Alžběta Bartošová – Mladá talentovaná Slovenka, která si užívá Prahu.

Alžběta Bartošová – Mladá talentovaná Slovenka, která si užívá Prahu.

Tisk

bart200Herečka Alžběta Bartošová nyní hraje v divadle Kalich v představení Horečka sobotní noci a nově od září v Atlantidě.

 

 

V Divadle Kalich ses divákům poprvé představila v Horečce sobotní noci. Jak se Ti hraje tato temperamentní postava?
 

Role Stephanie se mi hraje moc dobře. Možná je to tím, že pocházím ze Slovenska a jsem také temperamentní člověk. Je pravda, že se na hraní vždy těším a užívám si to, protože se tam můžu trošku vyblbnout.

Využívají režiséři hodně Tvého temperamentu nebo Ti dávali víc takzvané proti-úkoly a hraješ spíše klidnější dívky?

Většinou hraju tyto temperamentní holky nebo drsňačky, což ve skutečnosti určitě nejsem.

Do Prahy si přišla ze Slovenska. Můžeš tedy přiblížit českým divákům, co vše tam máš za sebou?

Studovala jsem herectví v Bratislavě na konzervatoři a v šestnácti letech jsem šla na konkurz na muzikál František z Assisi, který se hrál na Nové scéně v Bratislavě. Tam mě obsadili do role Smrtky, což byla zajímavá tanečně-pěvecká role. Pak už jsem začala spolupracovat také s Jánem Ďurovčíkem a hrála v muzikálu Čajočky a Trik Trejsy. Časem jsem se dostala také do Prahy a začala jsem jezdit mezi Prahou a Bratislavou.

Cítíš rozdíl mezi českým a slovenským divákem? Například v tom zmiňovaném temperamentu a reakcích při představení?

Všimla jsem si rozdílu třeba při Horečce sobotní noci, když se na jevišti baví Bobby s knězem o potratu. Je to vtipný dialog a český divák se směje. Na Slovensku je to téma, které nijak vtipně lidé nevezmou, protože jsou asi více věřící. Pak, ale záleží od každé hry. Diváci v Čechách také na konci představení vstanou a bouří nebo odtančí přídavek. Takže je to také temperamentní publikum.

Cítíš se více muzikálovou herečkou, zpěvačkou nebo herečkou, která dokáže zazpívat?

V patnácti jsem si myslela, že budu zpěvačka, ale to si myslelo asi hodně holek. Postupně se to začíná měnit a já dostávám role, které jsou hodně činoherní. A baví mě to. Tak to nyní nějak neřeším. Cítím se asi nejvíc muzikálovou herečkou, kde člověk musí propojit všechny disciplíny dohromady.

Má to dnes mladá muzikálová herečka těžké v konkurenci svých kolegyň? Hraje velkou roli štěstí nebo se to dá vybojovat?

Nad tím taky často přemýšlím. Já osobně chodím na konkurzy a snažím se tam ukázat, že tu práci zvládám kvalitně. Taky se zodpovědně vždy připravuji. A myslím, že pokud je člověk připravený a snaží se, tak si ho lidé všimnou. Pak je velká šance, aby roli dostal. Musí mít samozřejmě i kus toho štěstí. To má každý nejspíš napsané v osudu, tomu věřím. Takže, pokud to má člověk dělat, bude to fungovat, jinak bohužel asi ne.

BART1

 


Co Tě čeká v nejbližší době?

Teď se nejvíc těším na nové zkoušení v Divadle Kalich, protože jsem byla obsazena do muzikálu Atlantida. To období zkoušení mám na celém divadle nejraděj. Ráda pozoruji tu cestu k premiéře a výsledku. Když to skončí, docela mě to mrzí, že budeme chodit už jen hrát.

Máš kromě divadla ještě čas na nějaké hobby?

Mám hobby, na které v pražském bytě nemám zatím prostor. Ráda rekonstruuji starý nábytek. Tomu se můžu věnovat, když přijedu k rodičům. Nejčastěji se tomu tedy věnuji v létě. Všechno co chce někdo vyhodit, já ráda obrousím, natřu a dám dohromady.

Dokážeš si představit, že bys tento svůj koníček nakonec měla, jako povolání?

Asi si to umím představit, protože mě to baví. Ale zatím mám divadlo a jsem za to moc ráda.

Jsi v Praze doma nebo se chystáš vrátit na Slovensko?  Jaké plány máš do budoucna?

Když jsem přijela do Prahy, byla jsem okouzlená. Pořád jsem objevovala nová místa, krásné budovy a samozřejmě i lidi a zdálo se mi, že je to sen a neuvěřitelné. Teď už jsem si samozřejmě zvykla, ale to nemění nic na tom, že jsem zde moc spokojená a ráda. Takže zatím se nikam nechystám.

Co svět? Jsi hodně mladá, nemusíš zatím řešit starost o rodinu, nevypravíš se třeba na německé nebo americké muzikálové scény?

To mě kdysi hodně lákalo. Moje profesorka zpěvu hrála v Německu a snažila se přesvědčit, abych se dobře naučila německy a začala tam chodit na konkurzy. Ale já jsem v tom docela líná a neumím si představit, že bych se naučila tu řeč tak dobře, abych mohla hrát na jevišti. Mám s tím zkušenosti, protože i čeština je pro mě těžká.  Takže teď na češtině hodně pracuji a dvakrát týdně docházím na hodiny. Kromě toho čtu jenom česky, mluvím jenom česky a vůbec si nedokážu představit, že bych přibrala ještě další jazyk.

BART2


Ty hraješ stále ještě na Slovensku. Když se tam vrátíš, kritizují Tě kolegové, že už máš český akcent?

Ano (smích), říkají mi to. A já to občas i slyším. Hlavně u slov, které se řeknou stejně v Čechách i na Slovensku. Najednou je tam slyšet ten český přízvuk.

Co je ještě náplní Tvého volného času, kromě broušení starého nábytku?

Teď se chodím ráda dívat na kamarády do divadla, jako divačka. Ráda se, ale i válím a nic nedělám. Odpočinek je důležitý (smích). Taky vařím a teď jsem si koupila nové kolo, tak budu brázdit pražské ulice na kole.

Prozradíš nám to Tvoje nejoblíbenější místo v Praze?

Potkat mě můžete třeba v Malešickém parku nebo na Grébovce.

Říkala si, že nyní musíš číst hlavně v češtině. Můžeš doporučit čtenářům Tvého oblíbeného autora?

Mám ráda romány a novely. Mým oblíbeným autorem je Truman Capote a jeho Snídani u Tiffaniho a Letní plavbu. To jsou moje milované novely.

Jezdíš v Praze MHD? Už Tě lidé poznávají, jako známou herečku?

Někdy se stane, že mě lidé poznají, ale to jsou Ti, kteří se mnou jedou stejným metrem z představení. Jinak se to nestává. Asi na té slávě musím víc pracovat (smích).

Máš tedy i nějaké filmové nebo televizní zkušenosti, díky nimž většinou lidé herce poznávají nejvíc?

Zatím jsem k tomu asi nedospěla. Točila jsem na Slovensku dva seriály a to „Burlivé vino“ a „Horúca krv“, ale před kamerou jsem se necítila moc komfortně. Divadlo mě baví a jde víc. Ale nebráním se této zkušenosti. Doufám, že přijde čas, kdy se tomuto druhu herecké práce budu mít možnost věnovat.

BART4


Chtěla bys i při této časově náročné práci rodinu? Toužíš třeba už teď po dětech?

Momentálně jsem v období, že to neřeším. Asi před rokem bych řekla, že chci dítě v horizontu dvou let.  Vše se vyvíjí a já nyní nic takového neplánuji. A není to kvůli kariéře, jen to teď tak necítím.

A považuješ ten rodinný život s dětmi u divadla za náročný nebo složitý?

Když pozoruji kolegyně, tak vidím, že to mají složité v tom, aby se do té práce mohly naplno vrátit. Často se i režiséři bojí, aby mohla herečka zkoušet a nepřišla pokaždé na zkoušku s dítětem (smích). Takže jednoduché to úplně není. Je to vždy individuální, jak si to kdo dokáže a může zařídit.

Scházíte se s herečkami a zpěvačkami ze Slovenska, které zde pracují?

My se nijak zvlášť „nesektujeme“. Scházím se s kolegyněmi a kamarády, je jedno odkud jsou.

Máš přítele tanečníka a zároveň velkého sportovního fanouška, dokonce fotbalového rozhodčího. Jsi také aktivní sportovní fanoušek?

Mě tohle minulo (smích). To je doména mého přítele. Sednu maximálně na kolo, občas si zaplavu nebo lyžuji, ale velmi rekreačně. Takže fanoušek nejsem vlastně vůbec.


 

Přihlášení



Martin Němec o svém otci, kterému věnoval knihu Josef Němec – Obrazy a kresby

Košatost a význam umělecké tvorby zobrazuje kniha s názvem Josef Němec – Obrazy a kresby, která současně přiblíží pracovní i soukromou tvář pražského výtvarníka. Jeho synem je Martin Němec, dnes renomovaný malíř a hudebník, duše rockových kapel Precedens a Lili Marlene, jenž potvrzuje, že jablko nepadlo daleko od stromu. Právě on je spolutvůrcem zmiňované výpravné knihy. A protože ji čeká 18. dubna pražský křest v Galerii Malostranské besedy, tak nevím, kdo by o knižní novince, o Josefu Němcovi a o jeho tvorbě povyprávěl víc než jeho syn Martin.

Sebepéče pro pečující

Spousta z nás se může ve svém životě dostat do situace, kdy bude potřebovat pomoc nebo se ocitne v roli pečujícího, ať už na osobní úrovni, nebo té profesionální. Ve společnosti je často zmiňována a probírána role potřebného, ale již se opomíjí myslet na roli pečovatele. I pečující osoba je pouze člověk, se svými silnými i slabými stránkami, který na sebe převzal neuvěřitelný závazek a zejména velkou zodpovědnost. Je potřeba si uvědomit, že i on má svůj soukromý život, své limity a omezené zásoby energie, zvláště v případě, kdy nemá z čeho čerpat.

Banner

Hledat

Videorecenze knih

Rozhovor

Jan Bílý: Zapomínáme, že čas je cyklický

janbily perexKdyž jsem četla knihu Jana Bílého Živoucí kruh, poněkud jsem se tématu obávala. Už v prvních chvílích mne však neuvěřitelně nadchla a přečetla jsem ji na jeden zátah. Návrat do cyklického času se ukázal jako logická cesta duše, ...

Daliborovy dubnové tipy. Co pěkného si přečíst?

Možná jsme podlehli neoprávněnému dojmu, že léto tento rok dorazilo dříve. Jenže příroda změnila názor. Takže co s pošmournými, chladnými a deštivými večery? Máme pro vás opět Daliborovy knižní tipy, které se určitě budou hodit!

Čtěte také...

Naše sestava je od počátku stejná, jen bubeníci "přibývají", říká Dája Šimíčková z kapely Prime Time Voice

daja 200I když vokální trio Prime Time Voice funguje dva roky, jde o zkušené zpěvačky - jmenovitě Marta Marinová, Taťána Roskovcová a Dája Šimíčková. Přesto toho stihly i za tak krátkou dobu společného zpívání požehnaně včetně CD Live. Nejen o zahraničních š...


Literatura

Sny a podsvětí podle Jamese Hillmana

Hillman (2)

Pokud znáte amerického jungiánského psychologa Jamese Hillmana, pak bude tato nově vydaná kniha Sny a podsvětí z nakladatelství Portál pro vás opravdovou lahůdkou. Pokud jej neznáte, ale zajímáte se o Jungovu p...

Divadlo

Prachy!: Neuvěřitelný situační tobogan komediálního bláznění

Prachy200Co byste dělali, kdybyste cestou domů v metru vyměnili náhodou svůj kufřík plný úředních dokumentů za jiný, ve kterém by byly téměř dva milióny liber? Přesně to se v komedii Raye Cooneyho přihodí Henrymu Perkinsovi, usedlému úředníčkovi z londýnského...

Film

Křečovitá taškařice Život je život/ dvojrecenze

zivot je zivot perexJak moc se liší pohled našich dvou redaktorů na komedii Život je život? Jan Jaroš uvádí: Milan Cieslar - po diváckém úspěchu "nekorektní" komedie Láska je láska - zjevně již opustil někdejší u...