Nezvalova generace už neoslovuje

Úterý, 16 Duben 2013 04:00 Martin Žatecký

Vítězslav Nezval je spolu s Jaroslavem Seifertem považován za předního představitele českého poetismu. Upřímně nechápu proč. Ano, samozřejmě Edison nebo Akrobat jsou kouzelnými výtvory, ale ne všechna jeho tvorba stojí za to a je mnohdy přeceňována stejně jako i jiní čeští literáti! Mimochodem, vynikajícím vědcem zabývajícím se přeceňováním české literatury je anglický profesor pan Robert B. Pynsent, jenž rád pobuřuje svými myšlenkami i názory na českou literaturu (zabývá se například samizdatovou a exilovou literaturou). Momentálně vyučuje slavistiku a bohemistiku v Londýně.

Druhý svazek básní Vítězslava Nezvala tvoří jeho tři sbírky. První je Žena v množném čísle (1936), následuje Praha s prsty deště (také 1936) a celou knihu zakončuje Absolutní hrobař (1937), za kterým následuje ještě shrnující komentář. Jak můžeme tedy vidět, pohybujeme se v druhé polovině třicátých let dvacátého století.

Nebudu vám lhát. Při čtení jsem se mnohokrát nudil a dokonce jsem i několikrát usnul. Samotné verše se mi zobrazovaly pouze jako obrazy bez nějaké hlubší vzájemné spojitosti.

Abych však jen nehanil, velice se mi líbila sbírka Praha s prsty deště, jež mi asociovala vzpomínky na Prahu, do níž se pokaždé rád navracím, a v knize jsou místa vybarvena tak, že je máte přímo před očima, a tedy tou onou spojitostí je právě naše drahá stověžatá Praha. V dalších dvou knihách bohužel se mi již tolik básní nelíbilo. Našlo se jich pár, ale ty ani zdaleka nemohly přebít můj konečný názor.

V české literatuře podle mě existují daleko lepší autoři i díla, než zde rozebíraný Nezval. Má duše vždy zaplesá, když otevřu Erbenovu Kytici, Sládkovy Básně nebo podle mě nepřekonatelné Nerudovo Hřbitovní kvítí. Je jasné, že zde zmínění autoři byli různými osobnostmi i charaktery a jejich dílo se velice odlišuje, ale zkrátka Nezval ve mně nedokáže v mnohých případech vyvolat pocity jako výše zmínění autoři.

Bohužel u mě Nezval tímto spadá do průměru literatury u nás a myslím si, že ona slavná éra se vytrácí čím dál tím více, a mou generaci, i generace následující, ve většině případů již neoslovuje a asi ani už neosloví.

basne II nezval