Pro mimořádný zájem návštěvníků je až do 28.7.2013 prodlouženo trvání monumentální výstavy Národního muzea v Praze nazvané Monarchie, která je nainstalována v Nové budově Národního muzea. Od prosince loňského roku si výstavu prohlédlo již přes 70 000 návštěvníků. Toto vysoké číslo potvrzuje, že téma Monarchie je blízké téměř každému z nás, neboť de facto v každém z nás je kousek monarchie, protože každý má předky (prababičky a pradědečky), kteří v monarchii žili.
Jedinečná výstava Monarchie umožňuje nahlédnout do atmosféry 2. poloviny 19. a počátku 20. století. Téměř 70 let vlády císaře Františka Josefa I. bylo dobou překotných společenských proměn. Postupující modernizace se postupně dotkla celé společnosti ve všech odvětvích – průmyslu, vědy, kultury, legislativy i každodenního života. Kolem období rakousko-uherské monarchie vznikla řada mýtů a legend. Výstava Monarchie nahlíží na toto období bez předsudků a zažitých klišé a ukazuje, jak se opravdu žilo za císaře pána.
Jádro výstavy je samozřejmě spojeno císařskou rodinou a habsburským dvorem. Vstupu do výstavních prostor vévodí velké portréty císaře Františka Josefa I. a busty císařského páru. Každého návštěvníka jistě zaujmou tmavomodré sametové šaty císařovny Alžběty (Sissi), její slunečník, vějíř i punčochy, uniformy Františka Josefa I., císařova aktovka na dokumenty a cvikr, které byly do Prahy zapůjčeny z Kunsthistorisches Museum Wien a zámku Schönbrunn. Od 3. července budou tyto zapůjčené exponáty vyměněny za nové (mj. Alžbětin jezdecký bičík vykládaný zlatem a rubíny či její zlatý náramek zdobený půlperlami).
Úvodní část výstavy se věnuje především obrazu dobrého panovníka a politickému vývoji monarchie od revolučního roku 1848 po 1. světovou válku. Nostalgicky působí upomínkové předměty (hrníčky, půllitry, dýmky, šátky) s císařovým portrétem, připomínající padesáté výročí jeho vlády slavené v roce 1898. Unikátní je též kolekce vyznamenání, jež měl na uniformě v den atentátu následník trůnu František Ferdinand d`Este. Na stuhách několika z nich je dosud patrná zaschlá krev. Neméně tragický byl i osud císařova bratra arcivévody Maxmiliána, mexického císaře, který byl po svržení císařství v roce 1867 mexickými revolucionáři popraven. Návštěvníci výstavy mohou obdivovat nádhernou soupravu jídelního a nápojového servisu, který si dal Maxmilián zhotovit.
Výstava neukazuje jen život na císařském dvoře, ale představuje i nejrůznější dobové sociální prostory. Exponáty se snaží navodit atmosféru života na zámku, ve městě i na vesnici, ale také na nádraží, v továrně, poštovní úřadovně či moderní kuchyni. Návštěvník může nahlédnout i do pokojíku dobového nevěstince či venkovské kadibudky, počmárané různými vzkazy. K vidění jsou i hanbaté fotky a model potrubní pošty. Mezi unikáty patří i vycházková hůl Jana Nerudy, největší diamantový šperk v ČR v hodnotě deseti miliónů, který patřil Naděždě Kramářové, manželce předního českého politika, či první rakouské poštovní známky z roku 1850. Atmosféru dávných časů evokují i promítané filmy průkopníka kinematografie Jana Kříženeckého (např. jízda otevřenou tramvají Prahou, natočená v roce 1908).
Výstava se věnuje i novému fenoménu volného času, neboť teprve v roce 1905 byl zaveden 24 hodinový nedělní pracovní klid, který obyvatelé monarchie mohli využít k různým aktivitám (pořádání slavností a poutí, návštěvy průmyslových výstav, divadelních představení, atd.).
Pro návštěvníky výstavy je připravena i interaktivní hra nazvaná Nobilitace, v níž si mohou vyzkoušet, jak obtížné (např. po 30 až 40 letech služby v armádě) bylo získat šlechtický predikát, a po úspěšném dosažení povýšení do šlechtického stavu si mohou vytvořit i vlastní erb.
Autoři výstavy se nelehkého úkolu představit tak obsáhlé a vrstevnatého téma, jímž bezesporu habsburská monarchie je, zhostili se ctí. I když mnoho problémů (ať už politických, kulturních či národnostních) i fenoménů bylo zmíněno pouze telegraficky či vůbec, což je ovšem pochopitelné, neboť není v lidských silách představit na jedné výstavě téma, o němž bylo popsáno tisíce knih. Lze však předpokládat, že nastíněná témata se v budoucnosti dočkají samostatných výstav.
V Nové budově Národního muzea probíhají i další dvě výstavy z cyklu Monarchie: Člověk ve fotografii a Dětský svět za císaře pána.
Monarchie
Datum a místo konání: 13.12.2012 až 28.7.2013 Nová budova Národního muzea
Komisař výstavy: Petr Landr
Autoři výstavy: Oldřich Kortus, Petr Landr, Ivan Malý, Jana Mezerová
Pořadatel: Národní muzeum, Vinohradská 1, Praha 1
Zdroj foto: nm.cz
| < Předchozí | Další > |
|---|
Léta ho znám jako člena hudební skupiny Wohnout, ale poslední době se stále více projevuje i jako originální výtvarník. Dnes má zase sebou Jan Homola řadu prezentací a výstav. Svá díla vytváří do velkoformátových obrazů i do menších grafik. Svou vlastn...
Kdo z koho? Či kdo s čím? Tak by mohla znít otázka položená zúčastněným výtvarníkům v uměleckém souboji Skečbetl v Plzni. A že jich bylo. 
Fringe festival, který probíhá v těchto dnech na Malé Straně v Praze, je všechno, jen ne ”okrajová”, ”druhotná” záležitost, jak by se ostatně dal přeložit jeho název z angličtiny. Mladá a bohužel prozatím málo známá divadeln...
Film Popelka (2015) je možná nejpropracovanější a nejlepší zpracování známé pohádky o umouněné popelce a princi. Nic zde nechybí, nic nepřebývá a kromě toho, že je pohádka i vtipná, nechává si svůj drsný a tvrdý charakter.