Kultura21.cz

V Evropě jsou květnové oslavy známé od 13. století. Stavějí se máje - májky, slaví se majáles. Zatímco majáles je dnes znám jako oslava bezstarostného veselého studentského života plného lásky, původ květnových veselic je pořádně hluboko v historii. Irský ohnivý Beltane či Walpurgina noc zasvěcené květnovým ohněm zde byly dříve.

Valburga, stavění máje, zatčení amerického beatnika Ginsberga

Beltane a zářící božstva ohně a plodnosti

Beltane, rovněž Beltene, staroirský Beltaine je název pro měsíc květen a v irském kalendáři začátek léta zároveň. Květnové oslavy nesou i název Cétsamuin, tedy v překladu: první letní, což naznačuje začátek období s pěkným počasím. Slavnost Beltane začíná v předvečer 1. května a spolu s Imbolc, únor, Lughnasadh, srpen a Samhain, listopad je jedním ze čtyř irských svátků zasvěcených polním pracím. Původ slova Beltane se pojí s výrazem: světlý, čistý oheň. A to ho odkazuje na božstvo Beli Mawr, Belenus nebo Bile, zjednodušeně jsou to všechno zářící božstva ohně a plodnosti.

Artuš, Májová královna, říše skřítků odhalena

Právě během jejich božských svátku mohou lidé vidět obyvatele říše skřítků. Věří se tomu v Irsku. Původně nebyl Beltaine oslava léta, ale začátek keltského roku. Předpokládá se, že i ozdobený stromek máj a stavění máje pochází právě odsud. Keltové zdobili obydlí svěží zelení, květinami, slavili nové mladé stromy. Volili a slavili Májovou královnu, tedy nejkrásnější dívku slavnosti. Dnes se považuje volba královny za stále živý zvyk na připomínku božství plodnosti. Slavnost je také součástí Artušovské tradice.

Keltové: Zdobili obydlí svěží zelení, květinami. Foto © Maja Kadlečíková

Novopohanské spojení boha a bohyně – divoká energie lásky

Pojďme však k ohni. Ještě do minulého století se v době Beltaine, kde ho slavili, zahasily všechny ohně, ohniska. Jen pomocí kresání kamenů - křemenů je zapálili nově. Rituál byl očistný. Kolem roku 900 informoval biskup Cormak: druidi přehánějí dobytek mezi dvěma ohněmi, aby ho uchránili onemocnění. Přehánění dobytka mezi ohně nebylo v Irsku a Skotsku ještě i v 19. století žádnou zvláštností. V současném novopohanství má Beltaine některé rysy minulosti. Například důraz na plodnost. Stále více se ale přibližuje spíše k typově květinovým rituálům, tancování kolem mladého vyzdobeného stromu, máje. Někteří novopohané Beltaine stále slaví jako „mystické spojení boha a bohyně“ a tím probuzení živé přírody. Stejně tak vzestup a posílení moci vil, skřítků, zrození „divoké energie lásky a splynutí“.

Wicca a stará keltská oslava

Zastánci novodobé pozitivní magie kultu wicca mluví o Beltainu jako o „předvečeru máje“, kdy se vše probouzí do nové energie. V Edinburghu na Calton Hill se Beltaine slaví podle staré keltské tradice od roku 1988. Podle organizátorů se ho zúčastní až 15 tisíc lidí. Mnozí novopohané slaví Beltane ne podle slunečního, ale podle měsíčního kalendáře v červenci.

Walpurga ze svaté rodiny

Walpurgina noc nebo noc svaté Walpurgy, respektive Valburgy, je známá také jako upalování čarodějnic. Evropský zvyk vychází z památného dne svaté Walpurgy 1. května. Tehdy proběhlo její svatořečení. Tato anglosaská princezna byla řeholnice řádu benediktinek, ababyše v německém klášteře v Heidenheimu, misionářka. Narodila se kolem roku 710 v hrabství Wessex na území současné Anglie. Přišla na svět v urozené svaté rodině, její otec byl král Wessexu svatý Richard Poutník, máma Wuna byla sestra svatého Bonifáce. Svatořečení se dočkali i její bratři Willibald a Winebald. Přestože mohla žít v dostatku, vstoupila do kláštera Wimborne v Dorsetu. Životopisec Valburgy Wolfhard z Herriedenu ji kolem roku 900 prohlásil za tu, co koná zázraky. Podle něj k zázrakům patřilo, že zachránila dítě před smrtí hladem. Když ji napadli zuřiví psi, ochránila ji modlitba a jedno dítě ze zubů psa zachránila. Uzdravila několik nemocných dětí a šestinedělky. To je důvod, proč se stala patronkou – ochránkyní proti hladu, bídě a nemoci – v té době zejména moru, kašli a vzteklině, šílenství.

Oheň: Tajemný a očistný. Foto © Maja Kadlečíková

Svatá na hradě Valdštejn

Její socha v černém mnišském hávu s holí představené kláštera, abatyše, byla svého času také v lékárně. Někdy v rukou držela od ní klíče. Na prodej byl léčivý olej, který měl vytékat zpod kamene, kde byla pohřbena. Pro uctívanou světici stavěli na venkově a v horách kaple. Stáli i na Svatojakubské poutnické cestě. Právě svaté Valburce je zasvěcená kaple v Hrádku u Sušice a jako socha stojí také na hradě Valdštejn. Uctívána byla zejména v severní a střední Evropě.

Čarodějnice a sabat

Noc z 30. dubna na 1. května je tradičně považována za dobu, kdy se čarodějnice scházejí na sabat. Zmiňuje se o tom zejména literatura 15. a 16. století. V dřívějších dobách byl 1. květen památný den apoštola Filipa a Jakuba. Mnohé z oslavných rituálů Valburgy přežilo v rolnických rituálech. Například stavění máje. Často to byla mladá bříza, symbol plodnosti. Mládenec ji přinesl z lesa a postavil k domu své milé. Kolem máje uprostřed vesnice se tancovalo.

Kámen touhy

Rituály na podporu lásky a plodnosti jsou z předkřesťanských dob. Jejich cílem bylo přenést plodnost lidí na zem, aby vydala bohatou úrodu a lidstvo v hojnosti a bez újmy přežilo. Speciální roli při tomto aktu měl mít monolit Brautstein v Dolním Sasku.

Kámen připomínal zkamenělý pár, dvojici. Podle rituálu pokud během noci Valburgy se mladá žena dotkla kamene s obnaženými genitáliemi a přála si milence, její touha se naplnila. Rituály květnových jarních oslav jsou zaměřeny na páry, což se mají zabezpečením potomstva postarat o příští generace.  

Cesta pěšky mezi dvěma ohněmi v noci světice měla vnitřně očistit, odehnat morovou epidemii a bídu. V severní Evropě, Finsku a Švédsku se během noci Valburgy konají největší studentské oslavy roku. V žádném případě nevyznávají zdrženlivost. Alkohol ve veselé společnosti tance a zpěvu teče proudem.

Kmen stromu máj v ženských šatech

Stavění máje, mladý stromek, je u nás známý také pod názvem májka - je start veselic rovněž v našich končinách. Jedná se zejména o smrk, jedli nebo břízu. Je symbol boje zimy s jarem, smrti se žitím, obnovy, znovuzrození. Stále je zvyk nosit máje ve slavnostním doprovodu vesnicí při zpěvu, tanci. Stromeček máj je obvykle zdoben stuhami, barevnými papírky. Také bylo zvykem máj obléct na podporu ženství a plodnosti do ženských šatů nebo na něj pověšet miniaturní loutky.

Přestože rituální vítání zrození, jara a života pomalu ustává a ne každý ví, co máj znamená, tradice pokračuje. Staví se většinou jeden máj pro celou obec. Někdy nějaký máj mládenec postaví před dům své vyvolené, frajerky. Nebo tak dá ve známost, že má o nějakou děvu zájem – a byl by rád, kdyby byla jeho. A co je májka v praxi? Obvykle celý strom bez větví a kůry - zachovaný zůstane jen vrcholek.

V Irsku na skřety věří dodnes: Břidlicové Mohérské útesy, na záběru. Foto © Maja Kadlečíková

Majáles – oslava studentského žití již v 15. století

Nejen veselice stavění máje pro všechny, ale ani majáles, známý zejména jako studentské oslavy veselosti života, nechybí ani u nás. Původně také majáles byl oslava mládí bez ohledu na studentský stav. Nakonec, studenti veselého žití jsme přece všichni, bez rozdílu. Tak jako tak, studentský majáles, oslava kouzla žití studentského není nic nového. Studenti ho slavili již v 15. století. Proč tradice odstartovala právě tehdy? Důvod je jednoduchý. Univerzit přibývalo. Ne vždy se však majáles dočkal pochopení či vstřícnosti. Nejednou ho zakázali.

Král pražského majálesu Ginsberg obviněný z homosexuality a narkomanie – pryč s ním!

Během první republiky se na majáles pomalu zapomínalo. Po 2. světové válce si na něj vzpomněli, v roce 1964 byl oficiálně povolen. V roce 1965 se stal králem pražského majálesu slavný americký spisovatel a bohém Allen Ginsberg. Tehdejší režim však byl méně nadšený než jeho obdivovatelé, a tak ho zatkl a vyhostil ze země. Beatnika úřady zatkly dva dny po majálesu pro opilství, o den později byl zadržen a obvinen z narkomanie, homosexuality, výtržnictví a opilství. Po vyhoštění z Československa odletěl Allen Ginsberg do Londýna.

Majáles podle bohyně

Na lepší časy se majálesu začalo blýskat po dlouhé přestávce, v roce 2004. Název majáles, jak správně předpokládáte, má kořeny v latinském jazyce a dá se volně přeložit jako „květnová, květinová“ oslava příchodu měsíce května i květnatého života studentských krás. Římané květen nazvali máj podle bohyně plodnosti Maii. Přestože tradice tolerovat studentskou recesi včetně vtipných veselých provokací je doložena až do 15. století, do naší blízkosti přišla o něco později.

Středoškoláci slavili jako první

Konkrétně? Překvapivě majáles zprvu neslavili vysokoškoláci, ale středoškoláci. A to v Česku v 18. století. Tehdy si během školních prázdnin, volného dne 30. dubna před filipojakubskou nocí, vyšli studenti se školními zástavami a učitelem do přírody, aby tam zpěvem slavili její krásu a radost ze života.

Místo majálesu nastoupila po roce 1989 komerce

Majálesy po něžné či sametové revoluci v roce 1989 mají charakter velkých hudebních festivalů. V programu najdete také zábavné soutěže studentů. Jedná se ale spíše o masovou zábavu. Nechybí ani komerce, prim hrají výrobky, co by mohly studenty zajímat a jejich prezentace. Jako odpověď se zorganizovalo pár alternativních majálesů, kde organizátoři z řady studentů trvali na původním neziskovém svátku radosti ze života.

Nejen první květen – 2. světová válka, zemětřesení a Ayrton Senna

Přestože se zdá, že v květnu jde snad jen o jeho první den, případně noc ze závěrečného dubnového dne a 1. květen, není tomu tak. Měsíc se do historie zapsal i jinak. V nejedné evropské zemi je 8. květen státní svátek či památný den. V roce 1945 v Evropě skončila 2. světová válka. Smutná událost není jediná tohoto dne. V roce 1929 zemětřesení s magnitudou 7,2 v Íránu a Turkmenistánu připravilo o život téměř 5800 lidí. V roce 1994 odešel na onen svět brazilský závodník Formule 1, trojnásobný mistr světa Ayrton Senna da Silva. Stalo se tak na okruhu Imola při Velké ceně San Marina. Ve Formuli 1 jezdil od roku 1984 až do smrtelné nehody o deset let později.

Text, fotografia © Maja Kadlečíková, novinářka, spisovatelka

Kniha Bodkulienka
https://marencin.sk/704/Bodkulienka
Kniha Život ide ako má
https://marencin.sk/938/Zivot_ide_ako_ma
Kniha Modré diaľky
https://marencin.sk/1104/Modre_dialky
Kniha Poetika Foto - Grafie
http://www.eshop.librix.eu/Poetika-foto-grafie-d763.htm