Pro mimořádný zájem návštěvníků je až do 28.7.2013 prodlouženo trvání monumentální výstavy Národního muzea v Praze nazvané Monarchie, která je nainstalována v Nové budově Národního muzea. Od prosince loňského roku si výstavu prohlédlo již přes 70 000 návštěvníků. Toto vysoké číslo potvrzuje, že téma Monarchie je blízké téměř každému z nás, neboť de facto v každém z nás je kousek monarchie, protože každý má předky (prababičky a pradědečky), kteří v monarchii žili.
Jedinečná výstava Monarchie umožňuje nahlédnout do atmosféry 2. poloviny 19. a počátku 20. století. Téměř 70 let vlády císaře Františka Josefa I. bylo dobou překotných společenských proměn. Postupující modernizace se postupně dotkla celé společnosti ve všech odvětvích – průmyslu, vědy, kultury, legislativy i každodenního života. Kolem období rakousko-uherské monarchie vznikla řada mýtů a legend. Výstava Monarchie nahlíží na toto období bez předsudků a zažitých klišé a ukazuje, jak se opravdu žilo za císaře pána.
Jádro výstavy je samozřejmě spojeno císařskou rodinou a habsburským dvorem. Vstupu do výstavních prostor vévodí velké portréty císaře Františka Josefa I. a busty císařského páru. Každého návštěvníka jistě zaujmou tmavomodré sametové šaty císařovny Alžběty (Sissi), její slunečník, vějíř i punčochy, uniformy Františka Josefa I., císařova aktovka na dokumenty a cvikr, které byly do Prahy zapůjčeny z Kunsthistorisches Museum Wien a zámku Schönbrunn. Od 3. července budou tyto zapůjčené exponáty vyměněny za nové (mj. Alžbětin jezdecký bičík vykládaný zlatem a rubíny či její zlatý náramek zdobený půlperlami).
Úvodní část výstavy se věnuje především obrazu dobrého panovníka a politickému vývoji monarchie od revolučního roku 1848 po 1. světovou válku. Nostalgicky působí upomínkové předměty (hrníčky, půllitry, dýmky, šátky) s císařovým portrétem, připomínající padesáté výročí jeho vlády slavené v roce 1898. Unikátní je též kolekce vyznamenání, jež měl na uniformě v den atentátu následník trůnu František Ferdinand d`Este. Na stuhách několika z nich je dosud patrná zaschlá krev. Neméně tragický byl i osud císařova bratra arcivévody Maxmiliána, mexického císaře, který byl po svržení císařství v roce 1867 mexickými revolucionáři popraven. Návštěvníci výstavy mohou obdivovat nádhernou soupravu jídelního a nápojového servisu, který si dal Maxmilián zhotovit.
Výstava neukazuje jen život na císařském dvoře, ale představuje i nejrůznější dobové sociální prostory. Exponáty se snaží navodit atmosféru života na zámku, ve městě i na vesnici, ale také na nádraží, v továrně, poštovní úřadovně či moderní kuchyni. Návštěvník může nahlédnout i do pokojíku dobového nevěstince či venkovské kadibudky, počmárané různými vzkazy. K vidění jsou i hanbaté fotky a model potrubní pošty. Mezi unikáty patří i vycházková hůl Jana Nerudy, největší diamantový šperk v ČR v hodnotě deseti miliónů, který patřil Naděždě Kramářové, manželce předního českého politika, či první rakouské poštovní známky z roku 1850. Atmosféru dávných časů evokují i promítané filmy průkopníka kinematografie Jana Kříženeckého (např. jízda otevřenou tramvají Prahou, natočená v roce 1908).
Výstava se věnuje i novému fenoménu volného času, neboť teprve v roce 1905 byl zaveden 24 hodinový nedělní pracovní klid, který obyvatelé monarchie mohli využít k různým aktivitám (pořádání slavností a poutí, návštěvy průmyslových výstav, divadelních představení, atd.).
Pro návštěvníky výstavy je připravena i interaktivní hra nazvaná Nobilitace, v níž si mohou vyzkoušet, jak obtížné (např. po 30 až 40 letech služby v armádě) bylo získat šlechtický predikát, a po úspěšném dosažení povýšení do šlechtického stavu si mohou vytvořit i vlastní erb.
Autoři výstavy se nelehkého úkolu představit tak obsáhlé a vrstevnatého téma, jímž bezesporu habsburská monarchie je, zhostili se ctí. I když mnoho problémů (ať už politických, kulturních či národnostních) i fenoménů bylo zmíněno pouze telegraficky či vůbec, což je ovšem pochopitelné, neboť není v lidských silách představit na jedné výstavě téma, o němž bylo popsáno tisíce knih. Lze však předpokládat, že nastíněná témata se v budoucnosti dočkají samostatných výstav.
V Nové budově Národního muzea probíhají i další dvě výstavy z cyklu Monarchie: Člověk ve fotografii a Dětský svět za císaře pána.
Monarchie
Datum a místo konání: 13.12.2012 až 28.7.2013 Nová budova Národního muzea
Komisař výstavy: Petr Landr
Autoři výstavy: Oldřich Kortus, Petr Landr, Ivan Malý, Jana Mezerová
Pořadatel: Národní muzeum, Vinohradská 1, Praha 1
Zdroj foto: nm.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
V dnešním rozhovoru se dočtete, co muzikálové herečce a zpěvačce Marii Křížové dala účast v televizní show a jak se chystá na hlavní roli Agnes v novém nastudování muzikálu Krysař, jehož premiéra proběhne v září v Divadle Kalich....
Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně při příležitosti 700 let Zlína připravila přehlídku současného umění ve veřejném prostoru, trienále Prostor Zlín 2022. Oslovila čtyři umělce, Annu Hulačovou, Tomáše Moravce, Pavlu Scerankovou a Tima,...
Ústecké muzeum opět propůjčilo své prostory k zajímavé výstavě. Stává se již dobrým zvykem představovat umělce kteří na ústecku žili, žijí nebo tvořili či tvoří. Tentokrát dostal prostor Roman Kozák. Narodil se v roce 1961 a...
Klidné vody vyšetřovací stanice rozčeří krátký telefonát oznamující záhadnou vraždu u Betlémáku. Parta z kriminálky Aneňák jde do akce! Divadlo Na zábradlí uvedlo poblázněnou krimi-komedii autora Egona Tobiáše...
Nedávno jsem se přesvědčila o tom, že inspirace může přijít opravdu kdekoliv a kdykoliv. Na přednášce o antropologii nám byl v rámci metod zkoumání doporučen norsko-švédský film Povídky z kuchyně. A jako správný zapálený fanoušek antropologick...
