Kultura nejen 21. století | Kultura21.cz

Smutek evokující obálka s opuštěnou ženou a houfem dravců kroužících nad potemnělým mořem pod ztěžklými mraky dává dopředu najevo, že román Agnes nebude čtením k popukání. A hned Prolog nás o tom přesvědčuje. Začíná totiž větou: „Prý musím zemřít.“ Ano, těmito slovy začíná své vyprávění služka Agnes, která je odsouzena k trestu smrti za brutální vraždu, jíž se dopustila ještě se dvěma dalšími, na svém pánu a milenci Natanu Ketilssonovi. Všem je jasné, že všichni tři jsou vinni, že si nejpřísnější trest rozhodně zaslouží. Zabili přece svého pána, jak jinak by páni udrželi poddané v poslušnosti.

Agnes se nikdo neptal, co se na statku v opuštěné části ostrova doopravdy odehrálo a proč. Nikdo nebral na zřetel, že zavražděný pán byl odporný manipulátor, svůdník a mastičkář, jenž si rád pohrával s lidmi. A jednou prostě přetekla káď a jemu se to krutě nevyplatilo. Agnes ho milovala celým srdcem, věřila mu, že ji také miluje, že ji, jak sliboval, učiní na farmě hospodyní a možná i ženou. Odešla za ním z celkem dobré služby, ale nic ze slibů se nesplnilo, naopak dělala jen pomocnici nezkušené mladičké Sigrídur, kterou si požitkářský Natan vydržoval už nějaký rok. Chtěl tím Agnes ponížit.

Mladičká Sigrídur se chtěla vdát. Její nápadník Fridrik, který na statek docházel nejen za ní, ale hlavně proto, aby zjistil, kde jsou ukryté peníze, požádal Natana o dívčinu ruku. Ten ovšem odmítl a tímhorkokrevného mladíka rozhněval. Jedné noci, kdy Natan s pomocníkem Péturem se vrátili z cest na farmu a po odpočinku chtěli pokračovat další cestou, došlo k brutální vraždě. Fridrik rozpoutal děsivé krveprolití jako mstu za znásilnění jeho milé.

Teď Agnes čeká na rozsudek. V rámci úsporných opatření rozhodne okresní komisař Blöndal, že vězni stráví dobu před popravou u státních zřízenců, kde budou pomáhat v hospodářství. Za nimi budou dojíždět duchovní, aby je připravili na cestu poslední a pomohli jim s rozhřešením. Tak se nebohá žena dostala na izolovanou farmu strážníka Jóna Jónssona, jeho rodina je zděšena. Brzy za ní na farmu přijíždí pomocný farář Tóti, kterého si vybrala sama a který teď naslouchá jejímu vyprávění.

Po počátečních rozpacích se na pracovitou Agnes na farmě přestanou dívat skrze prsty, a jakmile v zimě, kdy celá rodina včetně sloužících tráví dny v jediné vyhřáté místnosti, naslouchají jejímu vyprávění, zjišťují, že ne vše musí být tak, jak se na první pohled zdá. Získá si tím, až na dceru Kristín, srdce všech přítomných.

Jímavý román o době dávno minulé, kdy hodnota lidského života měla pramalou cenu, kdy manipulativní páni si dělali se služebnými, co se jim zamanulo, pohltí snad každého čtenáře. Poklidný rytmus Agnesina vyprávění střídají popisy života na islandské farmě v polovině devatenáctého století. Je to takový malý exkurs do země, která je pro nás víceméně neznámou. Mezi jednotlivýmikapitolami pak nacházíme dobová psaní a příkazy, která dodávají fabulaci sílu dokumentu. To vše velmi zvýrazňuje sílu příběhu – příběhu, v němž život je tak nějak až na posledním místě.

Agnes

Autor: Hannah Kentová
Překladatel: Gita Zbavitelová
Vydáno: 2013
Stran: 328
Vydalo nakladatelství: Fortuna Libri
Hodnocení: 93 %

Zdroj foto:  www.kosmas.cz

  

    

    
1
    
2
    
3
    
4
    
5
  

  ( 0 hlasů )