Kdo by to byl řekl. V pražském podzemí se nachází brána, která nás může zavést do jiného, alternativního světa. Nikdo to netuší, strážci ji bedlivě hlídají. A pak se to stane. Tajemný zasvěcovací rituál cosi změnil. Kdesi v podzemí se cosi změnilo a podivné monstrum se začalo potulovat podzemím centra Prahy.
A v ten okamžik se to stalo!
Očima ani sluchem, žádným z lidských smyslů, nezaznamenali sebemenší změnu. Nepostřehli vůbec nic. Vše zůstávalo při starém. Zářící křišťál na oltáři odrážel plamínky svíček. Ve vzduchu čpěl kouř a pach roztaveného vosku. Magická Praha nad jejich hlavami dál pokojně nabízela svá kouzla i prokletí, ale kdesi v jejím podzemí, někde blízko nich, skoro na dosah ruky, se cosi hnulo.
Netušili, co způsobili, a neměli ani zdání, jak to zastavit. A přitom jim i městu zbývalo tak málo času k záchraně.
Detektiv Sumara s kolegyní Šímovou mají před sebou velmi obtížný případ. Při vyšetřování se objevují podivná znamení, zbytky neexistujících rostlin a je odhaleno jakési stvoření, které se člověku moc nepodobá. K tomu ještě záhadný cizinec sleduje všechny podezřelé i vyšetřovatele, nikdo netuší proč. Celý podivný případ je čímsi spojen s tajemným Voynichovým rukopisem, který se pokouší jisté společenství rozluštit. Zdá se, že už jsou na dosah svého cíle.
Nikdy předtím Sumara se Šímovou nebyly tak blízko tajemných sil, ještě nikdy předtím jim nešlo tolik o život. Navíc stopy je vedly po cestě, která se jim zdála naprosto nesmyslná. Oba racionálně myslící vyšetřovatelé odmítali během vyšetřování některé vlastní vývody vůbec přijmout. Ale v Praze umírají lidé, zločinu se musí zabránit a Šímová zmizela v podzemí…
Jak nazvat detektivní příběh Arnošta Vašíčka? Nejlépe se hodí opravdu slovo strhující. Mistrně skládá kapitoly tak, abychom byli neustále v napětí, utne příběh jednoho hrdiny v okamžiku, kdy už už se blížíme k cíly, aby nás nechal sledovat příběh druhého. Mezi tím vším se pohybuje podivné monstrum – ani člověk, ani zvíře – které všem nahání strach, přitom se zdá, že daleko vyděšenější je ono samo.
Arnošt Vašíček je uznávaný český záhadolog. Pátrá o tajemstvích, které odhaluje, různé jevy dává do nečekaných souvislostí, odkrývá nečekané pravdy. Na svém kontě má spoustu knih o různých záhadách z celého světa. A vždy k nim ještě přidá něco navíc: detektivní příběh nebo televizní seriál. Ztracená brána je právě bonusem k jeho pátrání kolem Voynichova rukopisu. Bonusem víc než zdařilým.
Ztracená brána
Autor: Arnošt Vašíček
Žánr: krimi
Vydáno: 2012
Stran: 184
Vydalo nakladatelství: Edice České televize
Hodnocení: 75 %
Zdroj foto: Albatros
| < Předchozí | Další > |
|---|
Před Vánoci jsme si pro vás připravili rozhovor nejen o zázracích. Mgr. Jiří Vlček, DiS. s nimi totiž pracuje cíleně a tvrdí, že se věci mohou změnit k lepšímu. A to ať už si přejeme cokoli. Jako psychoterapeut a kouč totiž lidem pomáhá p...
Tohle není dieta, milí čtenáři, je to možná stravovací a životní styl, který vám přinese úlevu nejen na těle, ale i na duši. A je to přitom tak jednoduché, jen to je občas proti zažitým konvencím a všem těm rádoby dietním a stra...
Když Marika potká Josefa, je to velká láska. Ta však hned na začátku projde těžkou zkouškou. Josefovi diagnostikují zhoubné onemocnění a čeká ho léčba, Marika stojí při něm a všemožně ho podporuje.
Dějiny násilí, adaptaci známého autobiografického románu Édouarda Louise, hvězdy francouzské literatury, uvede v české premiéře Švandovo divadlo. Příběh mladíka, který se stal jedné vánoční noci obětí zločinu, režíruje Tomáš Loužný patří...
Střihoruký Edward (1990) je dokonalá klasika. Johnny Depp si ve filmu vystřihl roli mechanického nekňuby, nad kterým se ustrne nejeden člověk a zvlhne nejedno oko. Mohl být šermí...