Kultura21.cz

Česká historie s detektivním případem a s brilantním nečekaným vyřešením, to je cyklus Hříšní lidé Království českého Vlastimila Vondrušky. Se svou literární postavou Oldřichem z Chlumu již vydal 16 knížek, některé se dočkaly pro zájem čtenářů i dalšího vydání. Jeho postava má i svůj Fanklub, a protože podle románů žila na gotickém Bezděze, tak i tam má svou místnost, vybavenou tak, jak kdysi dávno rytíři žili. Autor nezapře svou profesi historika, ale nezahrnuje čtenáře historickými fakty, spíše ukazuje, jak tehdy ve 12. – 13. století lidé žili a to nejen na hradech, ale i prostý lid. V nejednom díle najdete i recept na staročeskou krmi, vyzkoušení je na čtenáři.

Hlavní pozornost se však věnuje řešení detektivních zápletek, kterými se v dobách rytířských soubojů a bojů o moc a o majetek středověk jen hemžil, a to nejen bojů zbraněmi, ale i intrikami. Člověk je zkrátka nepoučitelný. Oldřich z Chlumu je kladná postava, která používá více rozumu a představuje seriózního, spravedlivého rytíře v jakékoliv situaci. Jeho panoš Ota je sice také rytíř, ale služba u Oldřicha mu vyhovuje, umí si užívat života i žen. Je velice pyšný na svůj zevnějšek, vždy s vyholenou tváří svádí úspěšně všechny krásné ženy ve svém okolí. Také se naučil nečekat až na boží milost, ale spoléhat jen sám na sebe. Protože děj následující knížky se odehrává v době vlády Přemysla II. Otakara, nahlédneme nejen do jednání tohoto panovníka, ale i do jeho ložnice.

Bohatě ilustrovaný rukopis Román o růži byl přivezen z Francie a vyšehradský bibliotékář, který byl nucen číst všechno, co do knihovny bylo přivezeno, navrhuje dílo spálit pro jeho nemravný obsah. Rukopis byl ale značně drahý, a tak se probošt rozhodl ho prodat a věděl komu. Tím sice začíná úvod, který vysvětluje název díla, ale vlastní příběh se odehrává v Severních Čechách. Autor vždy používá původní hrady a tvrze a tentokráte si vybral hrad Wartemberk. Tam se má uskutečnit svatba Beneše z Dubé s Ludmilou z Wartemberku a jako zástupce krále se jí účastní i Oldřich z Chlumu se svou družinou. Ovšem Beneš se více věnuje Kláře, druhé manželce svého nastávajícího tchána. Ten je přistihne při jejich hrátkách a tasí meč. Mladší Beneš má jistější ruku a soka zabije, se svou milenkou shodí otce Ludmily z hradu. Počítali, že se to přičte nešťastné náhodě, ale Oldřich dokáže Benešovi, že zabíjel on. Beneš nesouhlasí s rozhodnutím královského prokurátora a chce, aby rozhodl boží soud, tedy rytířský souboj. Beneš je zabit, Klára spáchá sebevraždu, i Oldřich je těžce zraněn a Ludmila se strachuje o jeho život. Jejich náklonnost je vzájemná a Ludmila žádá svého bratra Marka, který se stává hlavou rodu, o možnost vdát se za Oldřicha. Na jedné straně zabitý otec, na druhé straně syn, okolí s napětím očekává opět válku mezi rody. Koná se překvapení, Hynek z Dubé a mladý Marek z Wartemberku se dohodnou. Součástí dohody je i to, že se Ludmila nesmí provdat za Oldřicha. Ovšem Hynek má svůj vlastní plán, o kterém Marek netuší, a hned začíná s jeho realizací. Na Bezdězu, kde je správcem Oldřich, dochází k vraždě purkrabího. Vyšetřovat ji jede panoš Ota a Diviš, velitel Oldřichovi družiny. Marek se svatbou své sestry nesouhlasí a nechává Ludmilu odvést z hradu. Oldřich je přesvědčen, že odpovědi na své otázky najde jen na hradě Lipá, a se svým plánem se svěřuje panošovi Otovi. Přes jeho námitky (Ota byl spíše přítel než panoš) se nakonec začíná realizovat i Oldřichův plán, a nebyl zrovna jednoduchý. Součástí byla Otova tvář, kterou si musel nechat zarůst vousy, a Oldřich si naopak musel vousy nechat oholit a tvář nalíčit. Ota pak jako Oldřich se musel nechat odvést doléčit na Bezděz a Oldřich jako potulný tovaryš s povětrnou sklepnicí Marjánkou, kterou mu přivedl Ota, se dostat do cíle své cesty na hrad Lipá.
Marjánka se netajila, že je její tělo nástrojem k obživě, a neustále si chtěla ještě něco u Oldřicha přivydělat k těm stříbrňákům, co dostala od Oty. Neví, koho má oholit, nalíčit a doprovázet. Pro ni to je potulný rytíř Krišpín, Otův přítel.

„Zavřel oči, aby si na chvilku zdříml. Najednou ucítil, že mu Marjánka sahá k opasku, kde měl zavěšený měšec. Prudce ji chytil za ruku, protože si myslel, že chce krást. Jenže s překvapením zjistil, že se mu snaží vrátit do měšce peníze, které jí před chvíli dal. Co to děláš, vyhrkl. Jsem slušná holka, oznámila uraženě. Nežebrám a nekradu. Vydělávám si poctivě tělem a nemusíš mne urážet almužnou“.

Oldřich jí vděčil za mnohé a poznal, že mezi prostým lidem platí zákony úplně jinak.

Součástí plánu Hynka z Dubé bylo unést královského prokurátora a donutit ho k svatbě. Ota byl uvězněn na dvorci v Mařenicích a snažil se chovat jako královský úředník. Poznal, že to také není jednoduché chovat se jako jeho pán, zejména když ho sváděla krásná dcera vladyky.

„To nevíš, že hladovému člověku poskakují písmenka před očima, jakoby vesničané tancovali. Tak já ti něco přinesu, ty můj chudáčku, rozesmála se, přistoupila k němu a objala ho. Ale pak mi vyhrneš suknici, slibuješ? Jsem starý muž. Mám vousy, vykřikl zoufale. Mně se vousatí muži strašně líbí, opáčila svůdně. Opět dostal zlost, že si nechal narůst vousy. Od té doby ho pronásledovala jen samá smůla“.

A do Prahy ke králi zatím putovala stížnost od vdovy po bezdězském purkrabím, která měla dokázat, jak Oldřich krále při budování hradu okrádal.

„Bratře bibliotékáři, přináším ti knihu, kterou jsme dostali darem. Od naší královny Kunhuty. Ale bratře probošte, to je ta hanebná kniha. Přece jsme ji prodali. Ano, ale divným řízením božím se dostala do rukou naší královny. Současně nařídila, aby jí někdo z knihy předčítal. Doporučil jsem tebe, bratře bibliotékáři. Ale ta kniha je přece hanebná…. Ujmu se toho úkolu. Budu se modlit za spásu její duše“.

Knížka je napsána ve svižném tempu a dobře se čte, napětí je tam až do konce, nechybí humor ani jizlivosti. Nevýhodou je, že vás tak chytí, že sáhnete brzy po dalším díle. Výhodou je, že jednotlivé díly jsou ucelené, a proto nezávisle na době vydání se bez problémů dají číst, jestliže jde o schopnosti Oldřicha s Chlumu a jeho detektivní dedukce.

Takže já už se těším na Mstu písecké paní, o kterou se také s vámi podělím.

Název: Román o růži z edice Hříšní lidé Království českého
Autor: Vlastimil Vondruška
Žánr: historicko-detektivní
Nakladatelství: MOBA
Rok II. vydání: 2013
Počet stran: 221
Hodnocení: 100 %

Zdroj fota: MOBA a Wikipedie
Obálka: Marcel Bursák
Mapa : Alena Vondrušková