Soumrak – nový kultovní román Dmitry Glukhovského
Banner

Soumrak – nový kultovní román Dmitry Glukhovského

Tisk

Soumrak 200Dlouho jsem přemýšlela, jak začít svůj článek o velmi výrazném románu ruského autora, až jsem při opětovném listování knihou narazila na tento odstavec: Mnohem později jsem pochopil záměr člověka, který napsal tyto stránky: příběh, který vyprávěl, připomínal bažinu. Stačilo do ní vstoupit – přičemž vůbec nebylo nutné číst knihu od začátku – a nebylo možné přestat, dokud zbývaly nějaké nepřečtené stránky. Autor jakoby záměrně kladl uprostřed stránek pasti a lákal neopatrného čtenáře přísliby budoucích tajemství, naznačoval výjimečnost prožitků a současně s tím nedovoloval ani na okamžik zapochybovat o tom, že popisované události jsou skutečné.(strany 19/20)

Ano, výstižněji bych autorův styl popsat nedokázala. Přesně taktové pocity mnou cloumaly, když jsem četla a četla a četla, protože jsem potřebovala co nejdříve dojít na samý konec. Dozvědět se, jak to dopadlo s překladatelem, kolem kterého se začaly dít podivné věci, i s výpravou španělských conquistadorů v šestnáctém století, jejichž zprávu právě překládal ze španělštiny do ruštiny.

Román má dvě vrstvy, dva příběhy, které měly běžet rovnoběžně vedle sebe, jenže ony se propojily, zkřížily, změnily směr. A tak jde překladateli, který přijal starý překlad jako zakázku, najednou o život. Stejně jako jde o životy oněch Španělů, kteří se v šestnáctém století v Mexiku prodírali džunglí a hledali dávné texty, možná i zlato. Stejně jako se kdysi probouzeli démoni chránící tajemství starých Mayů, probouzí se i démoni na konci roku 2012 v prosincové Moskvě.

Odložil jsem listy stranou a promnul si spánky. Pozvolna jsem přivykal myšlence, že mezi událostmi popsanými v deníku a mým životem existuje tajuplné spojení, zvláštní synchronizace, která očividně pořád sílila. Byl jsem ochoten předpokládat, že děsivý výkřik, který jsem slyšel na domovním dvoře, nebyl ničím jiným než ozvěnou oněch duchů deštného pralesa, které conquistadoři vytrhli z věčného spánku.

Jaguár v Moskvě? Na mém dvoře? Asi bych měl prolistovat bulvární tisk za poslední týden – třeba tam narazím na zprávu o šelmě na útěku. Pokud kniha, jak jsem se domníval, se opravdu může pochlubit magickými vlastnostmi, pomocí nichž dokáže narušovat realitu a promítat do ní vlastní události, neovlivnila nějakého hlídače zvířat tak, aby zapomněl zajistit mříž u některé klece v zoo u stanice Krasnopresněnskaja.

Moje dobrodružné teorie by nejspíš pochopili jen moskevští psychiatři, ale to mi bylo srdečně jedno. Rozhodl jsem se, že si své úvahy zatím ponechám pro sebe, protože mi bylo naprosto jasné, že ať zasvětím do svého tajemství kohokoli – přítele nebo policistu – každý mi určitě poradí jen to, abych démony zaháněl pravidelnými dávkami psychofarmak – a kdybych měl smůlu, mohli by mě dokonce strčit na kliniku.
(strana 168)

Soumrak

Překladatel Dmitrij Alexejevič prostě prožívá cosi neuvěřitelného, fatálního. Horečnatě pokračuje v překladu, jako kdyby čas přestal být jeho pánem, jako kdyby se blížil konec světa, který jenom on může zachránit tím, že získá celý text dávného spisku a že mu porozumí…

Velmi dobře vystavěný sci-fi román nenechává čtenáře na chvíli v klidu. Autor si pohrává s jednotlivými pasážemi, proplétá je, stupňuje napětí, aby na chvíli nechal oddychnout u šálku čaje. V rychlém tempu popostrkuje svého nemastného neslaného hrdinu k splnění jeho mise – zachránit svět, který stojí na samém kraji propasti. Dmitry Glukhovsky umí velmi přesně střídat v pravidelných dávkách spalující napětí s chvilkami odpočinku, v nichž nechává svou hlavní postavu filosofovat nad současným světem, obnažovat lidstvo jako celek i chování jednotlivců. Tyto pasáže však nezneužívá ve velkém, vždy v přesný okamžik udeří novou vlnou adrenalinu, takže si čtenář brzy připadá jako na lochnesce, která ho veze ve střídavém rytmu zběsile k velikému, nečekanému finále.

Jde o opravdu velmi zdařilý román, který byl inspirován zprávami o konci mayského kalendáře a který velmi umně odpovídá na romány Dana Browna v ruském všeobjímajícím stylu. Kvalitě knihy přispěl velmi dobrý překlad Rudolfa Řežábka.

soumrak Glukhovsky

Dmitry Glukhovsky (Dmitrij Gluchovskij) se narodil v roce 1979 v Moskvě, základní vzdělání získal v moskevské škole V. D. Polenova s rozšířenou výukou francouzského jazyka. Čtyři a půl roku žil v Jeruzalémě, kde vystudoval mezinárodní vztahy. Pracoval jako televizní a rozhlasový reportér v Německu a ve Francii. Působil coby válečný korespondent v Izraeli a Abcházii, pracoval pro Rádio Rusko a stanici Deutsche Welle, na kanálech Euronews a Russia Today, byl činný jako korespondent kremelské skupiny, která osvětluje činnost prezidenta Ruské federace. Od roku 2008 je ředitelem stanice Maják. Hovoří pěti jazyky.

Debutoval na internetu se sci-fi románem Metro 2033, jehož části publikoval na stránkách www.m-e-t-r-o.ru. Tímto způsobem získal široký okruh čtenářů. Za tuto knihu obdržel prestižní evropskou cenu ESFS Awards Eurocon jako nejlepší literární debut roku. Román se stal předlohou k úspěšné počítačové hře. Dmitry Glukhovsky je dnes považován za jednoho z nejlepších mladých evropských spisovatelů. Žije v Moskvě.

Dmitry Glukhovsky: Soumrak

Autor bestselleru Metro 2033
Překlad: Rudolf Řežábek
Vydal Knižní klub, 2013
Hodnocení: 90 %

Zdroj foto: wikipedie.cz a bux.cz


 

Přihlášení



Anketa

Jaké motivy máte v kultuře nejraději?
 

Skotské pobřeží, nevlídné počasí, typické fish and chips, vůně ryb i bahna v románu Letní nebe

Letní nebe vás vezme na sychravý skotský venkov nebo do dubajského horka. Perfektní kombinace, která už sama o sobě zanechá čtenářský dojem. Je to jedna z těch knížek, kterou i po několika letech vezmete do ruky a řeknete si… „jooo, to si pamatuju“. A protože si nebudete pamatovat děj, ale jen parádní atmosféru, tak se začtete znova. Ostatně, děláte to? Čtete knížky podruhé?

Tenis - Magické momenty

V tenise nacházíme tytéž základní prvky jako v každodenním životě. Tenis je souboj dvou gladiátorů v aréně, kteří za jediné zbraně mají raketu a odhodlání. Tenis je víc než sport, tenis je umění, říkají slavní tenisté.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Seriál k měsíci čtenářů: Knihovny pro K21, Vesec

brezen-mesic-ctenaru 200Regály plné knih, u počítače dáma či pán, který obřadně přebírá vracené knížky a zapisuje nově vypůjčené. Místnost specificky vonící – tak voní jenom tištěné publikace, stojící jako vojáci v řadách. V sále tichý šum, jak čtenáři listují, tiše rozmlo...

Mnichův průvodce k čistému domu i mysli

V listopadu u nakladatelství Alferia v edici Východní řada vyšla knížečka Mnichův průvodce k čistému domu i mysli od autora jménem Šókei Macumoto. Tento autor se snaží popularizovat buddhismus a přenést jeho principy do každodenního života lidí, třeba právě pomocí úklidu jak mysli, tak svého obydlí.

Z archivu...

Čtěte také...

Vařila jsem pro Picassa - pohádka z jihu Francie

picasso200Snad se nenajde nikdo, kdo by neznal věhlasného mistra kubismu Pabla Picassa. Muž ověnčený slávou a velkou přízní žen. I přesto, že je příběh knihy Vařila jsem pro Picassa smyšlený, můžeme doopravdy vědět, zda k něčemu podobnému nedošlo?


Divadlo

Láska ke třem pomerančům: komedie plná vitamínů

laska ke trem pomerancumDivadelní soubor Geisslers Hofcomoedianten uvede zcela novou kouzelnou pohádku plnou vitamínů na Malé scéně ABC. Hru podle nového překladu scénáře Carla Gozziho zrežír...

Film

Hlásí se zvláštní jednotka - Památkáři

pamatkari1 uvodkaFilm o závěrečné části druhé světové války, o které vás v dějepise zřejmě neučili. Pátý film George Clooneyho, při kterém zasedl na režisérskou židli, ale stihl si v něm i zahrát. Takže: „Kdo zařídí, aby socha Davida pořád stála a Mona...