Dny strachu: osudy ukrývaných Židů na Slovensku
Banner

Dny strachu: osudy ukrývaných Židů na Slovensku

Tisk

dny  strachu perexNakladatelství Epocha a Pražská vydavatelská společnost vydaly v edici Magnetka monografii historika Milana Hese Dny strachu, která přináší ucelený pohled na problematiku Slovenského státu a jeho tzv. řešení  židovské otázky. Kniha nese podtitul Osudy ukrývaných Židů na Slovensku v časech vlády Jozefa Tisa a je věnována památce obětí holocaustu, všem československým občanům, kteří se stali štvanou zvěří v časech rasového násilí.

 

 

Autor se ve čtyřech kapitolách pokouší popsat vznik a vývoj Slovenského státu a jeho vztah k židovskému obyvatelstvu, které tehdy čítalo zhruba 90 000 osob,  perzekuci Židů i první pokus o jejich násilnou deportaci na území, která Slovensko muselo v listopadu 1938 podstoupit Maďarsku, arizaci židovského majetku, spolupráci s německými poradci – odborníky na židovskou otázku, vytváření židovských pracovních a koncentračních táborů (např. Sereď), organizaci transportů na východ a způsoby, jakými se Židé pokoušeli zařazení do transportů vyhnout. Milan Hes se samozřejmě věnuje i Slovenskému národnímu povstání a následné okupaci země.

Je stále málo známým faktem, že Slovenský stát jako jediný stát v nacisty okupované Evropě za odvoz slovenských Židů na východ Němcům platil. Říše totiž požadovala za převzetí lidského nákladu zaplatit. Částka byla poměrně vysoká 500 marek za osobu, což při tehdejším kurzu činilo asi 5 000 slovenských korun. Podle historika Ivana Kamence  se celková suma za deportace vyšplhala do závratné výše půl miliardy slovenských korun. V roce 1942 bylo vypraveno 57 transportů s 60 000 osobami.

Faktografické informace autor prokládá literárními rekonstrukcemi rozhovorů slovenských politiků a úryvky vzpomínek přeživších obětí holocaustu. Velmi zajímavá jsou vyprávění lidí, kteří se před deportacemi ukrývali v ilegalitě (ve sklepech, stodolách, zemljankách či v lesích), kde by samozřejmě bez pomoci druhých  neměli šanci přečkat do konce války. Kniha má být tedy i jakýmsi pomníkem cti pro ty jedince, kteří se odhodlali riskovat svou bepečnost a perzekuovaným osobám pomohli.

Problematika Slovenského státu a jeho „dobrovolná“ likvidace vlastních občanů židovského původu i chování Slováků k jejich židovským sousedům (udávání, rabování, arizace jejich majetku, pomoc za nehorázné finanční částky) je na Slovensku stále ožehavou otázkou, při níž je veškerá vina svalována na nacisty. Prostřednictvím této publikace se tak mohou čeští čtenáři seznámit s temným obdobím slovenské historie a s málo známými či zatajovanými fakty.

Dny strachu nejsou jen dílem o štěstí v neštěstí, které postihlo řadu rodin v éře Slovenského státu, ale také textem, který nás může vést k zamyšlení nad schopnostmi jednotlivce a společnosti seznamovat se a vyrovnávat se s historickou pamětí. Dokázali bychom i dnes pomoci ostrakizovaným bytostem? Byli bychom schopni psancům nabídnout bezpečné útočiště? Kolik z nás by v této situaci riskovalo vlastní život? Nehrál by svou klíčovou roli pro naplnění pomoci bezbranným lidem pouhý profit? Neselhali by nakonec někteří „zachránci“ pod vlivem zvyšujícího se tlaku? Dny strachu spatřují světlo světa v době, kdy poslední příslušníci z generace přímých svědků nacistické genocidy navždy odcházejí.  

O autorovi:
Milan Hes se narodil v roce 1976. Je absolventem oborů dějepis a základy humanitní vzdělanosti na UJEP v Ústí nad Labem. V roce 2012 na FF UK v Praze obhájil disertační práci na téma „Didaktické aspekty historické paměti holocaustu“ a absolvoval tak znovu obnovený obor didaktika dějepisu. Vyučuje na gymnáziu v Praze 4. Je spoluautorem kolektivní monografie „Kulturní a sociální skutečnost v dějezpytném myšlení“ (1999). Od roku 2005 pravidelně publikuje v odborných a populárně naučných časopisech. V roce 2012 vydal v nakladatelství Epocha publikaci „Čekání na smrt“, pojednávající o rodinném táboře českých Židů v Osvětimi. Pro stejné nakladatelství připravil v roce 2013 k vydání knihu „Promluvili o zlu“ (Holocaust mezi dějinami a pamětí). 

Dny strachu. Osudy ukrývaných Židů na Slovensku v časech vlády Jozefa Tisa

dny strachu

Autor: Milan Hes
Žánr: literatura faktu
Vydáno: 2013
Stran: 134
Vydalo: Nakladatelství Epocha a Pražská vydavatelská společnost

Hodnoceni: 80 % 

Zdroj foto: epocha.cz


 

Přihlášení



Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Herec Zbigniew Kalina: „Když vidím zajímavý styl chůze, okamžitě si ji na chodníku zkouším…“

200rozPozvání k rozhovoru přijal herec Zbigniew Kalina, jehož divadelním domovem jsou Městská divadla pražská. Právě v nich jej brzy čeká role Lorda Basingstoka v komedii A voda stoupá. Zbigniew se může pyšnit například Cenou Thálie pro mladého činoherce do 33...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Nezapomeňte na barborky!

barborky tradiceTrhání takzvaných barborek patří k jednomu z prvních vánočních zvyků a ve váze pak větvičky konkurují adventnímu věnci.

...

Z archivu...


Výtvarné umění

Architektura konverzí jako ukázka toho, že i starých věcí je třeba si vážit

industrial 200Pokud Vám osud industriálních staveb není lhostejný, pak jistě oceníte výstavu s názvem Architektura konverzí, která probíhá již od 17. prosince v Galerii Jaroslava Fragnera v Praze. Výstava byla připravena ve spolupráci s Výzkumným centrem ...

Divadlo

Únorové divadelní tipy z Violy: Miroslav Donutil nebo David Prachař na jevišti legendární scény

DIvadlo Viola 200Přemýšlíte, jak si ukrátit dlouhé únorové večery? Přinášíme tipy na intenzivní divadelní zážitek v Divadle Viola na Národní třídě v centru Prahy.

...

Film

Scooby-Doo v celovečerním animáku


Scoob perexScooby-Doo a jeho přátelé se dočkali prvního celovečerního animovaného dobrodružství, které na český trh přináší společnost Magic Box. Členové Záhad s.r.o. by se rádi posunuli dál a zača...