Saturnin místy ani nepotřeboval slova
Banner

Saturnin místy ani nepotřeboval slova

Tisk

saturnin 200Předposlední premiérou Městského divadla Zlín se stal Saturnin, notoricky známé humoristické dílo Zdeňka Jirotky.

 

 

Kniha Saturnin zvítězila nedávno v anketě Kniha mého srdce a hlášky z ní zlidověly také díky filmovému ztvárnění. Není potom divu, že i toho divadelního se zhostilo hned několik souborů napříč republikou. Je skvělé, že ani Zlín nechtěl zůstat pozadu a pustil se do toho po svém.

Překvapilo mě, že se Saturnin neodehrává na velkém jevišti, nýbrž na tom nejmenším v Dílně. Neuměla jsem si to předem představit, ale když jsem viděla, jak režisér Jan Bártek využil tento komorní prostor a pracoval s ním, byla jsem nadšená. V Dílně diváci sedí u stolečků a mohou si tak k představení dát i něco na zub a zde se tak stali také přímo součástí děje a seděli v prvorepublikové kavárně.

Tento komorní prostor také nahrával samotným hercům, kteří k rozesmání a okouzlení publika mnohdy ani nepotřebovali slova. Šlo tak o trochu jiné hraní a výsledek byl geniální. Stačilo jen, aby se sluha Saturnin v podání Zdeňka Juliny s vážným, leč šibalským výrazem objevil na scéně a všichni se usmívali. Navíc bylo rázem jasné, že se bude něco dít. Totéž platilo také o Radovanu Královi ztvárňujícího Milouše - tuto roli opravdu jen stěží mohl hrát někdo jiný. Výborná byla také teta Kateřina (Eva Daňková) ve výrazných barevných kostýmech a svůj půvab ukazovala také mladá posila zlínského souboru Lucie Rybníkářová jako slečna Barbora.

saturnin2

Režisér k inscenaci říká: „Ve všech postavách bude rezonovat téma carpe diem, radosti ze života.“ Já jen dodávám, že se mu to opravdu podařilo a z herců čišela radost nejen ze života, ale také z hraní samotného. A přitom vypadalo, že ani tak moc nehrají, jen si to vše užívají.

Budu se opakovat, ale opět musím vypíchnout nápaditost tvůrců z Městského divadla a především jejich citu pro detail a neotřelé nápady. V Dílně si na představeních nemusíte kupovat program - tentokrát vše obstaralo vydání mimořádného občasníku Zlaté časy ležící na stolcích. Jedinečné bylo také navození vůně lesa a čerstvého vzduchu nebo ztvárnění jízdy v autě a samozřejmě nechyběly ani koblihy…

saturnin3

Závěr bych si dovolila ve stylu tety Kateřiny: „Kdo chce zdravý býti, musí do divadla jíti“!

Název představení: Saturnin
Autor: Zdeněk Jirotka
Dramatizace: Alena Herman
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Jan Bártek
Dramaturg: Vladimír Fekar a Jana Kafková
Hrají: Zdeněk Julina, Marek Příkazký, Lucie Rybnikářová, Radovan Král, Eva Daňková, Radoslav Šopík, Pavel Leicman
Kostýmy: Katarína Chválová
Scéna: David Janošek
Premiéra: 30. 3. 2019
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Juraj Hnilica: V našich textech písní převládá hodně emocí, o sexu, bláznivých věcech a pro teenagery

DSC 1314webSlovenský úspěšný zpěvák Juraj „Ďuro“ Hnilica se vydal v tomto měsíci na turné po českých městech. Pro náš magazín nám poskytl v minulých dnech rozhovor.

...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Tentokrát Ve Smečkách Klub bláznů

klicovou dirkou perexV Praze je hodně divadel, podle mého odhadu nejméně stovka. A to ta, která mají ještě malou nebo komorní scénu, počítám jen jednou. Při tomto počtu samozřejmě není divu, že mi zhusta nějaká ta pr...


Výtvarné umění

Jeřábnice v kožichu – pozvánka na výstavu Ivany Šátekové

Jerabnice perexOtázku aplikace svobodné vůle najdeme v religionistice, etice, biologii i v tvorbě Ivany Šátekové. Její výstava, která bude zahájena 17. července 2024 v Karpuchina Gallery, je pojednání o modřinách které k létu neodmyslitelně patří.

...

Divadlo

Báby - tak trochu jiné divadlo

baby perexAsymetrická scéna. Miniaturní bába. Operní duet. Trocha tělesné akrobacie a velký boj proti nesmyslnému režimu. To všechno v sobě ukrývá nová inscenace Báby Divadla Na zábradlí. Pesimistickými a snad až místy surreálnými texty bojoval Daniil Char...

Film

Herec Juraj Kukura měl nejen talent, ale i štěstí na příležitosti a režiséry

juraj kukura 200Jedním z nejpracovitějších a nejšarmantnějších slovenských herců, který netočil jen na Slovensku nebo v Česku, ale od poloviny 80. let minulého století prakticky po celém světě, je zcela určitě Juraj Kukura. V Česku ho zpočátku prosla...