PERCIVAL SCHUTTENBACH: „Nemusíme znít tvrdě jen proto, že to diktuje folk metal“

PERCIVAL SCHUTTENBACH: „Nemusíme znít tvrdě jen proto, že to diktuje folk metal“

Tisk

percival 200Na festivalu Made of Metal, který se o druhém srpnovém víkendu koná u Hodonína, se mimo jiné představí polští představitelé folk metalu Percival Schuttenbach. My jsme oslovili hlavu skupiny Mikolaje Rybackiho a položili mu několik otázek, z nichž se dozvíte plno zajímavostí a na konci také jednu exkluzivní informaci.

 


Toto je rozhovor o Percivalu Schuttenbachovi a taky o Percivalu. Můžete nám vysvětlit rozdíl mezi těmito projekty?

Rozdíl je hlavně v hudebním materiálu. Základní a hlavní projekt je Percival Schuttenbach. Je to folk metalový projekt, snadná interpretace folkové hudby a její spojení se silnějšími zvuky. Percival (my tomu říkáme historický folk) je druhý projekt, který se rozjel v roce 2006 a je to jen o folkové hudbě, která je jak jen to jde blízká svým slovanským kořenům. Je to čistě akustická hudba, kterou velmi často hrajeme během historických událostí.

Vyskytly se nějaké problémy při zvládání dvou projektů? Nepletou si je posluchači a pak jsou zklamaní?

Do teď z obou stran; organizace i fanoušci chápou, že nedošlo k žádným problémům. Jednoduše můžeme tyto projekty separovat, protože jsme našli dvě skupiny posluchačů a naši fanoušci jsou inteligentní a nemají problém rozpoznat tyto dva projekty. Musíme říct, že až se odehraje premiéra Zaklínače 3, kde jsme nahráli a podělili se o naši hudbu, tak najdeme ještě další skupinu posluchačů a jsme si naprosto jisti, že i tentokrát fanoušci pochopí myšlenku dualismu.

percival 1

A jak poznáte, co můžete udělat v jednom projektu a co ne? Nejste tím svázáni?

V Percivalu historickém máme velmi přísné rámce, kam můžeme s hudbou zajít. Zaprvé je to doba raného středověku a zadruhé je vymezena zeměpisně slovanskými a baltskými zeměmi. Ale abych byl upřímný, to my jsme tyto rámce vytvořili. Další věc jsou nástroje – a musíme pamatovat, že to jsou repliky. Percival Schuttenbach nemá žádná omezení. Protože nejsme omezeni a nemusíme znít tvrdě jen proto, že to diktuje folk metal; jsme s tím smířeni a občas se vydáváme vstříc progresivnímu rocku, klasice nebo jazzu.

Jak vznikla vaše kapela? Mikolaji, jak se pracuje s dámami? Vedete je? Jak si to užíváte?

Kapelu jsem rozjel se svou sestrou Kornelií, která hraje na basu a hned na to se k nám přidala Kasia, která hraje na cello. Spolu s Kasií jsme teď jediní stálí členové kapely. Kapelu jsme založili hned poté, co jsme opustili jinou, kterou jsme založili – Rivendell. Jsou celkem známí, protože nedávno byli na velkém evropském turné, kde propagovali Lord of the Ring. Ale jako zakládající člen Rivendellu, který je inspirován Tolkienem a zakladatel Percivalu, který je inspirován Sapkowskim (proto název Percival Schuttenbach), musím zmínit, že si oba tyto projekty spontánně našli cestu k literatuře, která je vytvořila. Rivendell byl součástí skupiny Lord of the Ring, a Percival vytvořil spoustu hudby pro Zaklínače 3.

Ohledně holek  v kapele, v Percival Schuttenbach je i Andrzej – náš bubeník. Ale musím říct, že je fajn pracovat s holkama. V mnoha ohledech je to snazší.

Percival je jméno gnóma z románu Andrzeje Sapkowského Zaklínač. Co máte společného s tímto gnómem?

Byli a stále jsme velkými fanoušky Andrzeje Sapkowského a Zaklínače. Poprvé, když jsem četl o gnómovi Percivalu Schuttenbachovi, mě napadlo, že surrealistická kombinace anglo-saxonského jména a německého příjmení je perfektní jméno pro kapelu. Později se ukázalo, že je to pravda; má intuice mě nezradila, protože jsme potkali německou rodinu Schuttenbachů a poté, co si poslechli naši hudbu, tak nám nejenom dovolili použít jméno, ale také nám ukázali historické důkazy, že rodina pochází z Polska! Takže historie si udělala velké kolečko, jelikož naší nejdůležitější prací je propagovat polskou tradici a historii.

percival 2

Spolupracovali jste s Mashou Scream z kapely Arkona. Jak jste se dali dohromady? Myslím, že vaše slovanské duše si rozumí. Plánujete s ní další spolupráci?

Arkonu máme hodně rádi a skamarádili jsme se, když jsme spolu koncertovali. To, že byla hostem na našem albu, bylo velmi spontánní. Prostě jsme se jí zeptali a ona souhlasila  Během našeho koncertu před Eluveitií, vyšla Masha na jeviště a zazpívala s námi Wodnika. Nedovedu říct, jestli něco podnikneme v budoucnu, protože takové věci se dějí spontánně. Jsme tomu otevření a myslím, že Arkona to bere úplně stejně, takže je možné, že k něčemu dojde.

Svou hudbu označujete jako Novou vlnu polského heavy folku. Co ostatní heavy metalové a folkové kapely. Spolupracujete?

Ano, samozřejmě. Tento slogan ((New wave of Polish heavy Folk) jsme parafrázovali z legrace, ale protože to dobře zní, tak to zůstalo. Rádi spolupracujeme s dalšími polskými kapelami, ale taky kapelami z Běloruska, České republiky a Slovenska. Taky rádi podporujeme mladé kapely. Moc nás těší, že folk metal v Polsku roste. Když jsme začínali, byli jsme skoro sami, takže jsme pyšní, že jsme byli součástí tohoto vývoje a občas, když se podíváme na mladé kapely, tak si připadáme jako starší bratři a sestry.


A jak lidé v Polsku přijímají vaši hudbu? Máte tam dobré zázemí pro hudebníky?

V Polsku to byl tvrdý proces. Na začátku nás lidi brali jako podivíny a někteří nás tak vnímají do teď. Nejdeme s módou. Neděláme hudbu, která je propagovaná a podporována médii, takže není jednoduché si najít cestu k fanouškům. Abychom si tu cestičku našli, tak musíme všechno dělat sami. Musíme vydávat alba a hodně si i organizujeme koncerty. Velmi často se stává, že nám pomáhají fanoušci. Vyhráli jsme hodně soutěží, dokázali jsme, že jsme dobří po umělecké stránce i technicky – a i tak nás zve jen velmi málo festivalů a velkých akcí. Ale naštěstí naši sousedé v cizině oceňují naši hudbu a my je o festivalech můžeme navštívit. Naši fanoušci nás všude podporují už mnoho let. Velmi si toho ceníme a vynasnažíme se mít s nimi co nejlepší vztahy, protože když je umělec blízký posluchači, tak nemáme hranice a problémy spojené se show byznysem.

Pojďme mluvit o festivalu Made of Metal. Bude to druhý ročník festivalu, mluvili jste o festivalu s někým? Nečetli jste recenze na první ročník?

Ano, o tom festivalu jsem slyšel. Pár lidí mi o tom říkalo a viděl jsem něco na youtube. Velmi pěkná iniciativa, moc mě těší, že tak blízko od nás je pravý folk metalový festival. Doufám, že podobný budeme mít i u nás v Polsku. A samozřejmě jsme šťastní, že budeme součástí tohoto festivalu.

Těšíte se na to? A hrajete rádi v naší republice? Myslím, že lidi tady mají heavy a folk metal hodně rádi.

Zbožňujeme hraní ve vaší zemi, máme tu hodně fanoušků. Myslím, že po Polsku je Česká republika druhé místo, kde jsme nejznámější. Zbožňuju hrát v Česku, těším se na to.

percival mom

Četla jsem dobrou recenzi na vaše živé vystoupení. Co si užíváte nejvíc? Hraní, mluvení s publikem, tanec, nebo všechno dohromady?

Všechno, co děláme na koncertě, je vzrušující a nakopává nás. Ale nejvíc mám rád kontakt s lidmi. Vždycky jsem měl pocit, že bez publika není má hudba kompletní. Jedině s publikem cítím tu kouzelnou bouři emocí. Tato energie, kterou máme od publika, se ihned mění na melodii, a tato reakce je možná jedině během živých vystoupení. To z cédéčka nedostanete.  

Co je důležité, abyste mohli říct „to bylo skvělé vystoupení/festival?“ Co musí být dokonalé?

Nic není dokonalé. Jistě, musíme udělat všechno, aby se to ideálu blížilo, ale tajemství je v podvědomí a to neovlivníme. Tím vznikají situace, že musíme vždycky něco udělat, takže se nikdy nenudíme.
Takže to neřešte. Když jsem na jevišti, tak vnímám jen to, co je teď a tady; možná to jsou jediné okamžiky, kdy mám něco, co by se dalo nazvat osvícení. Proto nechci nic změnit. A když nekoncertujeme, tak cvičíme a snažíme se maximálně se připravit. Ale bereme to v klídečku.

Moje poslední otázka je ohledně vašich plánů na rok 2015 – jaké jsou?

Hodně koncertů Percivala a Percivala Schuttenbacha. Ale (a vy budete první, kdo se to dozvědí) asi budeme propagovat Zaklínače 3 a zahrajeme soundtrack naživo. Doufám, že navštívíme Česko. A na jaře vydáme nové album „Mniejsze zło”, které budeme propagovat novými klipy, takže určitě pojedeme na koncertní šňůru.

Přeji vám všechno dobré a děkuji za rozhovor!

Děkuju vám a všechno nejlepší v novém roce.

Zdroj foto: www.percival.pl

www.percival.pl

( 2 hlasů )


 

Přihlášení



Anketa

Která je vaše nejoblíbenější česká vánoční pohádka?
 

Příběh muže, který přežil tři koncentrační tábory a na konci války unikl z hořícího pekla lodě Cap Arcona

Wim prožil dětství v chudé amsterodamské rodině. Když Nizozemsko obsadili nacisté, musel odjet na nucené práce do Německa. Poté, co se situace v jeho práci zhoršila, uprchl zpátky do Nizozemska a nějakou dobu se ukrýval.

Ignis Fatuus je kniha prosycena mytologií a hororovou atmosférou. Na Šumavu už nejspíše chtít jet nebudete

Na Šumavu asi v životě nepojedu. Autorce Petře Klabouchové se vydařil mistrný mysteriózní thriller, místy až horor, který umně vtáhne čtenáře do děje a už ho nepustí. Paní spisovatelka si šikovně pohrává se čtenářem do poslední chvíle jako kočka s myší, takže čtenář do poslední chvíle neví na čem je, vše však má promyšleno do posledního detailu, každá myšlenka má svou perfektně dotaženou pointu.

Banner

Videorecenze knih

Hledat

Rozhovor

Naďa Reviláková: Cílem knihy bylo zprostředkovat dějiny dětem tak, aby je příběh zaujal a bavil

Nada RevilakovaV době koronavirové krize sice vycházelo podstatě méně knížek, ale některé si svoji cestu ke čtenářům přecijen našly. Dobrým příkladem může být vítěz literární soutěže nakladatelství Albatros na téma odvaha. Tím se stala Naďa Revilákov...

Dvojalbum Evergreeny Heleny Vondráčkové přináší žánrové vlny a hudební skvosty

V letošním roce, kdy slaví Helena Vondráčková šedesát let pěvecké kariéry a kdy zaznamenala několik nemalých úspěchů, vychází i dvojalbum Evegreeny, jehož podtitul zní 60 let na scéně. Člověk by řekl, že jde o „bestovku“, ale ono je to trošku jinak. I když jde o 160 minut hudby, tentokrát nezní velké Heleniny hity, nýbrž písně, které jste už možná někdy někde slyšeli, ale na nosičích nikdy nevyšly.

Čtěte také...

Alžběta Vomáčková: Hudbu a obecně veškeré umění, které tvoří lidé, si musíme hýčkat a probouzet

archiv Alžběta Vomáčková„Obecně je hudba pro mě nepostradatelnou součástí mého života. Nejenže to je mé živobytí, ale dokáže člověka přenést v čase, například do dětství, nebo vybavuje různé vzpomínky. A samozřejmě, umí i povzbudit a nabít,“ přiznává Alžběta V...


Divadlo

Hra Albion má silný příběh, mnohovrstevnatost i výborné herecké obsazení

albion200Návrat do krajiny svého dětství a po mnoha letech se zabydlet ve venkovském domě se zpustlou zahradou, kterou chce vrátit do dřívější podoby, to je příběh hlavní hrdinky Audrey Waltersové. Divadelní hra Mika Barletta Albion, držitele prestižního ocen...

Film

V prosinci vstoupí do kin dokumentární film o kapele Už jsme doma

SvetloPRozsviť světlo, ať je vidět je název nového celovečerního dokumentárního filmu, který je dvojportrétem lídra alternativní a dnes již legendární kapely Už jsme doma Miroslava Waneka a jejího dvorního výtvarníka, malíře Martina Velíška. Jen těžko bychom v Čechách našli dvojic...