Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Na památku vzniku Československé republiky v roce 1919 byla jako symbol vzniku nového státu vybrána lípa a v té době bylo zasazeno mnoho nových stromů. Ale lípa, ať velkolistá nebo malolistá, u nás i v západní či jihovýchodní části Evropy je známá od nepaměti. Již naši dávní prapředkové ji vysazovali jako kvetoucí pastvu pro včeyl a tvorbu vynikajícího medu. Ze sušených květů pak připravovali čaj proti nachlazení. Jak poznat zda se jedná o velko či malo listou lípu? Stačí zmáčknout plod prsty, u malolisté to jde snadno u velkolisté jen prsty nestačí.

Její dlouhověkost je příčinou, proč bývá opředena místními pověstmi. Některé pamatují dokonce doby předhusitské, jako Klokočovská lípa (Klokočov okres Havlíčkův Brod), patřící mezi nejstarší u nás. Údajně v jejím mohutném stínu odpočíval i Karel IV. v roce 1370.

Tisícileté stromy zastupuje i Vendolská lípa (Vendolí na Pardubicku), kde pověst vypráví o lakomých mlynářích a žebravé cikánce, která se jim za lakotu pomstila tím, že proklela pramen vody pohánějící jejich čtrnáct mlýnů. Při obnově pramene přišla z nenadání bouře s průtrží vody a následná povodeň zničila vše, co jí stálo v cestě. Mnozí lidé byli tehdy rádi, že vůbec přežili, zůstal jen horní mlýn s lípou, ale ten brzy bez vody zanikl. Lípě srazil blesk vrchol, ale v dutině prasklého kmene vyrůstal stromek nový, který časem srostl se starou lípou v jeden strom.

Lípa v Kamenici nad Lipou z 13. století po zásahu blesku v roce 1824 také přišla o svůj vršek, na němž byl postaven taneční parket. Její odnož zdobí nedaleké náměstí (Lípa Svobody).

Husitské lípě na Ostaši (Ždár nad Metují) je podle pověsti 700 let a pamatuje dobu, kdy katolické vojsko přepadlo městečko Polici nad Metují a prchající obyvatele pronásledovalo. Muže, starce a děti umučili, ženy přivázali či přibili za vlasy ke kmenu a větvím lípy. Žižka za to rozbořil klášter a u lípy pronesl modlitbu za zabité kališníky.

Lípa paměti l3. 7. 1947 STŘEKOV, foto Jaroslava Krejčová

Se jménem Jana Žižky je svázána další lípa. Odpočíval pod ní po nájezdech na hrádek Vlčinec (známá i pod názvem Vavřenova lípa obec Velké Petrovice, Broumovsko).

Svou lípu má i král Jiří z Poděbrad (Libice nad Doubravou). Podle pověsti byla vysazena na oslavu jeho vítězství nad Uherským králem Matyášem Korvínem v bitvě u Vilémova v roce 1469.

Lípa v Lipce patří také mezi významné stromy a ve svém věku 600 let se stala v roce 2016 Stromem roku, následně v anketě Evropský strom obsadila bronzový stupeň.

Od roku 2005 nese titul Strom hrdina 600 let stará Štikovská lípa (osada Štikov), která zastavila těžbu v lomu ve své blízkosti.

Lípa na Střekově připomíná tradickou tramvajovou nehodu
Těch starých stromů označených a zařazených mezi významné nebo památkově chráněné je celá řada a určitě jsou i ve vašem nejbližším okolí. Mnoho z nich má svou utajenou minulost, protože strom sám mlčí. Je na lidech, aby ji objevili, jako se to stalo nedávno v blízkosti střekovského hřbitova (dnes součást města Ústí nad Labem). Po velkém tramvajovém neštěstí v roce 1947 zasadil hrobník pan Hruška lípu. O jeho dalším životě se zatím nic nevypátralo, ale lípa zdobí přilehlý park a dnes již má i své označení, které důvod zasazení připomíná, protože přímých pamětníků té události ubývá.

Foto: autorka (památná lípa l3. 7. 1947 STŘEKOV)