Kdo by to byl řekl. V pražském podzemí se nachází brána, která nás může zavést do jiného, alternativního světa. Nikdo to netuší, strážci ji bedlivě hlídají. A pak se to stane. Tajemný zasvěcovací rituál cosi změnil. Kdesi v podzemí se cosi změnilo a podivné monstrum se začalo potulovat podzemím centra Prahy.
A v ten okamžik se to stalo!
Očima ani sluchem, žádným z lidských smyslů, nezaznamenali sebemenší změnu. Nepostřehli vůbec nic. Vše zůstávalo při starém. Zářící křišťál na oltáři odrážel plamínky svíček. Ve vzduchu čpěl kouř a pach roztaveného vosku. Magická Praha nad jejich hlavami dál pokojně nabízela svá kouzla i prokletí, ale kdesi v jejím podzemí, někde blízko nich, skoro na dosah ruky, se cosi hnulo.
Netušili, co způsobili, a neměli ani zdání, jak to zastavit. A přitom jim i městu zbývalo tak málo času k záchraně.
Detektiv Sumara s kolegyní Šímovou mají před sebou velmi obtížný případ. Při vyšetřování se objevují podivná znamení, zbytky neexistujících rostlin a je odhaleno jakési stvoření, které se člověku moc nepodobá. K tomu ještě záhadný cizinec sleduje všechny podezřelé i vyšetřovatele, nikdo netuší proč. Celý podivný případ je čímsi spojen s tajemným Voynichovým rukopisem, který se pokouší jisté společenství rozluštit. Zdá se, že už jsou na dosah svého cíle.
Nikdy předtím Sumara se Šímovou nebyly tak blízko tajemných sil, ještě nikdy předtím jim nešlo tolik o život. Navíc stopy je vedly po cestě, která se jim zdála naprosto nesmyslná. Oba racionálně myslící vyšetřovatelé odmítali během vyšetřování některé vlastní vývody vůbec přijmout. Ale v Praze umírají lidé, zločinu se musí zabránit a Šímová zmizela v podzemí…

Jak nazvat detektivní příběh Arnošta Vašíčka? Nejlépe se hodí opravdu slovo strhující. Mistrně skládá kapitoly tak, abychom byli neustále v napětí, utne příběh jednoho hrdiny v okamžiku, kdy už už se blížíme k cíly, aby nás nechal sledovat příběh druhého. Mezi tím vším se pohybuje podivné monstrum – ani člověk, ani zvíře – které všem nahání strach, přitom se zdá, že daleko vyděšenější je ono samo.
Arnošt Vašíček je uznávaný český záhadolog. Pátrá o tajemstvích, které odhaluje, různé jevy dává do nečekaných souvislostí, odkrývá nečekané pravdy. Na svém kontě má spoustu knih o různých záhadách z celého světa. A vždy k nim ještě přidá něco navíc: detektivní příběh nebo televizní seriál. Ztracená brána je právě bonusem k jeho pátrání kolem Voynichova rukopisu. Bonusem víc než zdařilým.
Ztracená brána
Autor: Arnošt Vašíček
Žánr: krimi
Vydáno: 2012
Stran: 184
Vydalo nakladatelství: Edice České televize
Hodnocení: 75 %
Zdroj foto: Albatros
| < Předchozí | Další > |
|---|







Média se většinou zajímají o známé a slavné umělce či celebrity. Málokdy se najde prostor pro ty, kteří jsou teprve na začátku cesty. I to byl důvod, proč jsme požádali o rozhovor Michaelu Stehlíkovou, violoncellistku, kter...
V roce 1914 vypukla první světová válka a jedna generace kluků opustila školní lavice, aby s vlajícími prapory, nadšením a vojenskou hudbou táhli do války. Měli určitou představu, jak to bude probíhat, a ...
Její obrázky zaujmou na první pohled. Půvabné linie, syté barvy, krásné náměty. A pod tím vším ještě jedna vrstva, čárové křivky, které se prolínají celým obrázkem. Mimoděk je sledujete a ani nevíte, jak se odpoutáváte od každodenní reality ...
Jak říká Stanislav Moša, ředitel MdB, v divadelní sezóně 2025/2026 pro návštěvníky připraví celkem 8 inscenací. Pět z nich bude uvedeno na Činoherní scéně, tři pak na Hudební scéně. Dvě z nich budou premiérou českou a hned 3 (!) uvedou v premiéře světové!!!...
Od středy 21. listopadu do středy 28. listopadu 2018 se v Praze (a rovněž Brně) představí v pořadí již 21. FESTIVAL FRANCOUZSKÉHO FILMU. Nabídne široký výběr uváděných titulů, od těch, které se v českých kinech už uvádějí (či teprve uvádět budou), až k těm ně...