Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Do líbezného valčíku na starém gramofonu, zazněly dvě ohlušující rány. Stalo se to 28.6 v 11 hodin a několik minut, jen se nepíše rok 1914, ale rok 2014. Ústečtí muzejníci tím otevřeli svou výstavu věnovanou době před 100 lety, kdy byl v Sarajevu spáchán atentát na následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, při kterém zahynula i jeho manželka Žofie Chotková, pocházející z Velkého Března u Ústí nad Labem.  Poslední slova, která k ní její manžel pronesl, se stala názvem celé výstavy. Podtitulkem k těmto slovům, přidali ústečtí muzejníci…ústečané a I. světová válka.

Na našem území jsou stovky pomníčků věnovány těm, kteří se z války už nevrátili a ani lidem „v zázemí“ se moc dobře nežilo. Právě těm je výstava věnována, aby ukázala dobu, jak tehdy lidé žili a přibližuje jí i běžnými věcmi. Atmosféra té doby dýchá z každého vystaveného předmětu, za kterým byl vždy konkrétní člověk a jeho životní osud.

Vystaveny jsou ručně kreslené pohlednice, které posílali vojáci svým nejbližším. Do války odcházeli nejen lidé, ale byli rekvírováni psi, koně či zvony (odlitek jednoho z nich z roku 1544 je také vystaven. Návštěvník uvidí i spokojenou rodinu následníka po úspěšném lovu. Ale hlavně stovky drobností, od zajímavých odznáčků (všímavý návštěvník uvidí, že jeden z nich má i vyobrazený voják na své čepici), přes památky ústeckých spolků veteránů až po uniformy, helmy a zbraně. Ženy, které připravují vánoční dárky na frontu, nebo stojí ve frontách před obchody.

Také uvidí černý přídělový krajíc na celý den, či přídělové lístky. Sbírky, které byly pořádány pro financování nákladů války, kdy za zlato a šperky dárce obdržel na památku železnou medaili či prsten. Pozornost je také věnována osobám z Ústecka, generálu Kadleci či Oldřichu Černému. Raritou je nenápadný zapůjčený dopis (i s českým překladem) hraběte Harracha, který byl ve stejném autě s následníkem a jeho manželkou. Adresován byl jeho ženě Alici  ze dne 3.7.1914, z něhož cituji:
„Nejmilejší poklade, píši Ti pod tlakem toho nejstrašnějšího, co se v lidské fantazii může zrodit… sám jsem vyvázl z deště kulek. Jejich Výsosti vlákány do uzavřené pasty, z které se nedalo vyváznout, neboť kdyby selhal 2 atentátník, byli připraveni ještě 4 další… Neúprosné kostky jsou vrženy“.   
Další zajímavostí je promítání na stovky diapozitivů, kde se bohoslužby střídají s kopáním zákopů, běžným vojenským životem i s popravami odpůrců.
Na výstavu, kterou se svou příslovečnou perfektností připravil kolektiv muzea, byl využit nejen vlastní depozitář, ale i upomínkové předměty z té doby, věnované obyvateli i zapůjčené od ostatních institucí (zámek Velké Březno a Konopiště či ústecký archiv). A památky z té doby přinášejí lidé dál, jak je vidět ze speciální vitríny u vchodu na výstavu, mezi nimi i „můj zapalovač“ který používal děda mého kamaráda v Srbsku.
Svou návštěvou nejen oceníte mravenčí práci muzejníků, ale získáte i jiný pohled na dějinné události z pohledu rodin, které každý den četly noviny se seznamy zabitých, a děsili se návštěvy pošťáků přinášejících zprávu, že  jejich rodina má o jednoho člena méně.

Foto z výstavy : autorka

www.muzeumusti.cz