Legenda starých Aztéků vypráví, že tato rostlina vznikla z několika kapek krve ze srdce nešťastně zamilované bohyně. Domovinou tohoto skoro čtyřmetrového polokeře je Mexiko a Guatemala.
Indiáni ji využívali k výrobě červeného barviva. Při poranění stvolu vytéká latex, který jim sloužil jako základ při výrobě léků. Pozornost si získala zbarvením listů na vrcholku s prakticky schovanými drobnými kvítky. K tomu, aby rostla, potřebuje noc delší než 12 hodin, a to je právě v době vánoční. Proto už v Mexiku v 17. století se františkánští mniši snažili spojit ji s Vánocemi. Tvrdili, že je to betlémská hvězda a její červenou barvu spojovali s krví Ježíše Krista. Brzy se stala oblíbenou ve španělsky mluvících zemích pod různými názvy. Ve Španělsku to byl Květ Božího hodu, ve Venezuele Papoušek a v Nikaragui jí říkali Pastora. V USA zlidověl název Poinsentia, podle velvyslance USA v Mexiku, který si ji pro sebe a své přátele přivezl domů v roce 1825. Jméno po něm začal používat americký zahradník, když je začal pěstovat ve velkém. Hvězdě se věnovaly další generace, a tak byly vyšlechtěny pro umístění v domácnostech v různých barevných variantách.
Do Evropy, jako nový druh do svého herbáře, ji přivezl Alexander von Humboldt. O její zařazení na pěstování se zasloužil Benedikt Roezl, milovník orchidejí, který se učil v letech 1836-1840 v děčínském zahradnictví u hraběte F. A. Thuna. Roezl pracoval velmi úspěšně v mnoha evropských zahradnictví, od roku 1846 v Belgii jako vrchní zahradník u Louise van Houttera. Teprve pak si mohl splnit své nejtajnější přání, odjet do Ameriky (v roce 1855). Procestoval její značnou část a sbíral zejména odrůdy orchidejí, které posílal do Evropy. Mezi nimi i pryšec nádherný. Své výpravy po celé Americe si financoval sám tím, že si otevřel hostinec a zahradnictví na různých místech. Z Evropy si nechal zasílat jabloně a hrušky, které tam začal pěstovat, a do Evropy směřovaly okrasné rostliny, zejména orchideje. Pokoušel se tam pěstovat ramii (přadná rostlina), vymyslel a postavil i stroj na její úpravu a přitom přišel o ruku. Po tomto úraze předává hospodářství a zahradnictví příbuzným a věnuje se již jen sběru semen rostlin. Brzy se zařadil mezi světově významné botaniky.
Pomník Benedikta Roezla (Nové Město) Karlovo náměstí
Do Evropy se vrací v roce 1872 s neznámými orchidejemi, které byly pojmenovány jeho jménem (celkem 130 rostlin nosí jeho jméno). Do Ameriky se vrátil ještě několikrát a za pomoci svých synovců úspěšně nachází nové neznámé druhy orchidejí, ale odesílá i semena konifer, juky, povlinice atd. Cestování bylo v té době velmi náročné a tak se vrací do Evropy(1876) a natrvalo se usazuje v Praze. V roce 1883 zakládá zahradnický časopis Flora, kde popisuje své zážitky z cest a nalezené rostliny. Umírá v roce 1885 a od roku 1898 na Karlově náměstí v Praze stojí jeho pomník.
Prameny a foto: internet
| < Předchozí | Další > |
|---|
Aleš Novotný je mladý spisovatel, který se hodně zaměřuje na psaní pro mladé. Jak sám uvádí, je to zřejmě proto, že sám psal už od třinácti let a spousta jeho prvních spisovatelských pokusů vzniklo právě v období jeho vlastního dospívání. Přečtět...
V sobotu, 22. února, ožije masopustním veselím i jinak poklidné městečko Štramberk, nedaleko Kopřivnice. Těšit se můžete na jitrnice, jelítka nebo třeba domácí tlačenku. V případě zájmu vám u jednotlivých stánků rádi vysvětlí, jak se ta která dobrota připravuje. 
Zatímco výstava Tres Olomucensis, která přinesla díla tří olomouckých výtvarníků, koncem června v Domě kultury v Kroměříži končí, další výstava bude od 2. července patřit prezentaci prostějovské fotografky Jany Zaorálkové. Její výstava naz...
Ve středu 4. října 2023 oslavil své 40. narozeniny dlouholetá herecká opora muzikálového souboru Městského divadla Brno Lukáš Janota.
V neděli 20. června 1993 zahájila své vysílání první česká komerční televize TV Premiéra, která si drží silnou diváckou základnu i slušnou sledovanost již 25 let. Že vám název stanice nic neříká? To proto, že se v roce 1997 přejmenovala na TV Pri...