Saturnin místy ani nepotřeboval slova
Banner

Saturnin místy ani nepotřeboval slova

Tisk

saturnin 200Předposlední premiérou Městského divadla Zlín se stal Saturnin, notoricky známé humoristické dílo Zdeňka Jirotky.

 

 

Kniha Saturnin zvítězila nedávno v anketě Kniha mého srdce a hlášky z ní zlidověly také díky filmovému ztvárnění. Není potom divu, že i toho divadelního se zhostilo hned několik souborů napříč republikou. Je skvělé, že ani Zlín nechtěl zůstat pozadu a pustil se do toho po svém.

Překvapilo mě, že se Saturnin neodehrává na velkém jevišti, nýbrž na tom nejmenším v Dílně. Neuměla jsem si to předem představit, ale když jsem viděla, jak režisér Jan Bártek využil tento komorní prostor a pracoval s ním, byla jsem nadšená. V Dílně diváci sedí u stolečků a mohou si tak k představení dát i něco na zub a zde se tak stali také přímo součástí děje a seděli v prvorepublikové kavárně.

Tento komorní prostor také nahrával samotným hercům, kteří k rozesmání a okouzlení publika mnohdy ani nepotřebovali slova. Šlo tak o trochu jiné hraní a výsledek byl geniální. Stačilo jen, aby se sluha Saturnin v podání Zdeňka Juliny s vážným, leč šibalským výrazem objevil na scéně a všichni se usmívali. Navíc bylo rázem jasné, že se bude něco dít. Totéž platilo také o Radovanu Královi ztvárňujícího Milouše - tuto roli opravdu jen stěží mohl hrát někdo jiný. Výborná byla také teta Kateřina (Eva Daňková) ve výrazných barevných kostýmech a svůj půvab ukazovala také mladá posila zlínského souboru Lucie Rybníkářová jako slečna Barbora.

saturnin2

Režisér k inscenaci říká: „Ve všech postavách bude rezonovat téma carpe diem, radosti ze života.“ Já jen dodávám, že se mu to opravdu podařilo a z herců čišela radost nejen ze života, ale také z hraní samotného. A přitom vypadalo, že ani tak moc nehrají, jen si to vše užívají.

Budu se opakovat, ale opět musím vypíchnout nápaditost tvůrců z Městského divadla a především jejich citu pro detail a neotřelé nápady. V Dílně si na představeních nemusíte kupovat program - tentokrát vše obstaralo vydání mimořádného občasníku Zlaté časy ležící na stolcích. Jedinečné bylo také navození vůně lesa a čerstvého vzduchu nebo ztvárnění jízdy v autě a samozřejmě nechyběly ani koblihy…

saturnin3

Závěr bych si dovolila ve stylu tety Kateřiny: „Kdo chce zdravý býti, musí do divadla jíti“!

Název představení: Saturnin
Autor: Zdeněk Jirotka
Dramatizace: Alena Herman
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Jan Bártek
Dramaturg: Vladimír Fekar a Jana Kafková
Hrají: Zdeněk Julina, Marek Příkazký, Lucie Rybnikářová, Radovan Král, Eva Daňková, Radoslav Šopík, Pavel Leicman
Kostýmy: Katarína Chválová
Scéna: David Janošek
Premiéra: 30. 3. 2019
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín


 
Banner

Přihlášení



Ráda bych si zazpívala s Jaroslavem Svěceným

Zpěv ji okouzlil již v dětství. Studium na konzervatoři nevyšlo, touha po zpěvu ale zůstala a nakonec se na základě konkurzu dostala do operetního souboru Divadla J. K. Tyla v Plzni, kde pak zpívala i v opeře. Po odchodu z angažmá v divadle nadále hostovala. Pak několik let vystupovala v Německu a skandinávských zemích. Po návratu do Čech působila ve finančnictví a nakonec se ke zpěvu Miriam Čížková vrátila. Dnes nejen koncertuje, ale také vede dětský pěvecký kroužek Svět kvítek.

Olomoucká Liška B. je inscenace půvabná a svébytná i díky silné hudební složce

Kdysi jsem viděl v hukvaldském amfiteátru operu Příhody lišky Bystroušky, což na mě natolik zapůsobilo, že jsem se stal milovníkem hudby Leoše Janáčka. Jenomže očekávaná premiéra inscenace nazvaná Liška B., která proběhla v pátek 19. ledna v Moravském divadle Olomouc, je přece jenom jiná písnička. Nicméně i hudební stránka nové inscenace je velmi silná.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Teď už jen sklízíme z bohaté úrody celoživotní inspirace

houser200Mám ráda české autory, ostatně, tohle už jsem říkala několikrát. Nejen proto, že domácí produkci tak nějak nejlépe rozumím, ale v neposlední řadě i proto, že jsem sama autorka. Ráda se nechávám inspirovat a obohacovat názory zkušenějších a úspěšných sp...

Machiavelliho Vladař – cynik nebo realista?

Politika je umění, jak zacházet s mocí, aby se dosáhlo úspěchu. Má se zabývat tím, co je, nikoli tím, co by mělo být. V politice neexistují zcela bezpečné směry, obezřetnost spočívá ve výběru těch nejméně nebezpečných.

Čtěte také...

Na Plovárnu jedině v lázních!

plovarna 200V rámci multižánrového festivalu LUHOvaný Vincent čeká jeho návštěvníky také divadlo. A ne ledajaké. Půjde o žonglérsko-akrobatické představení Plovárna souboru Bratři v tricku. Kde jinde strávit nedělní odpoledne rozmarného léta než v Jurkov...


Literatura

V lese visí anděl – povedená norská skládanka

Andel perexNěkdo tvrdí, že severské detektivky jsou v Česku na ústupu, ale já se s tímto tvrzením neztotožňuji a dále s radostí objevuji nové a nové autory. Jako třeba Samuela Bjørka a jeho prvotinu s děsivým námětem Anděl visí v lese.

...

Divadlo

Medicus: Dechberoucí příběh o touze umět pomáhat

Medicus200Historické období mezi 8. a 13. stoletím se v islámu označuje jako zlatý věk. Zatímco Evropa procházela temným středověkem, bojovala proti různým nájezdům a teprve se v ní ustalovaly budoucí národy, na Dálném východě probíhal obrovský vědecký, ekonomi...

Film

Nemám Vánoce rád a Silvestr přímo nesnáším, říká režisér Zdeněk Troška

zdenek perexI když v poslední době slavil v kinech úspěchy s komediemi nebo pohádkami, filmografie Zdeňka Trošky má přece jenom rozmanitější žánrový rozměr. Patří tam třeba historický film Poklad hraběte Chamaré nebo kom...