V nakladatelství Host vyšla městská fantasy Stali jsme se městem od úspěšné afroamerické spisovatelky N. K. Jemisinové. Od ní již v překladu vyšla především oceňovaná trilogie Zlomená země (Host 2018, 2019, 2020). Méně úspěšná už pak byla trilogie Dědictví, ze které do dnešních dní vyšel v překladu pouze první díl (Argo, 2013). Zatímco dosud nás spisovatelčino pero přenášelo do daleké budoucnosti Země nebo do naprosto fiktivních fantasy království, tentokrát se podíváme do nanejvýš aktuálního New Yorku.
Stát se New Yorkem v nelehké době
Velká města, saturovaná dostatečným počtem lidských příběhů a osudů, jednoho dne dospějí a stanou se z nich živé bytosti. Jejich silnice se stanou krevním řečištěm, lidé červenými krvinkami, jež dodávají městu kyslík, a tak dále. Tentokrát ožívá New York. Každá živá bytost má však i něco, co ji ohrožuje – infekce, cizí tělesa a zhoubné nádory, které do ní zkrátka nepatří. V případě New Yorku jsou to lovecraftovská monstra, developmenty i současné sociální problémy. Pokud město infekcím podlehne, dopadne jako Atlantida pod vodou, Pompeje pod lávou či naposledy New Orleans pod katastrofálním náporem hurikánu.
Města však na to nejsou sama. Při jejich zrodu jsou vyvoleny lidské avatary, které je zastupují a bojují za ně. U New Yorku se však při zrodu cosi pokazilo a jeho hlavní avatar se vyčerpán stahuje do zálohy. Rodí se tak dalších 5 dílčích avatarů zastupujících 5 částí New Yorku, kteří se musí setkat a spojit své síly v boji za své milované i nenáviděné velkoměsto. Na pomoc jim z Brazílie přichází i snědý Paulo. Dvanáctimilionový a chudinskými slumy ověnčený São Paulo.
Bacha, jdou po tobě kavárny Starbucks™ a developeři!
„Takže jako fakt? Chapadlovitá příšera vysílá bigotní hajzlíky, aby tě prudili na internetu? Jakože takhle teď funguje lovecraftovskej horor?“
Jedna z postav to vystihla docela přesně. Dnes už se monstra nevynořují jen tak z hlubin oceánů a trhlin reality, tak jako za našich dědečků. Dnes se dávné zlo zhmotňuje v twitterových válkách a reliktech 4chanu, ve zhoubném developmentu a procesu gentrifikace, ale i v každodenních projevech sexismu, rasismu a xenofobie. V jedné ulítlé scéně doslova vstane ze svých základů kavárna řetězce Starbucks a vrhá se po hrdinech – tyto generické kavárny vyrůstají ve městech jako cizopasník či invazivní druh, který nemá s původním rázem dané čtvrti absolutně nic společného a jen prohlubuje gentrifikační problémy. A kdože se všemi těmito problémy vlastně musí bojovat?
Avataři se superschopnostmi
Každý z avatarů je v podstatě stereotypem své části New Yorku. Asi jako kdyby pražskou Letnou zastupoval hipster pracující v marketingu a třeba takový brněnský „Bronx“ zase romský raper. Pokud však jako český čtenář, který zná New York City maximálně ze sitcomů a plakátů s mrakodrapy, vůbec neznáte reálie a stereotypy takového Brooklynu či Queensu, není to na překážku. Jemisinová vás s nimi dokáže plnohodnotně seznámit, navíc je kniha doplněna i o mapu NYC. Některé méně známé americké reálie pak navíc přičinlivě sesumíroval překladatel Jakub Němeček do krátkého slovníčku na konci knihy.
Jelikož je New York City v podstatě synonymem kosmopolitismu, zastupují jej snědý homosexuální bezdomovec, afroamerická městská zastupitelka, co bývala slavnou raperkou, mladá a nadaná Indka z nové generace přistěhovalců či postarší lesbická potomkyně domorodého kmene Lenapů. Každý nich má při tom svou superschopnost – třeba agresivní rap, nebo geniální matematické smýšlení. Kniha tak občas navzdory své originalitě sklouzává v akčních scénách k čemusi, co připomíná současnou nadprodukci hollywoodských filmů o superhrdinech nebo nějaký generický seriál od Netflixu.
Lovecraftovský resentiment
H. P. Lovecraft má ve Stali jsme se městem velice zvláštní zastoupení. Je třeba vědět, že tento proslulý spisovatel je kromě svého zásadního vlivu na (americký) hororový žánr znám i svým velice otevřeným rasismem, homofobií a antisemitismem. Jemisinová si přitom z jeho odkazu propůjčuje jeho Nepřítele s velkým N, jehož naprosto cizí svět je mimo jakékoli chápání a vzpírá se i euklidovské geometrii. Čím více totální iracionálno pohlcuje nám známý svět, tím je děsivější. Nedalo by se však říct, že je snad kniha Stali jsme se městem nějakou spisovatelskou poctou Lovecraftovi a jeho odkazu. Jemisinová si spíše propůjčuje jeho literární odkaz jen proto, aby mu mohla pomocí svých postav tmavé pleti „nakopat p*del“, jak sdělila v jednom rozhovoru o připravované trilogii.
Lehce paradoxní? Možná. Je diskutabilní, zda tato literární katarze nesklouzává spíše k rozpačitému resentimentu. První informací, kterou se o hlavních postavách vždy dovídáme, je jejich barva pleti i s přesným odstínem, případně i odlišná sexuální orientace (tu máš, Lovecrafte!). A naopak, hlavním ztělesněním Nepřítele je „žena v bílém“ či „dr. Whiteová“, přičemž toto bílé monstrum ovlivňuje svými manipulativní chapadly chování všech těch bigotních, rasistických, neonacistických a republikánských bělochů, kteří jdou hlavním hrdinům po krku. Čímž se dostáváme k dalšímu bodu – politické dimenzi díla.
Kulturní války na pozadí urbánní fantasy
Inkluze všech jakkoli společensky vyloučených lidí rozhodně patří do současné literatury, ať už se jedná o jinou barvu pleti, o queer osoby, o chudé, o nemocné... Umožňuje nám to seznámit se s jejich odlišnou životní perspektivou, netušenými problémy a pohnutými osudy v obecně ignorující společnosti – a je to jen dobře. Jenže Jemisinová se možná až tolik snažila napsat vše-inkluzivní knihu, že to přímo bije do očí a občas to působí obzvláště na sílu. A co víc, přítomnost vysokého počtu hlavních postav (asi 5 či 6) nám příliš nedovoluje se ani s jednou z nich seznámit do hloubky a vcítit se do její kůže. Alespoň ne v prvním díle této knižní trilogie.
Vydána v roce 2020 a ještě k tomu ve Spojených státech, tato kniha je rozhodně zrcadlem své doby. Nejspíš rozhořčí spoustu republikánů, konzervativců, ultrapravičáků a šovinistů, pokud by se snad náhodou rozhodli číst městskou fantasy od černošské autorky. Nicméně i liberál (za jakého se považuje i autor této recenze) či tzv. woke může být otráven tímto usilovným „přesvědčováním již přesvědčených“ a vyčerpávajícími kulturními komentáři v urbánní fantastice. A ačkoli je každá kniha na světě určitým způsobem vždy ideologická, čtenář může mít pocit, že politická linka Stali jsme se městem naprosto převažuje nad fantastickým dějem knihy, nikoli naopak. Tedy na úkor děje a jeho volného plynutí.
Pokud celou tuto dimenzi současných kulturních válek dokážete v knize ignorovat, milovat nebo i nevidět, dostane se vám odpočinkové knihy v žánru urban fantasy, která má neotřelý a dosud neviděný koncept oživlých měst. Lze jen očekávat, co přinesou další dva díly série. Potenciál tu je, a to obrovský.
Stali jsme se městem
Autor: N. K. Jemisinová
Originální název: The City We Became (2020)
Překladatel: Jakub Němeček
Nakladatelství: Host, 2021
Počet stran: 472
https://www.hostbrno.cz/stali-jsme-se-mestem/
| < Předchozí | Další > |
|---|
Terezu Tobiášovou už nějaký ten pátek můžeme vídat jako moderátorku na úspěšné televizní hudební stanici Óčko. Za svou kariéru měla možnost poznat nespočet kvalitních českých interpretů a dělat ...
Píše se rok 2014 a na pulty knihkupectví se dostává další ze série románů Briana Herberta a Kevina J. Andersona, zasazený do vesmíru Duny, který vytvořil skoro před půl stoletím Frank Herbert.
Dva umělci, dva kulturně i geograficky vzdálené světy, dva unikátní pohledy na soudobou společnost a její proměny. To vše přináší společná výstava čínského umělce He Jinweie a Čecha Tomáše Císařovského. Multik...
V rámci projektu Jiřího Ondry a Egona Tobiáše Velký třesk na Malé scéně jsme se zúčastnili premiéry inscenace s tajemným názvem Ten kůň nelže. A nelhal! V netradičním di...
Bývalo dobrým zvykem, že karlovarský filmový festival uváděl rozsáhlé přehlídky slavných tvůrců evropských i mimoevropských, takže zájemci se tak mohli v uplynulých letech seznámit s reprezentativním průřezem celoživotního odkazu takových osobností, jako by...