Brněnské kolo aneb Jak ukrást Věstonickou Venuši

Brněnské kolo aneb Jak ukrást Věstonickou Venuši

Tisk
vestonickavenuse perMěstské divadlo Brno jako úvodní představení na Open air scéně, v překrásném prostředí Biskupského dvojka, s osvětleným chrámem sv. Petra a Pavla v pozadí, uvedlo další muzikálovou světovou premiéru. (Uf to byla dlouhá věta, ale jinak se ten úvod uvést nedal.) Autoři inscenace jsou už klasici tvorby pro toto prostředí. Dramaturg Jan Šotkovský, režisér Stanislav Slovák a herec divadla, Petr Štěpán.  Mají už za sebou v posledních divadelních sezónách vždy nové dílo. Či už to byla Vzpora hrášku, nebo Baron Trenck, vždy šlo o propojení příběhu s osobnostmi, které svými činy souviseli z Brnem. Ovšem takový Trenck, který po bouřlivém životě vůdce Pandurů nakonec skončil ve vězení na brněnském  Špilberku nebo život zakladatele genetiky Mendela,  je teď překonáván jejich dalším exkurzem do minulosti Brna. Je nejrozšafnější, nejvtipnější.
 
 
 
Příběh se opírá především o pověst, jak se kolář Birk stavil, že od rána setne strom, udělá z něj kolo a do dvanácti hodin to kolo dokutálí na Zelný trh do Brna.- Nikým neověřená pověst je základním rámcem nové inscenace. Ale je tady ještě něco mnohem důležitějšího. Moravské zemské muzeum, které je vlastníkem onoho Biskupského dvora slaví tento rok 200 let své existence. A autoři tohoto významného výročí využili. Vše situovali do prohlídky muzea, kde se střídají různé exponáty (či už do toho muzea patří, nebo ne.) Od pračlověka který má bohatou expozici v muzeu Antrophos, součástí Moravského zemského muzea, až po slavnou Věstonickou Venuši. Ale nechybí tam ani herečka, Brňačka, Nataša Golová, Edison, nebo zbojník Babinský. Je už jasné i z toho promíchaného výčtu postav, že v novém muzikále (kde se skutečně i tančí a zpívá) jde především o bohapustou srandu. Režisér Slovák volil jednoduché prostředky vtipné skládačky, která se odehrává na čisté scéně Jaroslava Milfajta. Počítá se s využitím renesančních oblouků v pozadí, na které se promítá různé prostředí inscenace ve světelném designu Petra Hlouška.
 
Už úvodní scéna, ve které si musí návštěvníci muzea obout igelitové návleky na nohy, prozrazuje humorný ráz inscenace. Následně se setkáváme s různými postavami návštěvníků. Od dvou kumpánů kteří chtějí ukrást Věstonickou Venuši – Vingl Ondřeje Studénky a Maňas Jakuba Uličníka. Výborně napsané i zahrané primitivy jsou zdrojem nejedné humorní scény. Stejně potom mudrlant, znalec historie profesor Cejthamr Michala Isteníka, který je vlastně ústřední postavou celého muzikálu. A nesmíme zapomenout na děti. Alenka, Elenka a Jan Juráčkovi jsou děti herečky Aleny Antalové. A že se teda „pomamily“. Hrají přirozeně, jsou opravdu aktivními hybateli příběhu. Nechybí téměř v žádné scéně pestrého leporela událostí.
 
Pravda, ne všechno čeho jsme svědky je založeno na historické skutečnosti. Autoři si svobodně pohrávají s příběhy. Je to už pro ně v tvorbě typické. Tak jako se baron Trenck nikdy v životě nesetkal s Marií Therezíí (a v inscenaci s ní má téměř techtle-mechtle) stejně Edison nebyl přítomen osvětlování brněnského divadla. A už vůbec se v pověstech neobjevovali Legenda, Budoucnost a Minulost, (pánové Kolář, Junák a Jirásek v hezky patetickém projevu) všichni tři jsou aktivní postavy snového exkurzu Moravským zemským muzeem. Autoři si prostě vymýšleli a vymýšlí docela svobodně, míchají fakta s fantazijními prvky a skládají vše do celku, kterého hlavním cílem je bavit diváky.  Neváhají vložit do příběhu nádherného vodníka, který parafrázuje stejnou postavu v Rusalce, nebo Máriánku, profesorovu milou, která si zazpívá moc hezký duet s panem Edisonem. Prostě vše je dovoleno, když to slouží s úsměvům.

Je nutné se ještě zmínit o hudební stránce – vždyť se jedná o muzikál. Stejně je nedisciplinovaný a plný fantazie  hudební skladatel Karel Cón. Vesele míchá žánry od muzikálového rázu, přes lidovky až po kantilénu. Výborně rezonuje s autory libreta, jeho hudba je plná komických náznaků a připomínek, na různé žánry. Orchester pod jeho taktovkou hraje výborně, nad jevištěm v renesančních obloucích.
 
Nová inscenace, která je určena především na open air scénu Městského divadla v Brně je povedená a bude určitě hojně navštěvovaná, jako v den premiéry. I pánbíček má toto divadlo rád. Pršelo trochu před představením, rozpršelo se na chvíli při závěrečném potlesku, ale celé představení se odehrálo pod tmavými mraky, na kterých se zvlášť krásně rýsovala dominanta v pozadí, osvětlený chrám svatého Petra a Pavla.
 
vestonickavenuse 1
 
Karel Cón, Stanislav Slovák, Jan Šotkovský, Petr Štěpán
BRNĚNSKÉ KOLO
Režie: Stanislav Slovák
Hudební nastudování: Karel Cón
Dirigenti: Karel Cón, Tomáš Küfhaber
Scéna: Jaroslav Milfajt
Scénické projekce: Petr Hloušek
Kostýmy: Andrea Kučerová
Choreografie: Martin Pacek
Sbormistr: Jana Suchomelová
Světelná režie: David Kachlíř
Dramaturgie: Miroslav Ondra a Jan Šotkovský

Premiéra na Biskupském dvoře Moravského zemského muzea, Brno 16.06.2017

 

Přihlášení



Aneta Žabková: Největší radost mi uděláte kusem klacku z lesa

Vystudovala FAMU (katedra animované tvorby), vytvořila čtyři animované filmy, které získaly řadu ocenění, je úspěšnou ilustrátorkou mnoha dětských knih a přispívá do několika časopisů jako jsou Puntík či Tečka, spolupracovala i s Mateřídouškou a Sluníčkem. Řeč je o Anetě Žabkové.

Po Vodníkovi přichází neméně skvělá Dceřina kletba

Česká spisovatelka Tereza Bartošová zaujala tuzemskou čtenářskou obec předchozím titulem Vodník. Jednalo se o případ, který smrdí bahnem. Nyní přichází Dceřina kletba lákající na obálce na to, že si starý zločin žádá nové oběti.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Lubomír Mülller: „Dětství žije ve mně.“

lubomir muller 200Obrázky času Lubomíra Müllera jsou královstvím vzpomínek. Ano, každý snad rád vzpomíná a vybavuje si příjemné chvíle, které prožil. Málokdo se drásá něčím smutným, ošklivým. I věci nepříjemné si přikrášlí, protože pak může jít dál. Do...

Výborné herecké kreace a silné téma nabízí nový český film Sucho

Sucho to je tísnivé vesnické drama. Na jedné straně velkostatkář a na straně druhé chudý "kolchozník", který nutí rodinu k soběstačnému životu, ale také klíčící láska revoltujících mladých lidí. Zatímco ona je dcerou chudého farmáře, on synem vlivného agrárníka, který sice dává práci půlce dědiny, nicméně půdu, vodu a krajinu devastuje chemií. To je obrazově vytříbený a emočně nabitý film režiséra Bohdana Slámy, který je i autorem scénáře.

Čtěte také...

Dramatizace slavné literární klasiky Paní Bovaryová poprvé v Národním divadle moravskoslezském

pani bovaryova perexUž ve čtvrtek 16. listopadu se na jevišti Národního divadla moravskoslezského v Ostravě objeví poprvé dramatizace slavné literární klasiky – románu Gustava Flauberta Paní Bovaryová, a to v titulní roli s...


Literatura

Umění filmu. Úvod do studia formy a stylu.
ImageKaždá generace filmových badatelů si s oblibou bere některý z teoretických systémů jako základ pro své zkoumání. V minulosti to byly zejména různé strukturalisticky orientované systémy s výraznou normot...

Divadlo

Příliš drahý jed. Švandovo divadlo uvede hru o smrti agenta Litviněnka

Prilis drahy jed 200Příliš drahý jed, inscenaci o případu otravy Alexandra Litviněnka, agenta ruských i britských tajných služeb, uvede 6. listopadu ve Velkém sále pražské Švandovo divadlo. Hra britské dramatičky Lucy Prebble na motivy knihy Luka H...

Film

Každé filmování je velké dobrodružství, říká herec a šansoniér Jiří Bartoň

jiri barton 200Nejen na zámku Libochovice, ale také v Praze a na dalších místech v Česku vznikal během léta německý historický film Ottilie von Faber-Castell. V jedné z rolí se objeví také Jiří Bartoň. Jde o velkoryse pojatý televizní projekt, který pro...