Saturnin místy ani nepotřeboval slova

Saturnin místy ani nepotřeboval slova

Tisk

saturnin 200Předposlední premiérou Městského divadla Zlín se stal Saturnin, notoricky známé humoristické dílo Zdeňka Jirotky.

 

 

Kniha Saturnin zvítězila nedávno v anketě Kniha mého srdce a hlášky z ní zlidověly také díky filmovému ztvárnění. Není potom divu, že i toho divadelního se zhostilo hned několik souborů napříč republikou. Je skvělé, že ani Zlín nechtěl zůstat pozadu a pustil se do toho po svém.

Překvapilo mě, že se Saturnin neodehrává na velkém jevišti, nýbrž na tom nejmenším v Dílně. Neuměla jsem si to předem představit, ale když jsem viděla, jak režisér Jan Bártek využil tento komorní prostor a pracoval s ním, byla jsem nadšená. V Dílně diváci sedí u stolečků a mohou si tak k představení dát i něco na zub a zde se tak stali také přímo součástí děje a seděli v prvorepublikové kavárně.

Tento komorní prostor také nahrával samotným hercům, kteří k rozesmání a okouzlení publika mnohdy ani nepotřebovali slova. Šlo tak o trochu jiné hraní a výsledek byl geniální. Stačilo jen, aby se sluha Saturnin v podání Zdeňka Juliny s vážným, leč šibalským výrazem objevil na scéně a všichni se usmívali. Navíc bylo rázem jasné, že se bude něco dít. Totéž platilo také o Radovanu Královi ztvárňujícího Milouše - tuto roli opravdu jen stěží mohl hrát někdo jiný. Výborná byla také teta Kateřina (Eva Daňková) ve výrazných barevných kostýmech a svůj půvab ukazovala také mladá posila zlínského souboru Lucie Rybníkářová jako slečna Barbora.

saturnin2

Režisér k inscenaci říká: „Ve všech postavách bude rezonovat téma carpe diem, radosti ze života.“ Já jen dodávám, že se mu to opravdu podařilo a z herců čišela radost nejen ze života, ale také z hraní samotného. A přitom vypadalo, že ani tak moc nehrají, jen si to vše užívají.

Budu se opakovat, ale opět musím vypíchnout nápaditost tvůrců z Městského divadla a především jejich citu pro detail a neotřelé nápady. V Dílně si na představeních nemusíte kupovat program - tentokrát vše obstaralo vydání mimořádného občasníku Zlaté časy ležící na stolcích. Jedinečné bylo také navození vůně lesa a čerstvého vzduchu nebo ztvárnění jízdy v autě a samozřejmě nechyběly ani koblihy…

saturnin3

Závěr bych si dovolila ve stylu tety Kateřiny: „Kdo chce zdravý býti, musí do divadla jíti“!

Název představení: Saturnin
Autor: Zdeněk Jirotka
Dramatizace: Alena Herman
Uvádí: Městské divadlo Zlín
Režie: Jan Bártek
Dramaturg: Vladimír Fekar a Jana Kafková
Hrají: Zdeněk Julina, Marek Příkazký, Lucie Rybnikářová, Radovan Král, Eva Daňková, Radoslav Šopík, Pavel Leicman
Kostýmy: Katarína Chválová
Scéna: David Janošek
Premiéra: 30. 3. 2019
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: Městské divadlo Zlín


 

Přihlášení



Banner

Vznešená vyrovnanost hvězdné kariéry Dagmar Peckové pokračuje i po 43 sezónách

Vypadá to, jako by dosáhla met, přetěžko posunutelných dál. Ve svém žánru si udržovala několik desítek let pozici, u níž jsme nikdy zcela jasně neodhadli, není-li právě tou první – podle čeho se určuje nejtalentovanější a nejúspěšnější česká pěvkyně v zahraničí. Přitom vznešená vyrovnanost umělecké úrovně Dagmar Pecková pokračuje i v době, kdy „sestoupila“ z mezinárodních jevišť a pódií, ale přitom je stále hvězdou.

Otřesné svědectví o morálce dnešní doby

Možná vám to bude znít nadneseně, ale takový dojem ve mně zanechalo čtení knížky „Férová práce“ Kim Scottové. Sice píše o Americe, nemyslím si však, že u nás to bude o mnoho lepší. Nevím, jak je to v Česku s platy, zda je mzda mužů tolik odlišná od mzdy žen jako tam, avšak sexuální morálka, podle zjištění poslední doby (případy Feri, Cimický nebo šetření na vysokých školách), je přinejmenším stejná.


Jan Melvil Publishing
Banner

Hledat

Rozhovor

Jan Bílý: Zapomínáme, že čas je cyklický

janbily perexKdyž jsem četla knihu Jana Bílého Živoucí kruh, poněkud jsem se tématu obávala. Už v prvních chvílích mne však neuvěřitelně nadchla a přečetla jsem ji na jeden zátah. Návrat do cyklického času se ukázal jako logická cesta duše, ...

Videorecenze knih

Anketa

Červen, Mezinárodní den dětí, Světový den hudby. Co pro vás hudba znamená, vnímáte ji od dětství?
 
Banner

Co se stane, když naše vnitřní dítě mrzne?

Mít nějaký životní plán. To je to, co starší generace očekává od svých potomků. Jasnou vizi, do detailů promyšlenou cestu, po které by šli. Potomkové však nic takového nemají. Ano, vědí, co nechtějí, ale není jim jasné, jak by vlastně se svým životem měli naložit. Důležité je ale pro ně pořádně se vůči rodičům vymezit. Tyto rozdíly v očekávání pak způsobují střet generací, ve kterém není ani vítězů, ani poražených. A někde v tom všem zmatku mrzne naše vnitřní dítě…


divadlodisk.cz

Čtěte také...

Podzimní divadelní předplatné v Domě kultury v Kroměříži láká na klasiku a známá jména

predplatne perexUž před prázdninami byl v Domě kultury v Kroměříži zahájen předprodej na podzimní cyklus divadelního předplatného. V atraktivní nabídce budou od září do prosince letošního roku uvedeny čtyři inscenace a jedno bonusové divadelní představ...


Literatura

JaS nakladatelství se představuje

jas perexNa českém trhu se čtenáři setkávají s celou řadou nakladatelských značek. Některé z nich vám nyní přiblížíme v seriálu o českých nakladatelstvích – takto se nám představují, takto vidí své profily, takový je jejich záměr. Myslíme si, že vám, našim čte...

Divadlo

Kdo miluje, nespí

bratr spanku perexMožná byl talentovanější než Mozart. Narodil se ale na špatném míste. Johanes Elias Alder (Jacob Erftemeijer) je obdařený fenomenálním hudebním sluchem. Naneštěstí pro něj ale žije v zapadlé alpské vesnici mezi...

Film

Zlobili by se řečtí bohové na film Hněv Titánů?

 Zlaté pravidlo Hollywoodu říká "Pokud byl film komerčně úspěšný, co nejdříve natočit jeho pokračování, bez ohledu na jeho kvality." A proto po dvou letech do našich kin dorazilo pokračování průměrného Souboje Titánů. První díl byl přijat značně kriticky, což producenty ve...