Když jsem přemýšlel o této knížce, napadlo mě, že nejjednodušší by bylo celou ji citovat, jak je nabitá různými myšlenkami, ale kvůli rozsahu recenze se omezím na citaci úvodní – titul Čtyři tisíce týdnů. Tolik času podle autora Olivera Burkemana obsahuje průměrný lidský život. Není to málo, ale ani moc. Když se nad tím zamyslíme, může nás to vést ke snaze dobře takto vyměřený čas využít. Co to ovšem znamená „dobře“?
Pokud se budeme domnívat, že je třeba „mít vše hotovo“, hrozí, že se budeme hnát za nesplnitelným přeludem, pokud si neuvědomíme, že přijatelnější varianta cíle je „mít vše důležité hotovo“. Což předpokládá, že dokážeme z toho, co si říká o realizaci, vybrat nanejvýš tři nejdůležitější věci a ty v kratších úsecích dne denně řešit, dokud neuspějeme a nemůžeme se pustit do dalších velkých úkolů. Obrátíme-li pozornost k metafoře provádění úkolů jako plnění sklenice velkými, malými kameny a pískem, musíme počet velkých kamenů zredukovat tak, aby se do sklenice vešly. A pak už můžeme velké úkoly doplňovat řešením úkolů malých a nejmenších.
Čím víc toho zvládneme, tím víc dostaneme naloženo
„Mít všechno hotovo“ je ovšem iluze. Čím víc toho zvládneme, tím víc úkolů se pravidelně objeví. Jak jsme si řekli, hlavní je výběr úkolů a jejich redukce, protože čas není natahovací a den má jen 24 hodin. Může se nám tak zdát, když včas nepřijdeme na to, že máme možnost volby, že musíme zvládnout víc, než můžeme. Tak se aspoň tváří všeobecný tlak moderní doby, aby byl námi čas využíván „dobře“. Tento postoj nám ale umožňuje podívat se kriticky na to, co vypadá jako důležité.
Rozhodně to není to, co nás vtahuje jako stroj na špatné používání života, nutící nás zajímat se o to, o co se zajímat nechceme, ve který se proměnily veřejné sdělovací prostředky a zejména sociální sítě. Což je umožněno naším vnitřním nutkáním nechat se rozptylovat. V tomto případě se musíme vyrovnat s faktem, že to, co dělat musíme, to i nepříjemné či nudné, je to, co je třeba dělat a co proto dělat chceme.
Jak se smířit se svou konečností
Z opačné strany vzato snaha vrchovatě využívat čas může vést k hyperaktivitě, k tomu, že člověk aktivitu za každou cenu vyhledává místo aby si odpočal. Tato závislost může vést až k nežádoucím projevům toho, jak se subjekt snaží přebít nepříjemné emoce neustálou, nutkavou činností. Musíme se zkrátka naučit odpočívat, a to nejen proto, abychom obnovili síly pro další práci.
To souvisí s hledáním smyslu vlastního životního usilování, s tím, že by člověk měl být přítomen v přítomnosti a užít si ji ve prospěch svůj i svých blízkých. V knížce zaznívá nejen tento apel, ale i řada dalších myšlenkových podnětů. Autor je shrnuje v závěrečné příloze Deset tipů, jak se smířit se svou konečností.
Čtyři tisíce týdnů. Time management pro smrtelníky
Autor: Oliver Burkeman
Původní název: Four Thousand Weeks – Time Management for Mortals (2021)
Nakladatelství: Jan Melvil Publishing
Rok vydání: 2022, brožovaná
Počet stran: 256
Zdroj foto: nakladatelství
Hodnocení: 100 %
https://www.melvil.cz/kniha-ctyri-tisice-tydnu/
( 1 hlas )
| < Předchozí | Další > |
|---|
Nejdříve psala básničky, které, jak sama přiznává, byly spíše jakési přetlaky emocí a jejího silného vnímání. Pak přišly novelky ze života, v nichž mohla uplatnit svoji fantazii, která pracovala na plné obrátky. Později si jen t...
V nakladatelství Melvil vyšla další kniha Cala Newporta. Po bestselleru Hluboká práce je zde Digitální minimalismus s podtitulem Zkroťte návykové technologie a získejte zpět svůj čas a koncentraci.
Městské divadlo Zlín uvedlo v české premiéře hru Moskyti od Lucy Kirkwood. Tato hra měla premiéru v v londýnském National Theatre v roce 2017 a mluvilo se o ní jako o události sezony a dodnes je považována za jeden z nejvýraznější divadelních te...
Hřejivý film Julie von Heinz ukazuje cestu Ruth (Lena Dunham) a jejího otce (Stephen Fry) do devadesátkového Polska, která vede k objevu nečekaných pokladů.