Šestým dílem Pravé americké džíny se dostáváme do druhé poloviny série Velké století, kterou nám přináší oblíbený švédský spisovatel Jan Guillou. Prostřednictvím rodiny Lauritzenů se dozvídáme o švédských a norských dějinách dvacátého století. Tentokrát jsme v čase doputovali do padesátých let.
V minulém díle Modrá hvězda jsme prožili druhou světovou válku očima Johanne, která se přidala k norskému odboji, ale byla i ve službách Velké Británie. Kniha ve svém stylu pokročila od přemýšlivých pasáží předchozích knih k brutálním akcím a autor krásně odhalil svůj spisovatelský um. Pro mě nasadil laťku tak vysoko, že jsem se trochu bála, jak bude dále pokračovat, zda čtenáře může znovu překvapit tak ohromným způsobem.
Pro tentokrát je našim průvodcem švédskou moderní historií Eric, syn Helene, který žije ještě se svým bratrem Axelem a jeho otcem Harrym, vynikajícím hráčem na klavír. Ještě stále se pohybuje v čase, kdy je rodina Lauritzenů pohromadě, stále má dostatek finančních zdrojů, na což je zvyklá.
Hlava rodiny, Ericův dědeček Oscar, vyráží se svým vnukem a synem Hansem Olafem do Afriky. Do země, kterou dobře znal z doby první světové války, jelikož tam budoval železnici. Bohužel se na zdravotním stavu dědečka cesta podepsala fatálním způsobem a tak rodina čelí velké ztrátě. Odchod Oscara způsobí velký rozkol v rodině a zcela nové životní podmínky pro mnoho jejich členů.
Jako právě Erikovi, Axelovi a matce, kteří nyní žijí sami v malém bytě, kde neteče ani teplá voda. Ovšem Helene je silná žena, která neustále vymýšlí plány, jak z této nevalné situace ven. Eric si užívá dětství a přechod do puberty. Závodně plave, dobře se učí, zajímá se o dívky a především ale odhaluje tajemství svého původu.
Díky příběhu můžeme pozorovat nejen vývoj v rodině Lauritzenů, ale především sociální situaci ve Švédsku – co se dělo, co se podporovalo, co bylo naopak zakázané. Na skok se taky podíváme, jaká byla situace v Africe a je zde popsán i průběh norského vesnického pohřebního rituálu. Výborným nápadem bylo na začátku knihy přidat rodokmen – čtenář se může lehce zorientovat.
Forma, pro kterou se Guillou rozhodl, je fantastická. Ve všech předchozích dílech jsem měla problém se na začátku začíst. Tentokrát to vůbec nehrozilo. Ericův dětský pohled na dění provázený jeho obrovskou barvitou představivostí je velmi lákavý a hravý. Autor se nebál prostřednictvím Erika také poukázat na to, jak mnohdy dospělí před dětmi tají věci, které ale nakonec vyjdou najevo. Kdyby s dětmi promluvili okamžitě a otevřeně, ušetřilo by se mnoho trápení a nedorozumění.
Krátce – kniha je dalším báječným počinem série Velké století, dalším ukázkou toho, že Guillou umí přecházet z jednoho stylu do druhého a nenudit. Nezbývá než se těšit na další pokračování. V domácím Švédsku je další díl znám pod názvem 1968 a český čtenář musí chvíli vydržet, aby se mohl znovu začíst do osudů členů rodiny Lauritzenů.
Recenze na předchozí díl: http://www.kultura21.cz/literatura/15701-blue-star
Název: Pravé americké džíny/Äkta amerikanska jeans
Autor: Jan Guillou
Přeložila: Helena Matochová
Žánr: překladová beletrie
Vydáno: 2017
Nakladatelství: Host
Počet stran: 349
Hodnocení: 100 %
Foto: www.hostbrno.cz
http://nakladatelstvi.hostbrno.cz/nakladatelstvi/prekladova-beletrie/prave-americke-dziny-1351
< Předchozí | Další > |
---|