Výjimečný a bouřlivý život Světlany Allilujevové. Takový podtitul nese kniha Rosemary Sullivanové Stalinova dcera.
A je to opravdu tak. Bouřlivé už bylo její přijetí do amerického azylu, k němuž došlo takřka v poslední minutě, protože Američané se kvůli tehdy rozdělenému světu báli, aby to nebylo vnímáno jako provokace… Americkou ambasádu navštívila v Indii. Nejdřív jí to, že je dcerou Stalina, ani nevěřili. „Rayle si zachoval podezíravý přístup. Zeptal se ženy, proč se nejmenuje po otci Stalinová nebo Džugašviliová…“. Světlana vysvětlovala, vysvětlovala a vysvětlila… Přesvědčila!
Potom nastalo drama: „Když si zaměstnanci ambasády přečetli depeši odmítající Světaninu žádost o azyl, odpověděli: ´Je pozdě. Už odjeli. Jsou na cestě do Říma.´ Zaměstnanci si však neověřili status letu 751. Kdyby bývali zjistili, že Allilujevová s Raylem už skoro dvě hodiny sedí v letištním salonku a lze je ještě odvolat, Světlana by putovala zpět na velvyslanectví, odkud by ji vzápětí ´vykopli´. Celý její následující život by se pak odvíjel úplně jinak…“ Podobně dramaticky, kdy její život visel doslova na vlásku, se odvíjel celý její život…
Lamentování nepřinese nic dobrého
V poutavě psané knize se dozvíte o jejím rozporuplném vztahu k otci. „Světlana Kellymu čas od času vyprávěla nečekané a zábavné historky o svém otci, z nichž jedna pojednávala o tom, jak Stalin „ztratil nervy“ se svým papouškem….“, „…Světlana opáčila, že ona netrpěla. Trpěli lidé, kteří se vraceli z táborů…“. Politické procesy, věznění i popravy prožívala bolestivě. Dočtete se o tom, v čem byla úplně jiná než otec a které rysy byly podobné, jak se nálepky „Stalinova dcera“ nikdy nezbavila… Dočtete se o kremelských letech, sovětské realitě, útěku do Ameriky, přivykání životu na Západě, což nebylo jednoduché…
„Co je to štěstí? Jsem spokojená, a když je vám 70 let, tak to není špatné. Zažila jsem velmi dobré i velmi špatné chvíle. Nikdy jsem se nepokládala za mučednici. Proč bych si měla stěžovat? Lamentování je nejhorší věc na světě. Nic dobrého vám nepřinese. Možná nesu na bedrech kříž, ale netrpím.“ Tak nějak asi Světlana vnímala život, se vším, co jí přinesl i co jí vzal. Na 574 stránkách se toho o něm dočtete hodně, do pár řádek se to nevtěsná. A stojí to zato. Na knize je cenné i to, že autorka ji pojala nezaujatě, dominují tam fakta.
Stalinova dcera – Rosemary Sullivanová
Z anglického originálu přeložil Jiří Kobělka
Grafická úprava obálky Natálie Pecková
Vydalo nakladatelství Motto ve společnosti Albatros Media a. s.
Praha 2017
ISBN 978-80-267-0837-7
Hodnocení: 95 %
| < Předchozí | Další > |
|---|
Co poslední rok dělala a čím se zabývala herečka Bohdana Pavlíková, ale také o tom, jaké má mimoherecké vlohy či koníčky, jaké filmy či seriály ráda sleduje anebo o tom, co jí třeba už v další sezóně čeká, je následující rozhovor. I když působi...
Pryč jsou ty poklidné časy, kdy ve zbožné úctě provolával francouzský lid slávu svému milovanému panovníkovi Ludvíku XVI. a jeho ženě Marii Antoinettě. V roce 1789 totiž padají spolu s Bastilou i všechny zábrany a rozlícený dav...
Po celý únor představí svou tvorbu v Domě kultury v Kroměříži na samostatných výstavách dvě moravské výtvarnice. Zatímco Dana Losenické Prečan bude v rámci výstavy „Koláže a kresby jsou mou poezií“ prezentovat originální koláže, Zuzana Deutschová před...
Už od začátku ledna probíhají v pražském Divadle Broadway zkoušky na nový muzikál Mýdlový princ, jehož premiéra je ohlášena na 12. března 2015. Zatímco režisérem inscenace, která je avizována rovněž jako hudební komedie, je...
Je hezké, když dva ctihodní vysokoškolští profesoři Peter Michalovič a Vlastimil Zuska (oba přednášejí na filosofických fakultách, první v Bratislavě, druhý v Praze) se oddají k...
