Loňský letopočet s devítkou na konci nám prostřednictvím dochovaných středověkých listin připomenul dva nejdůležitější momenty města. Glejtem z roku 1249 se město stává královským a o něco později, bylo to v roce 1319, byl postaven hrad Střekov. Během prvního zastavení jsme se dozvěděli o počátcích osídlení této oblasti a vzniku samotného města. Podívejme se nyní, jak historie pokračovala...
Zastavení druhé
Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 je město tvrdě perzekuováno a jeho samospráva změněna. V roce 1784 císař Josef II. potvrzuje stará privilegia, ale ta už byla v předchozích letech tak omezena, že zůstává pouze pečeť a právo konání trhu.
Po celá staletí město doplácelo svou polohou na válečné konflikty, ať to byla cizí vojska, nebo domácí. Vždy následovalo drancování, rabování, vypalování, znásilňování. Také příroda ukazovala své rozmary, jak je patrno ze starých kronik. Velké potopy se opakovaly každých 18 let a velká sucha každých 12 let, což nejen ovlivnilo úrodu, ale také po nich následoval hladomor a nemoci (mor v roce 1713, neštovice 1873, cholera a tyfus 1848, 1855). Město ničily požáry, v roce 1560 i zemětřesení a neustále se zvyšující daně.
V polovině 19. století město ztrácí svůj středověký charakter, přichází první podnikatelé. Láká je blízkost zdrojů surovin, uhlí i rozrůstající se infrastruktura. Brzy se stává průmyslovým centrem a zvyšuje se potřeba pracovních sil, zejména Čechů. Město se rozrůstá a malý prostor je nevyhovující, a tak se začíná bourat - nejprve ochranné valy a vstupní brány. Ale také se staví důležitý most mezi městem a obcí Střekov. Byl dvoupatrový, kdy horní část byla pro železnici a spodní pro povozy a pěší. Postaven byl ve velmi krátké době (1871-72) a přes poškození při náletu v roce 1945 a provizorní opravě sloužil do padesátých let minulého století. O dalším mostě se uvažovalo již v roce 1908, ale byl postaven až v roce 1936 s německým označením „ prezident Dr. E. Beneš". Náklady byly tehdy vysoké, a tak se vybíralo mýtné.
I. světová válka ovlivňuje dění ve městě, omezený je společenský a politický život. Brzy se začínají objevovat nedostatky v zásobování, které ani lístkový systém neřeší. Dochází k hladovým demonstracím, řádí španělská chřipka. Koncem října 1918 končí habsburská monarchie a vzniká Československá republika. Situace v zásobování je stále katastrofická. Ve městě se začíná s rabováním i ve vojenských skladech. Bohužel část zásob je přitom zničena. Střílelo se i o Vánocích 1918. Vznik republiky zde nebyl přijat s nadšením. Začínají se prohlubovat problémy mezi Čechy a Němci. V roce 1923 se zvyšuje nezaměstnanost, konají se dělnické stávky. V roce 1938 vrcholí ve městě masové demonstrace proti republice s požadavky „chceme domů, do Říše či Židé a Češi ven“. V obecných volbách vítězí Henleinova strana, množí se ozbrojené konflikty mezí českými strážemi a dalšími skupinami s mnoha mrtvými na obou stranách. Mnichovskou dohodu s okleštěním republiky Němci převážně přivítali s nadšením. Mizí české nápisy, veřejně se strhává československý státní znak. Češi opouští své domovy, někteří z donucení, jiní dobrovolně. Český jazyk na veřejnosti mizí, tak jako české spolky a školy. Židé jsou soustřeďováni ve městě na jednom místě v prozatímních táborech. Dochází ke slučování okolních městeček administrativním zásahem. Ústí se stává krajským městem. Probíhá válka...
II. světová válka sice již pomalu končí, ale v dubnu 1945 spojeneckým bombardováním mizí střed města a část Střekova. Zničená je pošta s telefonní ústřednou, školy, obchody, krásná knihovna, byty (2754), domy. Těžce byly poškozeny kostely (dnes kostel se šikmou věží), komunikace, rozvody plynu, vody, tepla i kanalizace. Doprava ve městě zkolabovala a život se zastavil. Ve městě v té době bylo mnoho lidí, transporty vězňů, totálně nasazení, utíkající Němci z východu, odhady mluví až o třech tisících mrtvých. Náklady na odstranění škod činily přes 47 mil Kč. V květnu 1945 vzniká český Revoluční národní výbor a bez větších problémů se ujímá správy města. Začíná odsun Němců a přichází lidé z celého Československa. Nová výstavba se zaměřuje zejména na byty.
Prameny: Dějiny města Ústí nad Labem
Foto: internet, Dějiny města a ústecké muzeum
| < Předchozí | Další > |
|---|
Milan Tesař (1964) je český spisovatel, scenárista a novinář. V roce 1987 nastoupil jako redaktor kulturní rubriky Zemědělských novin, za tři roky se stal členem první redakce nově vycházejícího časopisu Reflex. V roce 1993 pracoval ve společ...
Více než padesát nových maleb a kreseb vystaví od 27. června do 24. srpna v pražské Galerii Václava Špály malířka, sochařka a ilustrátorka Erika Bornová, vypravěčka fascinujících příběhů na pomezí vzpomínky, reality a fantazie. Výstav...
Když Kateřina a Heathcliff společně vyrůstali, slíbili si na svobodných úpětích Větrné Hůrky věčnou lásku. I když byl Heathcliff jen nalezenec, kterého do domu přivedl Kateřinin otec, aby se o něj postaral, Kateřina v tom nevid...
Konec devadesátých let minulého století byl ve filmovém světě bohatý na různé žánrovky, které v poslední dekádě opravdu hrály takřka prim, a byl po nich velký divácký hlad.
