Legenda starých Aztéků vypráví, že tato rostlina vznikla z několika kapek krve ze srdce nešťastně zamilované bohyně. Domovinou tohoto skoro čtyřmetrového polokeře je Mexiko a Guatemala.
Indiáni ji využívali k výrobě červeného barviva. Při poranění stvolu vytéká latex, který jim sloužil jako základ při výrobě léků. Pozornost si získala zbarvením listů na vrcholku s prakticky schovanými drobnými kvítky. K tomu, aby rostla, potřebuje noc delší než 12 hodin, a to je právě v době vánoční. Proto už v Mexiku v 17. století se františkánští mniši snažili spojit ji s Vánocemi. Tvrdili, že je to betlémská hvězda a její červenou barvu spojovali s krví Ježíše Krista. Brzy se stala oblíbenou ve španělsky mluvících zemích pod různými názvy. Ve Španělsku to byl Květ Božího hodu, ve Venezuele Papoušek a v Nikaragui jí říkali Pastora. V USA zlidověl název Poinsentia, podle velvyslance USA v Mexiku, který si ji pro sebe a své přátele přivezl domů v roce 1825. Jméno po něm začal používat americký zahradník, když je začal pěstovat ve velkém. Hvězdě se věnovaly další generace, a tak byly vyšlechtěny pro umístění v domácnostech v různých barevných variantách.
Do Evropy, jako nový druh do svého herbáře, ji přivezl Alexander von Humboldt. O její zařazení na pěstování se zasloužil Benedikt Roezl, milovník orchidejí, který se učil v letech 1836-1840 v děčínském zahradnictví u hraběte F. A. Thuna. Roezl pracoval velmi úspěšně v mnoha evropských zahradnictví, od roku 1846 v Belgii jako vrchní zahradník u Louise van Houttera. Teprve pak si mohl splnit své nejtajnější přání, odjet do Ameriky (v roce 1855). Procestoval její značnou část a sbíral zejména odrůdy orchidejí, které posílal do Evropy. Mezi nimi i pryšec nádherný. Své výpravy po celé Americe si financoval sám tím, že si otevřel hostinec a zahradnictví na různých místech. Z Evropy si nechal zasílat jabloně a hrušky, které tam začal pěstovat, a do Evropy směřovaly okrasné rostliny, zejména orchideje. Pokoušel se tam pěstovat ramii (přadná rostlina), vymyslel a postavil i stroj na její úpravu a přitom přišel o ruku. Po tomto úraze předává hospodářství a zahradnictví příbuzným a věnuje se již jen sběru semen rostlin. Brzy se zařadil mezi světově významné botaniky.
Pomník Benedikta Roezla (Nové Město) Karlovo náměstí
Do Evropy se vrací v roce 1872 s neznámými orchidejemi, které byly pojmenovány jeho jménem (celkem 130 rostlin nosí jeho jméno). Do Ameriky se vrátil ještě několikrát a za pomoci svých synovců úspěšně nachází nové neznámé druhy orchidejí, ale odesílá i semena konifer, juky, povlinice atd. Cestování bylo v té době velmi náročné a tak se vrací do Evropy(1876) a natrvalo se usazuje v Praze. V roce 1883 zakládá zahradnický časopis Flora, kde popisuje své zážitky z cest a nalezené rostliny. Umírá v roce 1885 a od roku 1898 na Karlově náměstí v Praze stojí jeho pomník.
Prameny a foto: internet
| < Předchozí | Další > |
|---|
Přesto, že datum v kalendáři a nevlídné počasí za okny naznačují, že festivalovému řádění je pro letošní rok konec, není to docela pravda. Už zítra propůjčí hokejoví fanoušci svůj zlíns...
Předpokládá se, že lidstvo, jako takové, může mít nejstarší vztah s horou Kilimandžáro. Nachází se totiž nejblíže prvního výskytu Homo sapiens, který byl zaznamenán. Nikdo neví, co přesně název „Kilimandžáro“ znamená. Ale klimatologové předpokládají, že ...
V sobotu 21. září uvedlo Městské divadlo ve Zlíně první večerní premiéru právě se rozbíhající divadelní sezóny. Pocty „být první v nové sezóně“ se dostalo muzikálu Divotvorný hrnec v režii umělecké šéfky zlínského divadla Hany Mikoláškové.
Mulan (Yifei Liu) je divoká a nezkrotná dívka. Aby přinesla čest své rodině, měla by se vdát a být tichá a poslušná, ale tyto podmínky splnit nedokáže. Když císař (Jet Li) vydá nařízení, že každá rodina musí poslat jednoho muže, který vstoupí do a...