Čas strávený s Vykupitelem duší není promarněný
Banner

Čas strávený s Vykupitelem duší není promarněný

Tisk

Vykupitel perexDo kraje pod Tatrami, v blíže neurčené době 19. století, čtenáře přivádí Iveta Pačutová, jejíž prvotina Vykupitel duší spatřila světlo světa v letošním roce. Noční bouřky jako by byly předurčeny k tomu, že přinášejí do života lidí, na jejichž hlavy dopadají proudy dešťové vody, změny. Změny, které přinášejí lásku, štěstí, ale i nenávist, utrpení a trápení.

 

 


„Bodem zvratu“ v případě románu Vykupitel duší je novorozená cikánská holčička, která jedné bouřlivé noci vstoupí do života rodiny chudých rolníků kdesi v podtatranské vesnici, a která jejich životy ovlivní nemalou měrou. Bohužel ne však v tom směru, že celé rodině uleví od nikdy nekončící namáhavé práce. A právě tato věčná lopota, od které existují jen občasné únikové cesty v podobě lidových slavností, určuje v hlavní míře osudy hrdinů románu, dává jim jen malý prostor pro malé osobní radosti, i když velkým citům ani dřina nezabrání. Jako by nepříliš snadný život předurčoval k tomu, aby hlavní hrdinové neprožívali jednoduše svůj citový život, jejich lásky nedocházely naplnění, jako by lidské city a pocity byly až tím daleko posledním, o co v životech rolníků běží, jako by je usilovně skrývali a nedovolovali jim ovládnout jejich žití. Občas sice emoce proklouznou na povrch, v tom případě ale způsobí zemětřesení. A právě lidské emoce, city a touhy přitahují pozornost mystického vykupitele duší, bytosti „ne z tohoto světa“, a který se jim snaží přijít na kloub.

Iveta Pačutová vylíčila životní peripetie a jednotlivé životní mezníky chudého slovenského rolníka více než barvitě, čtenář občas získá pocit, že tehdy a tam musela být a mezi těmi lidmi žít. Tato odosobněná rovina popisující místo, dobu a její poměry se stává pozadím, které podkresluje to stěžejní, tedy životní osudy členů rodiny Halajových, dvou bratrů Imra a Matěje, jejich žen Julky a Zuny a jejich dcer Idy a Rózy, cikánského sirotka, kterého přinesla bouřlivá noc. Láska, zrada, naděje i zloba se proplétají jako klubko hadů, jednotlivé emoce sžírají hlavní postavy tu s menší tu s větší intenzitou. Autorka však nesoudí, ale spíš jaksi mimoděk nabízí čtenáři prostor pro úvahy nad tím, jakou hodnotu měly závazky a pravidla v tehdejší době v kontrastu s dnešním přístupem, kdy se pálí mosty kvůli každé maličkosti.

Dvě hlavní postavy, cikánský sirotek Róza a dcera Julky a Matěje Ida, dostávají od autorky do vínku znevýhodnění, řečeno současným jazykem. Róza svůj cikánský původ a skutečnost, že se jedná o nalezence, Ida hluchoněmost. Čtenář se tak stává svědkem jejich peripetií, které jejich znevýhodnění přináší a jak s nimi děvčata bojují. Ivetě Pačutové se podařilo vystříhat prvoplánového sentimentu a snaze zvýšit čtenářovu spotřebu kapesníků. Naopak, s přibývajícími stránkami dochází k odhalování, že handicapy dvou mladých děvčat mohou být ve srovnání s problémy jiných, vlastně maličkostmi. Na druhou stranu však působí silně nepřesvědčivě, že jinakost děvčat je předmětem jejich odmítání jen u několika málo vesničanů. Děj románu se odehrává v době, kdy se jakékoli odchylky, které jedince vyřazovaly z „normálu“, proto z řádek dost často čiší nevěrohodnost a snaha idealizovat životnírealitu tehdejší doby.

Mysteriózním prvkem, který oživuje román a dává mu elektrizující náboj a posouvá jej dál za hranice běžných vesnických románů, je tajemný vykupitel duší. Entita, která nepochází z tohoto světa, kterou může spatřit jen zvláštními schopnostmi nadaná Róza. Vykupitelův odstup, s nímž pozoruje lidské pinožení, jeho nepochopení, za čím se obyčejní smrtelníci pachtí, tak nabízí čtenáři nový úhel pohledu na jednání postav románu. Právě tyto kapitoly nebo odstavce, které nutí čtenáře k zamyšlení, rozvolňují děj, ale rozhodně nepůsobí jako uměle naroubovaná vycpávka.

Prvotiny autorů často trpí dětskými nemocemi, autoři dosud nezískali cit pro detail, sem tam se seknou ohledně užití jazyka postav, mezilidských vztahů a ostatních reálií psaného románu. I přes tyto dětské nemoci však stojí Vykupitel duší za přečtení, a pokud čtenář trošičku přimhouří oko,nebude to pro něj naprostá ztráta času.

Vykupitel duší

Vykupitel

Autor: Iveta Pačutová
Žánr: román
Vydáno: 2014
Stran: 365
Vydalo nakladatelství: Radek Červený - Knihovnice.cz
Překladatel: Miroslav Zelinský
Hodnocení: 80 %

Zdroj foto: nakladatelství Knihovnice.cz

www.knihovnice.cz
www.knihovnice.cz/knihy/roman/pacutova-i-vykupitel-dusi.html

( 2 hlasů )


 

Přihlášení



Autorské čtení

Načítám náhodné video z playlistu...

Milostpán. Kniha (nejen) pro milovníky koček

Milostpán je kočka. Někdo by mohl říci obyčejná kočka. Ale my, co kočky máme, víme, že žádná kočka není obyčejná. A Milostpán není obyčejný vůbec. Má svou čtvrť, na kterou dohlíží, všechny a všechno má pod tlapkou. Sice je jeho paničkou oficiálně Šéfka a její přítel Mlékoknír, ale pro něj je to nepodstatné. Dle něj Šéfka není jeho panička, ale jeho spolubydlící. Páníčka mají tak maximálně ti otravní slintové – čili psi.

Kriminálnice. Příběhy o vině, trestu a druhých šancích

Pokud vám dělá problém začíst se do románu, možná vás chytnou poutavé rozhovory s ženami, které skončily za mřížemi. Knížka, jednoduše nazvaná Kriminálnice, vypráví osudy několika trestankyň z ženské věznice ve Světlé nad Sázavou, které jsou vyprávěné formou otázek a odpovědí. Své svěřenkyně vyzpovídala ředitelka tohoto vězeňského ústavu, Gabriela Slováková, která udělala to nejlepší, co mohla. Knihu vydalo nakladatelství Nastole.

Banner
CBDB.cz - Databáze knih a spisovatelů, knihy online, ebooky zdarma, eknihy ke stažení

Hledat

Videorecenze knih

Načítám nejnovější video z playlistu...

Rozhovor

Smyslem života je tvořit něco krásného, říká hlavní protagonistka kapely Vesna

vesnaDívčí kapela s pohanským názvem Vesna, která se skládá z pětice nádherných žen, vznikla jako projekt zakladatelky a textařky Patricie Fuxové. Současné seskupení tvoří Patricie, Bára, Oly...

I když je komedie Pět švestek o stáří, nechybí v ní vtip, humor i splněné sny

Když jsem před pár dny zamířil do kina na nový český film Pět švestek (2026), moc jsem o něm nevěděl. Snad jen to, že režisérem je „oscarový“ Jan Svěrák a že se na plátně objeví herci, kteří ve filmu hlavní nebo titulní role – snad jen s výjimkou Oldřicha Kaisera – teď nehrají. Přitom jde o velké herecké osobnosti, což jsou v tomto případě Lenka Termerová, Jan Vlasák, Dana Syslová a Petr Kostka. Ti všichni jsou aktivnější přece jenom více v divadle a televizi, nicméně celovečerní film Pět švestek může být pro ně parádní příležitostí i skvělým zadostučiněním.

Čtěte také...

Kuba Tuba Tatubahn aneb „Všechno je trochu divný a ničemu to nevadí”

Kuba Tuba Tatubahn200Četli jste knihy jako malé děti? Nebo vám je někdo předčítal, popřípadě popustil uzdu fantazie a vymýšlel vlastní příběhy? Nakladatelství Běžíliška má ve svém portfoliu knihu, kterou vás bude bavit číst, prohlížet si do detailu ...


Výtvarné umění

Interiér přísálí Klubu Starý Pivovar obohatila výstava obalů starých vinylových desek

foto vystava perex (2)Prostory prvního patra Klubu Starý pivovar v Kroměříži zdobí aktuálně výstava obalů gramofonových LP desek ze sbírky Vladimíra Beránka, externího spolupracovníka Domu kultury v Kroměříži. Za...

Divadlo

Pozvánka na Hradní hrátky

hradni hratky200V sobotu 6. července se v Úštěku uskuteční už 14. ročník benefičního festivalu divadla a hudby.

...

Film

JAK VNIKNOUT DO OBECNÉ PSYCHOLOGIE

ucebnice obecne psychologie perexAlena Plháková hned na počátku své knihy UČEBNICE OBECNÉ PSYCHOLOGIE píše:  „Přála jsem si dokázat, že pověst obecné psychologie coby nudného předmětu je neoprávněná.“  A podařilo se jí to, neboť její kn...