vystupovaly jsme jako ženské trio, obcházely jsme zahrádky restaurací, kde jsme vždy zazpívaly tři krátké africké písně zaranžované do vícehlasu a vybraly peníze do měšce. Vydělávaly jsme si tak na náklady spojené s cestováním, mohly jsme prakticky vyrazit kamkoliv, stačila jednosměrná letenka. A co mi to dalo? Bylo to úžasné cvičení na to vyjít z komfortní zóny a stoupnout si do vlastní síly a také možnost pozorovat, co se po několika dnech začne dít s energií, jak roste a jak se to odráží v realitě jako zrcadlo, začnou se potom dít opravdu zázraky. Mohu říct, že jsem v tomto období zažila největší volnost a svobodu.

archiv Lenky Boháčové ve studiu

Pořádáte také workshopy v kombinaci s pohybem, tancem a jógou – Hlas těla, Hadí serenády. Co vás k tomu přivedlo?

Většinou mám impulz ke spolutvoření, když potkám nějakou zajímavou osobnost, se kterou se vnitřně protnu. To bylo v případě Hadích serenád díky prolnutí s lektorkou jógy Petrou Hlaváčkovou a kytaristou Vladem Ličko. Moc ráda také propojuji zpěv s pohybem, což vedlo k další spolupráci s brazilskými lektorkami Rosane a Maisha Cobra v rámci retreatu Hlas těla. Letos chystáme už šestý ročník v nádherné přírodě Beskyd.

Za těch 25 let na hudební scéně jste se setkala s řadou osobností. Na koho ráda vzpomínáte? S kým byste se ráda pracovně setkala?

Těch hudebních spoluprací bylo opravdu mnoho. Ráda vzpomínám na spolupráci s Michalem Dvořákem, Michalem Prokopem. Dále určitě Dan Bárta, Vojta Dyk, Ondra Ruml, En.dru, ze zpěvaček zmíním například Annamáriu d’Almeidu, Markétu Foukalovou, Martu Kloučkovou, Mirku Novak… Mám slabost pro nový cirkus a divadlo, takže třeba se skupinou Loosers. Baví mě hudba a performance Vojty Dyka a projekty Ondřeje Pivce.

Hudba a zpěv jsou vašimi celoživotními „láskami.“ A co další zájmy a koníčky, máte na ně čas? Patříte k lidem, pro které je jejich profese, také koníčkem?

Ano, má profese je pro mě koníčkem, zpěvem trávím nejvíce času. Ráda si zajdu na procházku, na jógu, zatančit nebo do divadla. Uvědomuji si, že jsem šťastný člověk. 

archiv Lenka Boháčová - Hlasem k sobě
Fotografie: Archiv Lenky Boháčové

Lenka Boháčová alias Lena Yellow, Lena Boha:

Narodila se 26. 10. 1977 v Praze. Známá je také jako Lenka Jankovská.
V roce 2003 vystudovala Vysokou školu ekonomickou v Praze a v roce 2009 Vyšší odbornou školu Jaroslava Ježka – obor jazzový zpěv.
V roce 2005 spoluzaložila acappellu Yellow Sisters (CD – Singalana, Tubab Woman, Zvěřinec, 2013 REMIXED, Yellow Sisters LIVE & Petr Wajsar, Zvěřinec 2, Zvěřinec 3)
V roce 2012 vznikl projekt Materska.com (CD – Laktační psychóza, Automatka).
Sólově se realizovala se skladatelem a pianistou Tomášem Sýkorou jako Lena Yellow (CD Positivity, Na chvíli).


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

1st Choice: „Budeme hrát na tisíc dvě stě procent a navíc před domácím publikem!“

1st choice 200Těsně před festivalem Sunday Music Jam vám přinášíme rozhovor s bubeníkem kapely 1stChoice Janem Martinkem. V kapele se udály různé změny a frčí směle dál, tak si přečtěte, jak jim to jde a zajděte se podívat – 30. srpna do areálu Tiskárny n...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Režisér Viktor Tauš: „Pracovat s Kaiserem a Lábusem je štěstí“

taus viktor 200Režisér Viktor Tauš debutoval autobiografickým filmem o drogové závislosti Kanárek. Můžete si přečíst, jak na tento film vzpomíná a co pro něj znamenal, ale tento rozhovor se točí především kolem jeho ne...


Výtvarné umění

Pasáž plná umění: Pablo Picasso, po českých stopách avantgardního umělce

pasaz 200Dne 7. října roku 1960 napsal Pablo Picasso na “papír” slovo “Magnifiquement” (v překladu výborné) a připojil svoji signaturu. Na „papíru“ byl namalován jeho portrét. A autor kvaše? Picassův tvůrčí společník a čelný představitel české avantgardy Adolf ...

Divadlo

„Pomozte svému divadlu“ - informační kampaň Asociace profesionálních divadel České republiky odstartovala

pomozte svemu divadluA proč kampaň?
Informační kampaň Asociace profesionálních divadel ČR se koná od 5. do 21. září 2012 ve městech po celé České republice. Cílem je upozornit nás, jako občany České republiky, na neřešený ...

Film

Omar Sy v oceňovaném dramatu Byl jsem cizincem: pět osudů, jedna noc, která změní všechno

byl jsem cizincem200Když se svět rozpadá, lidskost je tím posledním, co nám zůstává. Nové, festivalově ověnčené drama Byl jsem cizincem (I Was a Stranger) propojuje osudy lidí napříč kontinenty a klade naléhavou otázku: co znamená být člověkem v čase ...